Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky CAPRICORNUS Samuel 21.12.1628-10.11.1665

{{Infobox - osoba
| jméno = Samuel CAPRICORNUS
| obrázek = Capricornus Samuel portret.jpg
| datum narození = 21.12.1628
| místo narození = Žerčice u Mladé Boleslavi
| datum úmrtí = 10.11.1665
| místo úmrtí = Stuttgart (Německo)
| povolání = 77- Hudební skladatel

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 385
}}

'''CAPRICORNUS, Samuel''' ''(též BOCKHORN), * 21. 12. 1628 Žerčice u Mladé Boleslavi, † 10. 11. 1665 Stuttgart (Německo), hudební skladatel, pedagog''

Pocházel z rodiny protestantského kněze exulanta, původem
pravděpodobně ze Slezska. Rodina musela odejít záhy po C.
narození do Horních Uher. Kolem 1640 studoval C. na latinské
škole v Šoproni. Místo původně zamýšlené duchovní
dráhy se rozhodl věnovat hudbě. Ve 40. letech vystřídal jako
učitel několik působišť v Německu a ve Vídni. Krátce učil
v Košicích a 1647–57 v Prešpurku (Bratislava), zpočátku
jako soukromý učitel v rodině lékaře W. Raygera a 1651–57
na evangelickém gymnáziu a současně jako ředitel kůru evangelického
kostela Nejsvětější Trojice. 1651 se oženil s Elisabethou
Knoglerovou, s níž měl tři dcery a syna. Od 1657
do konce života byl činný jako kapelník a skladatel ve Stuttgartu
na württemberském knížecím dvoře, tehdy zkomponoval
i svá nejvýznamnější díla. Skladby, jež se dochovaly pouze
v rukopisu, jsou uloženy v hudebních odděleních evropských
knihoven (Berlín, Uppsala, Vídeň, Bratislava, Kroměříž). C.
byl pokládán ve své době za předního skladatele jihoněmeckého
okruhu, v jehož tvorbě rezonovaly vlivy tzv. rakouského
císařského baroka a moderní italské hudby. Zaměřením
na italskou tradici vytvořil protipól k polyfonikům spišskovýchodoslovenského
okruhu (J. Šimbracký, Z. Zarewutius)
a povznesl úroveň bratislavské hudební produkce druhé poloviny
17. století. Vytvořil na 112 vokálně-instrumentálních
děl výrazně koncertního charakteru s použitím tehdy nejnovějších
kompozičních technik. Sbírku 22 skladeb pro sóla,
sbor a orchestr nebo instrumentální skupinu a varhany ''Opus''
''musicum'' (1655) věnoval prešpurskému měšťanovi A. Segnerovi.
Skladby z prešpurského období obsahuje i sbírka ''Jubilus''
''Bernardi'' (1660) a pravděpodobně také ''Opus aureum missarum''
(1670). Jeho umění obdivovali H. Schütz, G. Carissimi,
A. Kircher ad.

'''D:''' Opus musicum, Nürnberg 1655; Jubilus Bernardi, Nürnberg 1660; Opus
aureum missarum, Frankfurt am Main 1670; Te Deum laudamus (gramofonová
deska, příloha knihy Hudba na Slovensku v 14.–17. storočí, Bratislava
1972).

'''L:''' J. Sittard, S. C. contra Ph. Fr. Böddecker, in: Sammelbände der Internationalen
Musikgesellschaft 3, 1901 s. 995; R. Rybarič, S. C. v Bratislave,
in: Slovenská hudba 14, 1970, č. 8–9, s. 253n.; týž, Opus musicum S. C.
(1655), in: Musicologica Slovaca 5, 1974, s. 7n.; týž, Z dejín viachlasnej
hudby v Bratislave v 17. storočí, in: Bratislava 8–9, 1976, s. 137n.; Z. Nováček,
Hudba v Bratislavě, Bratislava 1978, s. 21; A. Liptáková, S. C. a jeho
kontakty s Košicami, in: Hudobný život 20, 1988, č. 7, s. 12; R. Rybarič,
O hudbe v dávnej Bratislave, in: tamtéž, s. 9; Grove 5, s. 101n.; MGGG 4
(2000), s. 146 n.; Tvorcovia hudobnej Bratislavy, Bratislava 1992, s. 9;
A. Čunderlík, Bratislava mesto hudby, Bratislava 1997, s. 9; NDB 3, s. 133;
HS 1, s. 161n.; ESL 1, s. 300; SBS 1, s. 364; BLS 2, s. 21; LDM 1, s. 254n.
(s bibliografií).

Anna Šourková

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]

[[Kategorie:1628]]
[[Kategorie:Žerčice]]
[[Kategorie:1665]]
[[Kategorie:Stuttgart]]