CANAL de Malabaila Josef Emanuel 3.6.1745-20.2.1826: Porovnání verzí

Z Personal
(CANAL_Josef_Emanuel_3.6.1745-20.2.1826)
 
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
−
| jméno = Josef Emanuel CANAL
+
| jméno = Josef Emanuel CANAL de Malabaila
−
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Canal Josef Emanuel portret.jpg
 
| datum narození = 3.6.1745
 
| datum narození = 3.6.1745
−
| místo narození =  
+
| místo narození = Vídeň (Rakousko)
 
| datum úmrtí = 20.2.1826
 
| datum úmrtí = 20.2.1826
−
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
−
| povolání = 6- Botanik
+
| povolání = 6- Botanik<br />19- Ekonom nebo statistik
−
19- Ekonom nebo statistik
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Josef Emanuel CANAL
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 379
 +
}}
 +
 
 +
'''CANAL de Malabaila, Josef Emanuel,''' ''* 3. 6. 1745 Vídeň (Rakousko), † 20. 2. 1826 Praha, důstojník, osvícenec, botanik, mecenáš''
 +
 
 +
Byl synem sardinského vyslance ve Vídni. Jako šlechtic byl
 +
předurčen pro vojenskou službu, kterou vykonával v sardinské
 +
armádě do 1770. V hodnosti podplukovníka tuto životní
 +
dráhu opustil a nadále se věnoval filantropii a svým uměleckým
 +
i vědeckým zálibám. Žil převážně v Praze. Dobročinné
 +
snahy ho sblížily se zednářským hnutím. 1785 se účastnil významného
 +
jednání ve Vídni, při kterém se stanovily obsahové
 +
priority a organizační zásady tohoto hnutí v celé habsburské
 +
monarchii. C. se stal provinciálním velmistrem a v této funkci
 +
podpořil vznik sirotčince a chudobince sv. Jana Křtitele
 +
v Praze. 1787 založil ústav pro zchudlé služebníky a jejich
 +
vdovy a také v dalších letech pomáhal dobročinným institucím.
 +
Z osvícenských ideálů, které vyznával, vycházela i jeho
 +
podpora národohospodářských organizací, jejichž úkolem
 +
bylo zlepšit existenční podmínky lidových vrstev. Věnoval
 +
se zejména Vlastenecké hospodářské společnosti, 1789 se stal
 +
jejím řádným členem a 1793 předsedou.
 +
 
 +
Pražská veřejnost vysoce cenila zřízení a zpřístupnění rozsáhlé
 +
zahrady za Koňskou branou na Královských Vinohradech,
 +
která se po zakladateli nazývala Kanálka. Potřebné pozemky
 +
zakoupil C. 1787. V zahradě, která měla sloužit odpočinku,
 +
poučení a estetické výchově, se pěstovaly exotické rostliny
 +
i štěpařské novinky, určené k povznesení domácího zemědělství
 +
a sadařství. Součástí zahrady byl botanický ústav, který
 +
měl přednáškami významných odborníků (např. Karla Bořivoje
 +
Presla) i praktickými ukázkami pěstebních postupů
 +
přispět ke změnám v zemědělské produkci, v ovocnářství
 +
i v okrasném zahradnictví. 1811 zde nechal C. zřídit i pokusný
 +
cukrovar, ve kterém vyučoval prof. Franz Wilibald
 +
Schmidt výrobě cukru z řepy.
 +
 
 +
Jako mecenáš podpořil C. vydání významných botanických
 +
publikací, zejména Schmidtovy ''Květeny Čech'' (4 svazky,
 +
1793–94) a díla ''Hortus Canalius'' Ignaze Tausche. C. také sám
 +
publikoval.
 +
 
 +
Proslul navíc jako ctitel hudebního umění, měl domácí kapelu,
 +
ve které se uplatnili a vzdělávali mnozí talentovaní hudebníci.
 +
Za zásluhy byl jmenován čestným měšťanem pražským
 +
a k jeho poctě psali obdivovatelé oslavné básně (např.
 +
J. Conrad, ''Die jungen Bürger Prags an den Grafen Kanal'').
 +
V závěru života, kdy zednáři stanuli mimo zákon a osvícenské
 +
ideály se staly pro státní moc podezřelé, se z veřejného
 +
dění postupně vytrácel.
 +
 
 +
'''D:''' in: Abhandlung über das Johanniskorn und die deutsche Moor hirse, b. d.
 +
(německy a česky); Belehrung für den Landmann, wie er seine Erdäpfel vor
 +
dem Verderbnisse schützen, besser benützen, und jahre lang zum Genuße
 +
aufbewahren könne, 1805 (německy a česky).
 +
 
 +
'''L:''' Mittheilungen der k. k. Mährisch-Schlesischen Gesellschaft 10, 1826,
 +
s. 169; OSN 16, s. 686; MSN 1, s. 729; MČE 1, s. 649; ÖBL 1, s. 134;
 +
J. Hanuš, Národní museum a naše obrození 1, 1923, rejstřík; J. Janko, Vědy
 +
o životě v českých zemích 1750–1950, 1997, s. 27, 71, 122n.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/63258 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Pavla Vošahlíková
 +
 
 
[[Kategorie:B]]
 
[[Kategorie:B]]
 
[[Kategorie:6- Botanik]]
 
[[Kategorie:6- Botanik]]
Řádka 16: Řádka 79:
  
 
[[Kategorie:1745]]
 
[[Kategorie:1745]]
 +
[[Kategorie:Vídeň]]
 
[[Kategorie:1826]]
 
[[Kategorie:1826]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 11. 10. 2019, 14:23

Josef Emanuel CANAL de Malabaila
Narození 3.6.1745
Místo narození Vídeň (Rakousko)
Úmrtí 20.2.1826
Místo úmrtí Praha
Povolání 6- Botanik
19- Ekonom nebo statistik
Citace Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 379
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43689

CANAL de Malabaila, Josef Emanuel, * 3. 6. 1745 Vídeň (Rakousko), † 20. 2. 1826 Praha, důstojník, osvícenec, botanik, mecenáš

Byl synem sardinského vyslance ve Vídni. Jako šlechtic byl předurčen pro vojenskou službu, kterou vykonával v sardinské armádě do 1770. V hodnosti podplukovníka tuto životní dráhu opustil a nadále se věnoval filantropii a svým uměleckým i vědeckým zálibám. Žil převážně v Praze. Dobročinné snahy ho sblížily se zednářským hnutím. 1785 se účastnil významného jednání ve Vídni, při kterém se stanovily obsahové priority a organizační zásady tohoto hnutí v celé habsburské monarchii. C. se stal provinciálním velmistrem a v této funkci podpořil vznik sirotčince a chudobince sv. Jana Křtitele v Praze. 1787 založil ústav pro zchudlé služebníky a jejich vdovy a také v dalších letech pomáhal dobročinným institucím. Z osvícenských ideálů, které vyznával, vycházela i jeho podpora národohospodářských organizací, jejichž úkolem bylo zlepšit existenční podmínky lidových vrstev. Věnoval se zejména Vlastenecké hospodářské společnosti, 1789 se stal jejím řádným členem a 1793 předsedou.

Pražská veřejnost vysoce cenila zřízení a zpřístupnění rozsáhlé zahrady za Koňskou branou na Královských Vinohradech, která se po zakladateli nazývala Kanálka. Potřebné pozemky zakoupil C. 1787. V zahradě, která měla sloužit odpočinku, poučení a estetické výchově, se pěstovaly exotické rostliny i štěpařské novinky, určené k povznesení domácího zemědělství a sadařství. Součástí zahrady byl botanický ústav, který měl přednáškami významných odborníků (např. Karla Bořivoje Presla) i praktickými ukázkami pěstebních postupů přispět ke změnám v zemědělské produkci, v ovocnářství i v okrasném zahradnictví. 1811 zde nechal C. zřídit i pokusný cukrovar, ve kterém vyučoval prof. Franz Wilibald Schmidt výrobě cukru z řepy.

Jako mecenáš podpořil C. vydání významných botanických publikací, zejména Schmidtovy Květeny Čech (4 svazky, 1793–94) a díla Hortus Canalius Ignaze Tausche. C. také sám publikoval.

Proslul navíc jako ctitel hudebního umění, měl domácí kapelu, ve které se uplatnili a vzdělávali mnozí talentovaní hudebníci. Za zásluhy byl jmenován čestným měšťanem pražským a k jeho poctě psali obdivovatelé oslavné básně (např. J. Conrad, Die jungen Bürger Prags an den Grafen Kanal). V závěru života, kdy zednáři stanuli mimo zákon a osvícenské ideály se staly pro státní moc podezřelé, se z veřejného dění postupně vytrácel.

D: in: Abhandlung über das Johanniskorn und die deutsche Moor hirse, b. d. (německy a česky); Belehrung für den Landmann, wie er seine Erdäpfel vor dem Verderbnisse schützen, besser benützen, und jahre lang zum Genuße aufbewahren könne, 1805 (německy a česky).

L: Mittheilungen der k. k. Mährisch-Schlesischen Gesellschaft 10, 1826, s. 169; OSN 16, s. 686; MSN 1, s. 729; MČE 1, s. 649; ÖBL 1, s. 134; J. Hanuš, Národní museum a naše obrození 1, 1923, rejstřík; J. Janko, Vědy o životě v českých zemích 1750–1950, 1997, s. 27, 71, 122n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavla Vošahlíková

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=CANAL_de_Malabaila_Josef_Emanuel_3.6.1745-20.2.1826&oldid=111504“