CARDA Karl 6.4.1870-12.11.1943: Porovnání verzí
(CARDA_Karl_6.4.1870-12.11.1943) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 6.4.1870 | | datum narození = 6.4.1870 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Vídeň (Rakousko) |
| datum úmrtí = 12.11.1943 | | datum úmrtí = 12.11.1943 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 1- Matematik | | povolání = 1- Matematik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''CARDA, Karl,''' ''* 6. 4. 1870 Vídeň (Rakousko), † 12. 11. 1943 Praha, matematik'' | ||
+ | |||
+ | Studoval 1890–94 na filozofické fakultě vídeňské univerzity | ||
+ | zejména matematiku, fyziku a chemii. Obhájil disertaci | ||
+ | z problematiky teorie algebraických funkcí na riemannovské | ||
+ | ploše (''Zur Theorie der algebraischen Funktionen auf einer zweiblättrigen'' | ||
+ | ''Riemannschen Fläche''). Oponenty byli Emil Weyr | ||
+ | a Gustav von Escherich. V červenci 1894 byl promován doktorem | ||
+ | filozofie. Státní zkoušky k učitelství matematiky a fyziky | ||
+ | složil v následujícím roce. Stipendium mu umožnilo pobyt | ||
+ | na univerzitě v Lipsku 1895/96, kde poslouchal zejména | ||
+ | přednášky významného norského matematika Sophuse Lie, | ||
+ | který se v té době zabýval spojitými grupami a chtěl v Lipsku | ||
+ | vytvořit centrum pro jejich studium. | ||
+ | |||
+ | Od 1896 působil C. na katedrách matematiky německých | ||
+ | technických škol. Nejprve byl čtyři roky asistentem v Brně, | ||
+ | kde suploval přednášky Emila Welsche. 1901 byl jmenován | ||
+ | soukromým docentem na vídeňské univerzitě a 1902 se stal | ||
+ | asistentem na vídeňské technice. Ucházel se pak o uvolněné | ||
+ | místo profesora matematiky na pražské technice, které však | ||
+ | získal vídeňský Karl Zsigmondy. Jeho mimořádná profesura | ||
+ | ve Vídni se tím uprázdnila a C. ji 1. 10. 1905 získal. O rok | ||
+ | později si opět místa vyměnili, ovšem už jako řádní profesoři. | ||
+ | V Praze pak C. působil až do svého penzionování 1939. | ||
+ | |||
+ | Také se věnoval problematice Bernoulliho čísel ve vztahu | ||
+ | k určitým integrálům, dále hypereliptickým funkcím, diferenciálním | ||
+ | rovnicím. V diferenciální geometrii se zaměřil | ||
+ | na plochy konstantní křivosti. Pod vlivem Lieovým se soustředil | ||
+ | na problematiku bodových transformací v trojrozměrném | ||
+ | prostoru, na teorii invariantů a teorii grup. Publikoval | ||
+ | dvě desítky článků, které vydával většinou v časopisech | ||
+ | ''Monatshefte für Mathematik und Physik a Sitzungsberichte der Akademie der Wissenschaften ve Vídni.'' | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Poggendorff 4–6; P. Šišma, Matematika na německé technice v Brně, | ||
+ | 2002, rejstřík; M. Toepell, Mitgliedergesamtverzeichnis der Deutschen Mathematiker-Vereinigung 1890–1990, München 1991. | ||
+ | |||
+ | Jaroslav Folta | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:1- Matematik]] | [[Kategorie:1- Matematik]] | ||
[[Kategorie:1870]] | [[Kategorie:1870]] | ||
+ | [[Kategorie:Vídeň]] | ||
[[Kategorie:1943]] | [[Kategorie:1943]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 16. 10. 2016, 15:12
Karl CARDA | |
Narození | 6.4.1870 |
---|---|
Místo narození | Vídeň (Rakousko) |
Úmrtí | 12.11.1943 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 1- Matematik |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43722 |
CARDA, Karl, * 6. 4. 1870 Vídeň (Rakousko), † 12. 11. 1943 Praha, matematik
Studoval 1890–94 na filozofické fakultě vídeňské univerzity zejména matematiku, fyziku a chemii. Obhájil disertaci z problematiky teorie algebraických funkcí na riemannovské ploše (Zur Theorie der algebraischen Funktionen auf einer zweiblättrigen Riemannschen Fläche). Oponenty byli Emil Weyr a Gustav von Escherich. V červenci 1894 byl promován doktorem filozofie. Státní zkoušky k učitelství matematiky a fyziky složil v následujícím roce. Stipendium mu umožnilo pobyt na univerzitě v Lipsku 1895/96, kde poslouchal zejména přednášky významného norského matematika Sophuse Lie, který se v té době zabýval spojitými grupami a chtěl v Lipsku vytvořit centrum pro jejich studium.
Od 1896 působil C. na katedrách matematiky německých technických škol. Nejprve byl čtyři roky asistentem v Brně, kde suploval přednášky Emila Welsche. 1901 byl jmenován soukromým docentem na vídeňské univerzitě a 1902 se stal asistentem na vídeňské technice. Ucházel se pak o uvolněné místo profesora matematiky na pražské technice, které však získal vídeňský Karl Zsigmondy. Jeho mimořádná profesura ve Vídni se tím uprázdnila a C. ji 1. 10. 1905 získal. O rok později si opět místa vyměnili, ovšem už jako řádní profesoři. V Praze pak C. působil až do svého penzionování 1939.
Také se věnoval problematice Bernoulliho čísel ve vztahu k určitým integrálům, dále hypereliptickým funkcím, diferenciálním rovnicím. V diferenciální geometrii se zaměřil na plochy konstantní křivosti. Pod vlivem Lieovým se soustředil na problematiku bodových transformací v trojrozměrném prostoru, na teorii invariantů a teorii grup. Publikoval dvě desítky článků, které vydával většinou v časopisech Monatshefte für Mathematik und Physik a Sitzungsberichte der Akademie der Wissenschaften ve Vídni.
L: Poggendorff 4–6; P. Šišma, Matematika na německé technice v Brně, 2002, rejstřík; M. Toepell, Mitgliedergesamtverzeichnis der Deutschen Mathematiker-Vereinigung 1890–1990, München 1991.
Jaroslav Folta