CAPRICORNUS Samuel 21.12.1628-10.11.1665: Porovnání verzí

Z Personal
(CAPRICORNUS_Samuel_Friedrich_21.12.1628-10.11.1665)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Samuel Friedrich CAPRICORNUS
+
| jméno = Samuel CAPRICORNUS
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 21.12.1628
 
| datum narození = 21.12.1628
 
| místo narození = Žerčice u Mladé Boleslavi
 
| místo narození = Žerčice u Mladé Boleslavi
 
| datum úmrtí = 10.11.1665
 
| datum úmrtí = 10.11.1665
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Stuttgart (Německo)
 
| povolání = 77- Hudební skladatel
 
| povolání = 77- Hudební skladatel
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Samuel Friedrich CAPRICORNUS
+
}}
 +
 
 +
'''CAPRICORNUS, Samuel''' ''(též BOCKHORN), * 21. 12. 1628 Žerčice u Mladé Boleslavi, † 10. 11. 1665 Stuttgart (Německo), hudební skladatel, pedagog''
 +
 
 +
Pocházel z rodiny protestantského kněze exulanta, původem
 +
pravděpodobně ze Slezska. Rodina musela odejít záhy po C.
 +
narození do Horních Uher. Kolem 1640 studoval C. na latinské
 +
škole v Šoproni. Místo původně zamýšlené duchovní
 +
dráhy se rozhodl věnovat hudbě. Ve 40. letech vystřídal jako
 +
učitel několik působišť v Německu a ve Vídni. Krátce učil
 +
v Košicích a 1647–57 v Prešpurku (Bratislava), zpočátku
 +
jako soukromý učitel v rodině lékaře W. Raygera a 1651–57
 +
na evangelickém gymnáziu a současně jako ředitel kůru evangelického
 +
kostela Nejsvětější Trojice. 1651 se oženil s Elisabethou
 +
Knoglerovou, s níž měl tři dcery a syna. Od 1657
 +
do konce života byl činný jako kapelník a skladatel ve Stuttgartu
 +
na württemberském knížecím dvoře, tehdy zkomponoval
 +
i svá nejvýznamnější díla. Skladby, jež se dochovaly pouze
 +
v rukopisu, jsou uloženy v hudebních odděleních evropských
 +
knihoven (Berlín, Uppsala, Vídeň, Bratislava, Kroměříž). C.
 +
byl pokládán ve své době za předního skladatele jihoněmeckého
 +
okruhu, v jehož tvorbě rezonovaly vlivy tzv. rakouského
 +
císařského baroka a moderní italské hudby. Zaměřením
 +
na italskou tradici vytvořil protipól k polyfonikům spišskovýchodoslovenského
 +
okruhu (J. Šimbracký, Z. Zarewutius)
 +
a povznesl úroveň bratislavské hudební produkce druhé poloviny
 +
17. století. Vytvořil na 112 vokálně-instrumentálních
 +
děl výrazně koncertního charakteru s použitím tehdy nejnovějších
 +
kompozičních technik. Sbírku 22 skladeb pro sóla,
 +
sbor a orchestr nebo instrumentální skupinu a varhany ''Opus''
 +
''musicum'' (1655) věnoval prešpurskému měšťanovi A. Segnerovi.
 +
Skladby z prešpurského období obsahuje i sbírka ''Jubilus''
 +
''Bernardi'' (1660) a pravděpodobně také ''Opus aureum missarum''
 +
(1670). Jeho umění obdivovali H. Schütz, G. Carissimi,
 +
A. Kircher ad.
 +
 
 +
'''D:''' Opus musicum, Nürnberg 1655; Jubilus Bernardi, Nürnberg 1660; Opus
 +
aureum missarum, Frankfurt am Main 1670; Te Deum laudamus (gramofonová
 +
deska, příloha knihy Hudba na Slovensku v 14.–17. storočí, Bratislava
 +
1972).
 +
 
 +
'''L:''' J. Sittard, S. C. contra Ph. Fr. Böddecker, in: Sammelbände der Internationalen
 +
Musikgesellschaft 3, 1901 s. 995; R. Rybarič, S. C. v Bratislave,
 +
in: Slovenská hudba 14, 1970, č. 8–9, s. 253n.; týž, Opus musicum S. C.
 +
(1655), in: Musicologica Slovaca 5, 1974, s. 7n.; týž, Z dejín viachlasnej
 +
hudby v Bratislave v 17. storočí, in: Bratislava 8–9, 1976, s. 137n.; Z. Nováček,
 +
Hudba v Bratislavě, Bratislava 1978, s. 21; A. Liptáková, S. C. a jeho
 +
kontakty s Košicami, in: Hudobný život 20, 1988, č. 7, s. 12; R. Rybarič,
 +
O hudbe v dávnej Bratislave, in: tamtéž, s. 9; Grove 5, s. 101n.; MGGG 4
 +
(2000), s. 146 n.; Tvorcovia hudobnej Bratislavy, Bratislava 1992, s. 9;
 +
A. Čunderlík, Bratislava mesto hudby, Bratislava 1997, s. 9; NDB 3, s. 133;
 +
HS 1, s. 161n.; ESL 1, s. 300; SBS 1, s. 364; BLS 2, s. 21; LDM 1, s. 254n.
 +
(s bibliografií).
 +
 
 +
Anna Šourková
  
== Literatura ==
 
Mladoboleslavsko, 160; LDM 1, 254-8; HS I, 161; BL I, 181-2; NDB 3, 133;
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
 
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
  
 
[[Kategorie:1628]]
 
[[Kategorie:1628]]
[[Kategorie:Žerčice_u_Mladé_Boleslavi]]
+
[[Kategorie:Žerčice]]
 
[[Kategorie:1665]]
 
[[Kategorie:1665]]
 +
[[Kategorie:Stuttgart]]

Verze z 16. 10. 2016, 14:36

Samuel CAPRICORNUS
Narození 21.12.1628
Místo narození Žerčice u Mladé Boleslavi
Úmrtí 10.11.1665
Místo úmrtí Stuttgart (Německo)
Povolání 77- Hudební skladatel

CAPRICORNUS, Samuel (též BOCKHORN), * 21. 12. 1628 Žerčice u Mladé Boleslavi, † 10. 11. 1665 Stuttgart (Německo), hudební skladatel, pedagog

Pocházel z rodiny protestantského kněze exulanta, původem pravděpodobně ze Slezska. Rodina musela odejít záhy po C. narození do Horních Uher. Kolem 1640 studoval C. na latinské škole v Šoproni. Místo původně zamýšlené duchovní dráhy se rozhodl věnovat hudbě. Ve 40. letech vystřídal jako učitel několik působišť v Německu a ve Vídni. Krátce učil v Košicích a 1647–57 v Prešpurku (Bratislava), zpočátku jako soukromý učitel v rodině lékaře W. Raygera a 1651–57 na evangelickém gymnáziu a současně jako ředitel kůru evangelického kostela Nejsvětější Trojice. 1651 se oženil s Elisabethou Knoglerovou, s níž měl tři dcery a syna. Od 1657 do konce života byl činný jako kapelník a skladatel ve Stuttgartu na württemberském knížecím dvoře, tehdy zkomponoval i svá nejvýznamnější díla. Skladby, jež se dochovaly pouze v rukopisu, jsou uloženy v hudebních odděleních evropských knihoven (Berlín, Uppsala, Vídeň, Bratislava, Kroměříž). C. byl pokládán ve své době za předního skladatele jihoněmeckého okruhu, v jehož tvorbě rezonovaly vlivy tzv. rakouského císařského baroka a moderní italské hudby. Zaměřením na italskou tradici vytvořil protipól k polyfonikům spišskovýchodoslovenského okruhu (J. Šimbracký, Z. Zarewutius) a povznesl úroveň bratislavské hudební produkce druhé poloviny 17. století. Vytvořil na 112 vokálně-instrumentálních děl výrazně koncertního charakteru s použitím tehdy nejnovějších kompozičních technik. Sbírku 22 skladeb pro sóla, sbor a orchestr nebo instrumentální skupinu a varhany Opus musicum (1655) věnoval prešpurskému měšťanovi A. Segnerovi. Skladby z prešpurského období obsahuje i sbírka Jubilus Bernardi (1660) a pravděpodobně také Opus aureum missarum (1670). Jeho umění obdivovali H. Schütz, G. Carissimi, A. Kircher ad.

D: Opus musicum, Nürnberg 1655; Jubilus Bernardi, Nürnberg 1660; Opus aureum missarum, Frankfurt am Main 1670; Te Deum laudamus (gramofonová deska, příloha knihy Hudba na Slovensku v 14.–17. storočí, Bratislava 1972).

L: J. Sittard, S. C. contra Ph. Fr. Böddecker, in: Sammelbände der Internationalen Musikgesellschaft 3, 1901 s. 995; R. Rybarič, S. C. v Bratislave, in: Slovenská hudba 14, 1970, č. 8–9, s. 253n.; týž, Opus musicum S. C. (1655), in: Musicologica Slovaca 5, 1974, s. 7n.; týž, Z dejín viachlasnej hudby v Bratislave v 17. storočí, in: Bratislava 8–9, 1976, s. 137n.; Z. Nováček, Hudba v Bratislavě, Bratislava 1978, s. 21; A. Liptáková, S. C. a jeho kontakty s Košicami, in: Hudobný život 20, 1988, č. 7, s. 12; R. Rybarič, O hudbe v dávnej Bratislave, in: tamtéž, s. 9; Grove 5, s. 101n.; MGGG 4 (2000), s. 146 n.; Tvorcovia hudobnej Bratislavy, Bratislava 1992, s. 9; A. Čunderlík, Bratislava mesto hudby, Bratislava 1997, s. 9; NDB 3, s. 133; HS 1, s. 161n.; ESL 1, s. 300; SBS 1, s. 364; BLS 2, s. 21; LDM 1, s. 254n. (s bibliografií).

Anna Šourková