Biografický slovník
CAPRICORNUS Samuel 21.12.1628-10.11.1665: Porovnání verzí
(CAPRICORNUS_Samuel_Friedrich_21.12.1628-10.11.1665) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = Samuel | + | | jméno = Samuel CAPRICORNUS |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 21.12.1628 | | datum narození = 21.12.1628 | ||
| místo narození = Žerčice u Mladé Boleslavi | | místo narození = Žerčice u Mladé Boleslavi | ||
| datum úmrtí = 10.11.1665 | | datum úmrtí = 10.11.1665 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Stuttgart (Německo) |
| povolání = 77- Hudební skladatel | | povolání = 77- Hudební skladatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''CAPRICORNUS, Samuel''' ''(též BOCKHORN), * 21. 12. 1628 Žerčice u Mladé Boleslavi, † 10. 11. 1665 Stuttgart (Německo), hudební skladatel, pedagog'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z rodiny protestantského kněze exulanta, původem | ||
| + | pravděpodobně ze Slezska. Rodina musela odejít záhy po C. | ||
| + | narození do Horních Uher. Kolem 1640 studoval C. na latinské | ||
| + | škole v Šoproni. Místo původně zamýšlené duchovní | ||
| + | dráhy se rozhodl věnovat hudbě. Ve 40. letech vystřídal jako | ||
| + | učitel několik působišť v Německu a ve Vídni. Krátce učil | ||
| + | v Košicích a 1647–57 v Prešpurku (Bratislava), zpočátku | ||
| + | jako soukromý učitel v rodině lékaře W. Raygera a 1651–57 | ||
| + | na evangelickém gymnáziu a současně jako ředitel kůru evangelického | ||
| + | kostela Nejsvětější Trojice. 1651 se oženil s Elisabethou | ||
| + | Knoglerovou, s níž měl tři dcery a syna. Od 1657 | ||
| + | do konce života byl činný jako kapelník a skladatel ve Stuttgartu | ||
| + | na württemberském knížecím dvoře, tehdy zkomponoval | ||
| + | i svá nejvýznamnější díla. Skladby, jež se dochovaly pouze | ||
| + | v rukopisu, jsou uloženy v hudebních odděleních evropských | ||
| + | knihoven (Berlín, Uppsala, Vídeň, Bratislava, Kroměříž). C. | ||
| + | byl pokládán ve své době za předního skladatele jihoněmeckého | ||
| + | okruhu, v jehož tvorbě rezonovaly vlivy tzv. rakouského | ||
| + | císařského baroka a moderní italské hudby. Zaměřením | ||
| + | na italskou tradici vytvořil protipól k polyfonikům spišskovýchodoslovenského | ||
| + | okruhu (J. Šimbracký, Z. Zarewutius) | ||
| + | a povznesl úroveň bratislavské hudební produkce druhé poloviny | ||
| + | 17. století. Vytvořil na 112 vokálně-instrumentálních | ||
| + | děl výrazně koncertního charakteru s použitím tehdy nejnovějších | ||
| + | kompozičních technik. Sbírku 22 skladeb pro sóla, | ||
| + | sbor a orchestr nebo instrumentální skupinu a varhany ''Opus'' | ||
| + | ''musicum'' (1655) věnoval prešpurskému měšťanovi A. Segnerovi. | ||
| + | Skladby z prešpurského období obsahuje i sbírka ''Jubilus'' | ||
| + | ''Bernardi'' (1660) a pravděpodobně také ''Opus aureum missarum'' | ||
| + | (1670). Jeho umění obdivovali H. Schütz, G. Carissimi, | ||
| + | A. Kircher ad. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Opus musicum, Nürnberg 1655; Jubilus Bernardi, Nürnberg 1660; Opus | ||
| + | aureum missarum, Frankfurt am Main 1670; Te Deum laudamus (gramofonová | ||
| + | deska, příloha knihy Hudba na Slovensku v 14.–17. storočí, Bratislava | ||
| + | 1972). | ||
| + | |||
| + | '''L:''' J. Sittard, S. C. contra Ph. Fr. Böddecker, in: Sammelbände der Internationalen | ||
| + | Musikgesellschaft 3, 1901 s. 995; R. Rybarič, S. C. v Bratislave, | ||
| + | in: Slovenská hudba 14, 1970, č. 8–9, s. 253n.; týž, Opus musicum S. C. | ||
| + | (1655), in: Musicologica Slovaca 5, 1974, s. 7n.; týž, Z dejín viachlasnej | ||
| + | hudby v Bratislave v 17. storočí, in: Bratislava 8–9, 1976, s. 137n.; Z. Nováček, | ||
| + | Hudba v Bratislavě, Bratislava 1978, s. 21; A. Liptáková, S. C. a jeho | ||
| + | kontakty s Košicami, in: Hudobný život 20, 1988, č. 7, s. 12; R. Rybarič, | ||
| + | O hudbe v dávnej Bratislave, in: tamtéž, s. 9; Grove 5, s. 101n.; MGGG 4 | ||
| + | (2000), s. 146 n.; Tvorcovia hudobnej Bratislavy, Bratislava 1992, s. 9; | ||
| + | A. Čunderlík, Bratislava mesto hudby, Bratislava 1997, s. 9; NDB 3, s. 133; | ||
| + | HS 1, s. 161n.; ESL 1, s. 300; SBS 1, s. 364; BLS 2, s. 21; LDM 1, s. 254n. | ||
| + | (s bibliografií). | ||
| + | |||
| + | Anna Šourková | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | [[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | ||
[[Kategorie:1628]] | [[Kategorie:1628]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Žerčice]] |
[[Kategorie:1665]] | [[Kategorie:1665]] | ||
| + | [[Kategorie:Stuttgart]] | ||
Verze z 16. 10. 2016, 15:36
| Samuel CAPRICORNUS | |
 | |
| Narození | 21.12.1628 |
|---|---|
| Místo narození | Žerčice u Mladé Boleslavi |
| Úmrtí | 10.11.1665 |
| Místo úmrtí | Stuttgart (Německo) |
| Povolání | 77- Hudební skladatel |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43716 |
CAPRICORNUS, Samuel (též BOCKHORN), * 21. 12. 1628 Žerčice u Mladé Boleslavi, † 10. 11. 1665 Stuttgart (Německo), hudební skladatel, pedagog
Pocházel z rodiny protestantského kněze exulanta, původem pravděpodobně ze Slezska. Rodina musela odejít záhy po C. narození do Horních Uher. Kolem 1640 studoval C. na latinské škole v Šoproni. Místo původně zamýšlené duchovní dráhy se rozhodl věnovat hudbě. Ve 40. letech vystřídal jako učitel několik působišť v Německu a ve Vídni. Krátce učil v Košicích a 1647–57 v Prešpurku (Bratislava), zpočátku jako soukromý učitel v rodině lékaře W. Raygera a 1651–57 na evangelickém gymnáziu a současně jako ředitel kůru evangelického kostela Nejsvětější Trojice. 1651 se oženil s Elisabethou Knoglerovou, s níž měl tři dcery a syna. Od 1657 do konce života byl činný jako kapelník a skladatel ve Stuttgartu na württemberském knížecím dvoře, tehdy zkomponoval i svá nejvýznamnější díla. Skladby, jež se dochovaly pouze v rukopisu, jsou uloženy v hudebních odděleních evropských knihoven (Berlín, Uppsala, Vídeň, Bratislava, Kroměříž). C. byl pokládán ve své době za předního skladatele jihoněmeckého okruhu, v jehož tvorbě rezonovaly vlivy tzv. rakouského císařského baroka a moderní italské hudby. Zaměřením na italskou tradici vytvořil protipól k polyfonikům spišskovýchodoslovenského okruhu (J. Šimbracký, Z. Zarewutius) a povznesl úroveň bratislavské hudební produkce druhé poloviny 17. století. Vytvořil na 112 vokálně-instrumentálních děl výrazně koncertního charakteru s použitím tehdy nejnovějších kompozičních technik. Sbírku 22 skladeb pro sóla, sbor a orchestr nebo instrumentální skupinu a varhany Opus musicum (1655) věnoval prešpurskému měšťanovi A. Segnerovi. Skladby z prešpurského období obsahuje i sbírka Jubilus Bernardi (1660) a pravděpodobně také Opus aureum missarum (1670). Jeho umění obdivovali H. Schütz, G. Carissimi, A. Kircher ad.
D: Opus musicum, Nürnberg 1655; Jubilus Bernardi, Nürnberg 1660; Opus aureum missarum, Frankfurt am Main 1670; Te Deum laudamus (gramofonová deska, příloha knihy Hudba na Slovensku v 14.–17. storočí, Bratislava 1972).
L: J. Sittard, S. C. contra Ph. Fr. Böddecker, in: Sammelbände der Internationalen Musikgesellschaft 3, 1901 s. 995; R. Rybarič, S. C. v Bratislave, in: Slovenská hudba 14, 1970, č. 8–9, s. 253n.; týž, Opus musicum S. C. (1655), in: Musicologica Slovaca 5, 1974, s. 7n.; týž, Z dejín viachlasnej hudby v Bratislave v 17. storočí, in: Bratislava 8–9, 1976, s. 137n.; Z. Nováček, Hudba v Bratislavě, Bratislava 1978, s. 21; A. Liptáková, S. C. a jeho kontakty s Košicami, in: Hudobný život 20, 1988, č. 7, s. 12; R. Rybarič, O hudbe v dávnej Bratislave, in: tamtéž, s. 9; Grove 5, s. 101n.; MGGG 4 (2000), s. 146 n.; Tvorcovia hudobnej Bratislavy, Bratislava 1992, s. 9; A. Čunderlík, Bratislava mesto hudby, Bratislava 1997, s. 9; NDB 3, s. 133; HS 1, s. 161n.; ESL 1, s. 300; SBS 1, s. 364; BLS 2, s. 21; LDM 1, s. 254n. (s bibliografií).
Anna Šourková
