CANEVALE Isidorius Marcellus Amandus ?1730-2.11.1786: Porovnání verzí

Z Personal
(CANEVALLE_Isidorus_Marcellus_A_1730-2.11.1786)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Isidorus Marcellus A CANEVALLE
+
| jméno = Isidorius Marcellus Amandus CANEVALE
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 1730
 
| datum narození = 1730
| místo narození =  
+
| místo narození = Vincennes (Francie)
 
| datum úmrtí = 2.11.1786
 
| datum úmrtí = 2.11.1786
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
 
| povolání = 74- Architekt
 
| povolání = 74- Architekt
 
76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
 
76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Isidorus Marcellus A CANEVALLE
+
}}
 +
 
 +
'''CANEVALE, Isidorius Marcellus Amandus''', ''(též GANNEVAL) * asi 1730 Vincennes (Francie), † 2. 11. 1786 Vídeň (Rakousko), stavitel''
 +
 
 +
Pocházel z rodiny vlašského původu usídlené ve Francii, kde
 +
C. otec působil jako tzv. garçon des meubles du Roy. Příbuzenské
 +
vztahy se středoevropskými příslušníky rodiny stejného
 +
jména se nepodařilo prokázat. C., který studoval na pařížské
 +
Akademii architektury (1753–54), pracoval u významného
 +
francouzského dekoratéra Giovanniho Niccola Servandoniho,
 +
s nímž také odjel 1760 do Vídně, kde se oženil a usadil. Jako
 +
dekoratér přinesl do Vídně dobrou znalost francouzského dekorativního
 +
stylu (rokoka), ale současně byl i prostředníkem
 +
francouzského klasicismu v celé habsburské monarchii.
 +
 
 +
Pracoval v Uhrách (1761–62 v Ostřihomi, 1761–68
 +
ve Vácu), ve Vídni (1765–69 na paláci Paarů), také na Moravě,
 +
kde projektoval pro Salm-Reifferscheidty zámek
 +
v Rájci nad Svitavou (1763–69), působil rovněž v Náměšti
 +
na Hané (1765–68). 1765 se stal dvorním stavitelem knížat
 +
Liechtensteinů, pro něž navrhoval úpravy zámku v Lednici
 +
(1766–72), chrámu v Břeclavi a úpravy zámku a kaple
 +
v Moravském Krumlově (1772). Stál také u zrodu anglického
 +
parku v lednicko-valtickém areálu, který však nakonec
 +
uskutečnil jeho žák Josef Hardmuth. Poté, co se 1775 stal
 +
císařským architektem, věnoval se především státním zakázkám
 +
(Všeobecná nemocnice a Augarten ve Vídni, různé
 +
letohrádky v dvorských zahradách, projektoval rovněž park
 +
v Laxenburgu).
 +
 
 +
L: I. Bibó, Europäische Einfl üsse und lokale Entwicklung in der ungarischen
 +
Architektur um 1800, in: Acta historiae artium 18, Budapest 1972, s. 269n.;
 +
J. Kroupa, Příspěvek k architektuře 60. let 18. století na Moravě, in: SPFFBU
 +
Filozofika 30–31, 1986–87, s. 61n.; NEČVU, s. 99n.; Saur 16, s. 136n.
 +
 
 +
Pavel Vlček
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:74- Architekt]]
 
[[Kategorie:74- Architekt]]
Řádka 16: Řádka 52:
  
 
[[Kategorie:1730]]
 
[[Kategorie:1730]]
 +
[[Kategorie:Vincennes]]
 
[[Kategorie:1786]]
 
[[Kategorie:1786]]
 +
[[Kategorie:Vídeň]]

Verze z 15. 10. 2016, 15:53

Isidorius Marcellus Amandus CANEVALE
Narození 1730
Místo narození Vincennes (Francie)
Úmrtí 2.11.1786
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání

74- Architekt

76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41864

CANEVALE, Isidorius Marcellus Amandus, (též GANNEVAL) * asi 1730 Vincennes (Francie), † 2. 11. 1786 Vídeň (Rakousko), stavitel

Pocházel z rodiny vlašského původu usídlené ve Francii, kde C. otec působil jako tzv. garçon des meubles du Roy. Příbuzenské vztahy se středoevropskými příslušníky rodiny stejného jména se nepodařilo prokázat. C., který studoval na pařížské Akademii architektury (1753–54), pracoval u významného francouzského dekoratéra Giovanniho Niccola Servandoniho, s nímž také odjel 1760 do Vídně, kde se oženil a usadil. Jako dekoratér přinesl do Vídně dobrou znalost francouzského dekorativního stylu (rokoka), ale současně byl i prostředníkem francouzského klasicismu v celé habsburské monarchii.

Pracoval v Uhrách (1761–62 v Ostřihomi, 1761–68 ve Vácu), ve Vídni (1765–69 na paláci Paarů), také na Moravě, kde projektoval pro Salm-Reifferscheidty zámek v Rájci nad Svitavou (1763–69), působil rovněž v Náměšti na Hané (1765–68). 1765 se stal dvorním stavitelem knížat Liechtensteinů, pro něž navrhoval úpravy zámku v Lednici (1766–72), chrámu v Břeclavi a úpravy zámku a kaple v Moravském Krumlově (1772). Stál také u zrodu anglického parku v lednicko-valtickém areálu, který však nakonec uskutečnil jeho žák Josef Hardmuth. Poté, co se 1775 stal císařským architektem, věnoval se především státním zakázkám (Všeobecná nemocnice a Augarten ve Vídni, různé letohrádky v dvorských zahradách, projektoval rovněž park v Laxenburgu).

L: I. Bibó, Europäische Einfl üsse und lokale Entwicklung in der ungarischen Architektur um 1800, in: Acta historiae artium 18, Budapest 1972, s. 269n.; J. Kroupa, Příspěvek k architektuře 60. let 18. století na Moravě, in: SPFFBU Filozofika 30–31, 1986–87, s. 61n.; NEČVU, s. 99n.; Saur 16, s. 136n.

Pavel Vlček