Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky CAMMRA Felix Emil Josef Karel 8.11.1897-?5.5.1945

{{Infobox - osoba
| jméno = Felix Emil Josef Karel CAMMRA
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 8.11.1897
| místo narození = Kutná Hora
| datum úmrtí = mezi 5. a 9.5.1945
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 67- Nakladatel nebo vydavatel
69- Knihtiskař nebo typograf

| jiná jména = 
}}

'''CAMMRA, Felix Emil Josef Karel,''' * ''8. 11. 1897 Kutná Hora, † mezi 5. a 9. 5. 1945 Praha, spisovatel, divadelní a filmový scenárista, překladatel
''

Otec Felix C. (1870– 1925) pocházel z rodiny ředitele trestnice
ve Lvově. V Kutné Hoře se 1893 oženil s Barborou
Šolcovou, dcerou zemřelého knihkupce K. Šolce, po němž
posléze převzal živnost i původní název firmy: Karel Šolc,
knihtiskárna a knihkupectví v Kutné Hoře. C. studoval
od 1908 na reálce v rodišti. Po maturitě 1915 se jako jedno-
roční dobrovolník účastnil první světové války, po převratu
jako důstojník jezdectva akcí československé armády. Pak
pracoval pro svého otce. Věnoval se redigování kalendářů
vydávaných rodinným nakladatelstvím (''Velký zábavný rodinný kalendář 20. století'', 1918–20, ''Československý kalendář strýček Vševěděl'', 1921–23, ''Kratochvilný povídkář'', 1921–24, ''Strakonický dudák'', 1921, ''Veselá kopa'', 1922, ''Vesna'', 1923–24
aj.) a současně 1920 debutoval jako prozaik. Orientoval
se na bulvární četbu, slibující již v názvu exotiku, romantické
a tajemné dějové zvraty, módní okultní tematiku, magii,
detektivní zápletku, sázející také na přitažlivost španělského
a francouzského prostředí. Čtenáře rád mystifikoval i jinak
(mylným již několikanásobným vročováním, přestože šlo
o vydání první). Psal povídky i romány (''Černý mág'', 1920,
''Záhada sfingy a jiné příběhy'', 1920, ''Jeho tajemství'', 1921, ''Španělské
''''markýzy'', 1921, ''Ve spárech démonů'', 1921, ''Fantómy'',
1922, ''Primabalerína a tance upírů'', 1925 a další). Zároveň jej
lákal i dětský pohádkový svět, který naplňoval podobně tajuplnými
příběhy o kouzelnících, mázích a princeznách (1921
vydal ''Sny o princeznách, Z říše víl, V kouzelném zrcadle, Čarodějovy''
''pohádky, Čarovný květ'', 1922 ''Moje pohádky'', 1925
''Krásné pohádky'', 1928 ''O šlechetném čaroději'', 1943 ''Svítilna z drahokamů'').

Dobrodružné sklony ho vedly k dlouhodobým pobytům
v Berlíně a zejména v Paříži (při té příležitosti sepsal konverzační
příručku ''Cesta do Francie'', 1920). Živil se tam jako
spisovatel, novinář a organizační pracovník u filmového podnikání
(pracoval i pro americké producenty). Na faře u Nejsvětější
Trojice v Podskalí v Praze byl 24. 10. 1922 oddán
s Jelizavetou Nikolskou (1904–1955), jednou z nejslavnějších
primabalerín Národního divadla. Svůj údajný španělský
šlechtický původ podtrhl 1924, kdy si úředně změnil jméno
na Cámara. Etabloval se rovněž jako překladatel z němčiny,
francouzštiny, španělštiny, angličtiny (také dobrodružné knihy
pro mládež). Neodolal ani světu divadla, pokusil se o dramata
(''Zlatovlasý upír'', 1922, ''V hrobce faraonově'', b. d.), o operetu
(''Der blaue Teufel''), o skeče (''Zelený éter, Na Marsu, Modrý
''''ďábel''), stal se filmovým a divadelním podnikatelem: v Praze
založil divadlo Apollo a divadlo Komedia (1927 byl jeho ředitelem).
Koncem třicátých let jej uchvátil znovu svět filmu,
který románově ztvárňoval (dívčí románek ''Filmová hvězda'',
1922). Čtenářsky oblíbenými se staly jeho knihy o slavných
amerických herečkách, např. o hvězdě němého filmu Pearl
Whitové (''Perla filmu''). Od druhé poloviny třicátých let se živil
především jako úspěšný filmový scenárista, v tématech
těžil ze znalosti filmového prostředí (kromě cizojazyčných
scénářů ''The Necklace of the princess of Incas'', ''Le secret du professeur Stone'' to z českých byly ''Tvoje srdce inkognito'', 1936, se S. Innemannem; ''Pozor, straší'', 1938 s K. Lamačem; ''Děvče z předměstí'', 1939; ''Nevinná'', 1939; ''Slávko, nedej se!'', 1939 s V.
Wassermannem; ''Svátek věřitelů'', 1939 s J. Machem; ''Okénko do nebe'', 1940 s J. Machem aj.). Jedním z největších úspěchů byl film ''Dívka v modrém'' (1939), na němž spolupracoval
s režisérem O. Vávrou a herci O. Novým a L. Baarovou.
Ke zvláštnostem C. tvorby patřilo, že podle již hotových
filmů, natočených na vlastní náměty, psal romány (''Fantóm oceánu'', 1926, též s titulem ''Královna moře''; ''Dívka v modrém'',
1942). Užíval řadu pseudonymů Cámara del Campo, Cámara
de la Felix, J. Cheronval, Achil, C. del Campo, F. A.
Fourier-Cámara, Felix Achill, Felix Achilles Cámara, Felix de
la Cámara, a šifry FAC, RA.

Sympatizoval s nacismem, 1934 vstoupil do SA. Za španělské
občanské války se přihlásil do armády generála Franka,
byl však určen k vedení jeho zpravodajské a propagační služby
v ČSR. Obdivný vztah k fašismu vyjádřil v knihách o španělské
občanské válce, o generálu Frankovi a ve stovkách
novinových článků. Za květnového povstání 1945 zmizel
v pražských ulicích. Podle nedoložených zpráv byl zabit.

'''L:''' J. Slavata, F. C., in: Paní mých snů, 1942; LČL 2/2, s. 1266n.; S. Motl,
Mraky nad Barrandovem, 2006, s. 48n.; L. Kašpar, Český hraný film a filmaři
za protektorátu. Propaganda, kolaborace, rezistence, 2007, s. 236; Tomeš
1, s. 168.

'''P:''' Matrika narozených římskokatolického farního úřadu Kutná Hora z let
1896–1900, inv. č. 44, folio 125, číslo popisné 422; Biografický archiv ÚČL
Praha.

Marcella Husová
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]]
[[Kategorie:69- Knihtiskař nebo typograf]]

[[Kategorie:1897]]
[[Kategorie:Kutná Hora]]
[[Kategorie:1945]]
[[Kategorie:Praha]]