CARDA Karl 6.4.1870-12.11.1943: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 388
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 11. 10. 2019, 13:38

Karl CARDA
Narození 6.4.1870
Místo narození Vídeň (Rakousko)
Úmrtí 12.11.1943
Místo úmrtí Praha
Povolání 1- Matematik
Citace Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 388

CARDA, Karl, * 6. 4. 1870 Vídeň (Rakousko), † 12. 11. 1943 Praha, matematik

Studoval 1890–94 na filozofické fakultě vídeňské univerzity zejména matematiku, fyziku a chemii. Obhájil disertaci z problematiky teorie algebraických funkcí na riemannovské ploše (Zur Theorie der algebraischen Funktionen auf einer zweiblättrigen Riemannschen Fläche). Oponenty byli Emil Weyr a Gustav von Escherich. V červenci 1894 byl promován doktorem filozofie. Státní zkoušky k učitelství matematiky a fyziky složil v následujícím roce. Stipendium mu umožnilo pobyt na univerzitě v Lipsku 1895/96, kde poslouchal zejména přednášky významného norského matematika Sophuse Lie, který se v té době zabýval spojitými grupami a chtěl v Lipsku vytvořit centrum pro jejich studium.

Od 1896 působil C. na katedrách matematiky německých technických škol. Nejprve byl čtyři roky asistentem v Brně, kde suploval přednášky Emila Welsche. 1901 byl jmenován soukromým docentem na vídeňské univerzitě a 1902 se stal asistentem na vídeňské technice. Ucházel se pak o uvolněné místo profesora matematiky na pražské technice, které však získal vídeňský Karl Zsigmondy. Jeho mimořádná profesura ve Vídni se tím uprázdnila a C. ji 1. 10. 1905 získal. O rok později si opět místa vyměnili, ovšem už jako řádní profesoři. V Praze pak C. působil až do svého penzionování 1939.

Také se věnoval problematice Bernoulliho čísel ve vztahu k určitým integrálům, dále hypereliptickým funkcím, diferenciálním rovnicím. V diferenciální geometrii se zaměřil na plochy konstantní křivosti. Pod vlivem Lieovým se soustředil na problematiku bodových transformací v trojrozměrném prostoru, na teorii invariantů a teorii grup. Publikoval dvě desítky článků, které vydával většinou v časopisech Monatshefte für Mathematik und Physik a Sitzungsberichte der Akademie der Wissenschaften ve Vídni.

L: Poggendorff 4–6; P. Šišma, Matematika na německé technice v Brně, 2002, rejstřík; M. Toepell, Mitgliedergesamtverzeichnis der Deutschen Mathematiker-Vereinigung 1890–1990, München 1991.

Jaroslav Folta