CANON Hans 17.4.1883-15.10.1960: Porovnání verzí

Z Personal
(CANON_Hanuš_1883-15.10.1960)
 
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Hanuš CANON
+
| jméno = Hans CANON
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1883
+
| datum narození = 17.4.1883
| místo narození = Vídeň
+
| místo narození = Vídeň (Rakousko)
 
| datum úmrtí = 15.10.1960
 
| datum úmrtí = 15.10.1960
| místo úmrtí = Esslingen
+
| místo úmrtí = Esslingen u Stuttgartu (Německo)
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
+
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik<br />6- Botanik<br />7- Zoolog
6- Botanik
+
7- Zoolog
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Hanuš CANON
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 384
 +
}}
 +
 
 +
'''CANON, Hans,''' ''* 17. 4. 1883 Vídeň (Rakousko), † 15. 10. 1960 Esslingen u Stuttgartu (Německo), malíř, přírodovědec, muzeolog''
 +
 
 +
Syn malíře a profesora vídeňské akademie Hanse C.-Straschiripky
 +
(1829–1885). Po otcově smrti se 1889 přestěhoval
 +
s matkou k jejímu otci do Jihlavy. Absolvoval námořní akademii
 +
ve Fiume (dnes Rijeka) a po čtyřleté službě u námořnictva
 +
odešel z armády. 1905–08 studoval na AVU v Praze u prof.
 +
H. Schwaigera, 1909–14 pokračoval v Karlsruhe u prof.
 +
W. Trübnera. Vytvořil na 150 obrazů a stovky kreseb (podobizny,
 +
selské typy, krajiny, zátiší, ilustrace). Po první světové
 +
válce se věnoval stále více zkoumání přírody Jihlavska, zejména
 +
hub, měkkýšů a obratlovců. Stal se členem Přírodovědeckého
 +
klubu, v němž často přednášel. 1921–23 s R. Schlarbaumem
 +
zveřejnili na pokračování v časopise Die Iglauer Sprachinsel
 +
výsledky svých výzkumů (''Das Tierleben der Heimat''),
 +
které C. později doplnil a vydal knižně. 1928 se stal kustodem
 +
Městského muzea v Jihlavě, kde pracoval až do 1935.
 +
Pro muzejní práci měl dobré předpoklady, již 1923 uspořádal
 +
a zkatalogizoval sbírku známého ornitologa F. E. Dalberga
 +
z Dačic, která přešla po Dalbergově smrti do muzea v Jihlavě.
 +
1930 C. publikoval katalog obrazů v muzeu, dále sestavil
 +
rukopisné katalogy sbírek uměleckohistorických, předmětů
 +
předkřesťanských a mimokřesťanských kultur, zbraní a cínu.
 +
Poslední dva katalogy doplnil i kresbami. 1936 se vzdal funkce
 +
a věnoval se vědecké práci. Nacistická okupace Jihlavy mu
 +
přinesla nové malířské příležitosti i materiální zajištění. 1939
 +
byl jmenován opět kustodem a 1943 ředitelem jihlavského
 +
muzea. 1941 dokončil ještě katalog keramiky a porcelánu.
 +
1945 byl odsunut do Německa, kde zemřel.
 +
 
 +
'''D:''' Tiere der Heimat. Ein Beitrag zur Tiergeographie des böhmisch-mährischen
 +
Höhenzuges, 1927.
 +
 
 +
'''L:''' I. Goth, H. C., in: Deutsche Heimat 4, 1928, s. 112n., 10, 1934, s. 114n.;
 +
E. Jünger, H. C. Anläßlich der Vollendung seines 60. Lebensjahres, in: Igel-Land 5, 1944, s. 36n.; Toman 1, s. 124; BL 1, s. 180; SČSVU 1, s. 252;
 +
K. Hudec, Ornitologové České republiky, 1999, s. 18.
 +
 
 +
'''P:''' P. Dvořák, H. C., rukopis v Muzeu Vysočiny Jihlava; V. Kodet, písemné
 +
sdělení autorovi z 4. 6. 1998.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/270015 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Karel Hudec
  
== Literatura ==
 
NSČSVU I, 124; Ebelová; SČSVU I, 252;
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
 
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]

Aktuální verze z 11. 10. 2019, 14:32

Hans CANON
Narození 17.4.1883
Místo narození Vídeň (Rakousko)
Úmrtí 15.10.1960
Místo úmrtí Esslingen u Stuttgartu (Německo)
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
6- Botanik
7- Zoolog
Citace Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 384
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43702

CANON, Hans, * 17. 4. 1883 Vídeň (Rakousko), † 15. 10. 1960 Esslingen u Stuttgartu (Německo), malíř, přírodovědec, muzeolog

Syn malíře a profesora vídeňské akademie Hanse C.-Straschiripky (1829–1885). Po otcově smrti se 1889 přestěhoval s matkou k jejímu otci do Jihlavy. Absolvoval námořní akademii ve Fiume (dnes Rijeka) a po čtyřleté službě u námořnictva odešel z armády. 1905–08 studoval na AVU v Praze u prof. H. Schwaigera, 1909–14 pokračoval v Karlsruhe u prof. W. Trübnera. Vytvořil na 150 obrazů a stovky kreseb (podobizny, selské typy, krajiny, zátiší, ilustrace). Po první světové válce se věnoval stále více zkoumání přírody Jihlavska, zejména hub, měkkýšů a obratlovců. Stal se členem Přírodovědeckého klubu, v němž často přednášel. 1921–23 s R. Schlarbaumem zveřejnili na pokračování v časopise Die Iglauer Sprachinsel výsledky svých výzkumů (Das Tierleben der Heimat), které C. později doplnil a vydal knižně. 1928 se stal kustodem Městského muzea v Jihlavě, kde pracoval až do 1935. Pro muzejní práci měl dobré předpoklady, již 1923 uspořádal a zkatalogizoval sbírku známého ornitologa F. E. Dalberga z Dačic, která přešla po Dalbergově smrti do muzea v Jihlavě. 1930 C. publikoval katalog obrazů v muzeu, dále sestavil rukopisné katalogy sbírek uměleckohistorických, předmětů předkřesťanských a mimokřesťanských kultur, zbraní a cínu. Poslední dva katalogy doplnil i kresbami. 1936 se vzdal funkce a věnoval se vědecké práci. Nacistická okupace Jihlavy mu přinesla nové malířské příležitosti i materiální zajištění. 1939 byl jmenován opět kustodem a 1943 ředitelem jihlavského muzea. 1941 dokončil ještě katalog keramiky a porcelánu. 1945 byl odsunut do Německa, kde zemřel.

D: Tiere der Heimat. Ein Beitrag zur Tiergeographie des böhmisch-mährischen Höhenzuges, 1927.

L: I. Goth, H. C., in: Deutsche Heimat 4, 1928, s. 112n., 10, 1934, s. 114n.; E. Jünger, H. C. Anläßlich der Vollendung seines 60. Lebensjahres, in: Igel-Land 5, 1944, s. 36n.; Toman 1, s. 124; BL 1, s. 180; SČSVU 1, s. 252; K. Hudec, Ornitologové České republiky, 1999, s. 18.

P: P. Dvořák, H. C., rukopis v Muzeu Vysočiny Jihlava; V. Kodet, písemné sdělení autorovi z 4. 6. 1998.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Karel Hudec