Biografický slovník
CARLONE Silvestro ml. ?1656-22.1.1697
| Silvestro CARLONE ml. | |
 | |
| Narození | 1656 |
|---|---|
| Místo narození | Scaria u Coma (Itálie) |
| Úmrtí | 22.1.1697 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 74- Architekt |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 389-390 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43734 |
CARLONE, Silvestro ml., * asi 1656 Scaria u Coma (Itálie), † 22. 1. 1697 Praha, stavitel
Vlašský stavitel činný v Čechách byl synem Josefa a Domeniky, vnukem Silvestra C. st. a bratrancem kameníka Giovanniho Pietra della Torre. Vyučil se u Giovanniho Domenika Orsiho a byl propuštěn 1670 z učení s tovaryšským jménem Poslušný. O deset let později se stal měšťanem Nového Města pražského. Sloužil u Orsiho jako polír či stavitel, po jeho smrti pak řídil stavby pro Jeana Baptistu Matheye, s nímž se ale nakonec nepohodl. Přesto i nadále pracoval, stejně jako Mathey, pro premonstráty. Vlastnil dům (čp. 24/II) na Novém Městě v Praze, vedle toho mu patřil i dům s polnostmi v jeho severoitalském rodišti.
Poprvé se objevil na stavbě šternberského zámku Trója, budovaném 1679–87 nejdříve podle projektu G. D. Orsiho a posléze J. B. Matheye. Dokončoval – po Orsiho smrti – závěr kostela sv. Norberta (a Benedikta) na Starém Městě pražském, v místech dnešního obchodního domu Kotva při zaniklém premonstrátském semináři. Podle Matheyiho projektu budoval jižní křídlo, letní refektář a další stavby premonstrátské kanonie na Strahově v Praze. 1691 s ním byla uzavřena smlouva a od následujícího roku obnovoval konventní budovy premonstrátského převorství v Milevsku, kde upravoval i průčelí chrámu. Zároveň přestavoval budovy tamního pivovaru (1692 a 1696). Koncem 17. století se podílel na rozsáhlých úpravách opatství premonstrátek v Doksanech na Litoměřicku.
L: G. J. Dlabacz, Historische Darstellung des Ursprunges und der Schicksale des kgl. Stiftes Strahow, 1805, s. 198n.; Dlabač 1, s. 267; Thieme – Becker 6, s. 9; A. Podlaha, Materiálie k slovníku umělců a uměleckých řemeslníků v Čechách, in: PA 28, 1916, s. 36, 161, 219, 32, 1920–21, s. 119, 282; J. Hofman, O genealogii a dílech Carlonů skarijských, in: Ročenka kruhu pro pěstování dějin umění za rok 1918, 1919, s. 13n.; Toman 1, s. 125; V. Naňková, Drobná zjištění z českého barokního umění, in: Umění 17, 1969, s. 615n., 626; E. Poche (ed.), Umělecké památky Čech 1, 1977, s. 282, 2, 1978, s. 387; L. Lancinger – M. Pavlík – P. Preiss – J. Hejtmánek, Zámek Troja, b. d., nestr.; P. Vlček (ed.), Umělecké památky Prahy. Staré Město a Josefov, 1996, s. 444; P. Vlček – P. Sommer – D. Foltýn, Encyklopedie českých klášterů, 1997, s. 214, 369, 448, 551; Saur 16, s. 448; P. Vlček – E. Havlová, Praha 1610–1700, 1998, s. 225n.; P. Vlček (ed.), Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany, 2000, s. 351; P. Preiss – M. Horyna – P. Zahradník, Zámek Trója u Prahy, 2000, s. 61n.; Architekti, s. 107n.; I. Ebelová (ed.), Zápisná kniha pražských stavitelů, 1639–1903, in: Fontes historiae artium 4, 1996.
P: Archiv hl. m. Prahy, Kniha měšť. práv č. 560, fol. 274b, 275a; IV-2340 a, b; 12 272 a; Památník národního písemnictví Praha, Annales Strahoviensis, D J III/4, fol. 264r, 382a, r, 416r, 418r a 594r.
Pavel Vlček
