Biografický slovník
CALMA Marie 8.9.1881-7.4.1966
| Marie CALMA | |
 | |
| Narození | 8.9.1881 |
|---|---|
| Místo narození | Unhošť u Kladna |
| Úmrtí | 7.4.1966 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
63- Spisovatel 64- Překladatel 78- Hudební interpret |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 375-376 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43679 |
CALMA, Marie (vl. jm. Veselá, roz. Hurychová),* 8. 9. 1881 Unhošť u Kladna, † 7. 4. 1966 Praha, spisovatelka, zpěvačka
Pocházela z rodiny pražského advokáta JUDr. Matěje Hurycha. Dětství prožila v Markvarticích u Sobotky a v Praze, kde absolvovala měšťanskou školu. Hudební vzdělání, zahájené studiem klavíru u H. Konrádové-Röslerové, prohloubila soukromým studiem u K. Kovařovice a v Pivodově pěvecké škole. Na filozofické fakultě navštěvovala přednášky z historie a filozofie. Divadelní kariéry se na nátlak rodičů vzdala, vystupovala však od 1898 jako koncertní zpěvačka. Podílela se na premiérách vokálních děl V. Nováka, L. Vycpálka, J. Křičky aj. V zahraničí propagovala a šířila českou hudbu a podporovala slovanskou vzájemnost. Jako manželka zakladatele a ředitele lázní Luhačovice MUDr. Františka Veselého (1862–1923), za nějž se provdala 1908, založila 1909 Luhačovické listy lázeňské, jejichž první ročník také redigovala. Při lázeňských pobytech Leoše Janáčka se v Luhačovicích seznámila se skladatelem osobně a stala se jeho horlivou propagátorkou. Výrazně se zasloužila o uvedení opery Její pastorkyňa v pražském Národním divadle (1916), v roli Jenůfy v ní také jednou (6. 5. 1920) vystoupila. Střídavě žila v Brně, Praze a 1915–19 v lázeňské sezoně také v Lázních Bohdaneč, které tehdy řídil její manžel. Podporovala národopisně sběratelskou činnost Ludvíka Kuby, s nímž 1926 uspořádala cyklus písní slovanských národů. Byla rovněž literárně činná. Psala povídky a romány s ženskou tematikou, do nichž vkládala vlastní názory a úvahy o smyslu života ženy. Jiné příběhy někdy zasazovala do historických kulis, román Věční poutníci se odehrával např. na pozadí polského protiruského odboje, román pro mládež Za cílem během druhé světové války. Vzpomínky na dětství vtělila do autobiografie Otec a jeho děvčátko (1933), na život s manželem do knihy Dr. Fr. Veselý, obsah života (1932). Okouzlení přírodou, sebereflexe a intimní úvahy se staly zdrojem inspirace jejích básnických sbírek Nekonečnou cestou (1921), Písně moderní Markétky (1923), Strom poznání (1926), Sny v sonetech (1927) nebo Jarní zpěvy (1929). Její verše byly často zhudebňovány. Věnovala se také pohádkám (Pohádky, 1906 a 1927; Světlušky, 1907; Sny jarních nocí, 1808; Liduška, 1929). Překládala z polštiny a němčiny. Sama vystupuje v románech F. Kožíka věnovaných L. Janáčkovi (Po zarostlém chodníčku) a jejímu manželovi (Kouzelník z vily pod lipami).
D: O. Hurych, Bibliografie spisů M. C., 1935; výběr: Nálady, 1905; Sochařka, 1910; Věční poutníci, 1924; Strom poznání, 1926; Večery, 1929; Zrzánek čili rod kočky Mušky, 1929; Z jednoho kusu, 1941; Probuzení, 1942; Za cílem, 1946; Z boje o Janáčkovu Pastorkyni, in: Listy Hudební matice 1924–25, s. 137; Z bojů o Pastorkyni, in: Hudební věstník 31, 1938, s. 109; Ze vzpomínek na L. Janáčka, in: Hudební výchova 19, 1938, s. 99n.; Z bojů za Janáčkovu Pastorkyni, in: Národní divadlo 18, 1940/41, č. 9. s. 2n.
L: OSN 28, s. 610; OSND 1/2, s. 834; ČsB 1, série 15, nestr.; HS 1, s. 161 (se soupisem zhudebněných básní); LČL 1, s. 347n. (s bibliografií); B. Štědroň, Janáček ve vzpomínkách a dopisech, 1946 (zejména s. 166n.); J. Racek – A. Rektorys (ed.), Korespondence L. Janáčka s M. C. a MUDr. F. Veselým, 1951; J. Vogel, Leoš Janáček, 2. vyd. 1997, s. 305n.; M. C., in: Listy starohradské kroniky 2–3/92 (srpen) 1992; www.jicinsko.cz.
P: literární pozůstalost v LA PNP Praha; matrika narozených římskokatolický farní úřad Unhošť, inv. č. 25, fol. 315, SOkA Praha.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Vlasta Reittererová, Marie Makariusová
Marie Calma s manželem Františkem Veselým
