Verze z 11. 10. 2019, 13:42, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

CARNAP Rudolf 18.5.1891-14.9.1970

Z Personal
Rudolf CARNAP
Narození 18.5.1891
Místo narození Ronsdorf u Wuppertalu (Německo)
Úmrtí 14.9.1970
Místo úmrtí Santa Monica (Kalifornie, USA)
Povolání 56- Filozof
2- Fyzik
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 390
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43737

CARNAP, Rudolf, * 18. 5. 1891 Ronsdorf u Wuppertalu (Německo), † 14. 9. 1970 Santa Monica (Kalifornie, USA), filozof, logik, teoretik vědy

Studoval 1910–14 v Jeně a Freiburgu filozofii, matematiku a fyziku. 1926–31 byl docentem filozofie ve Vídni. Tam napsal základní spisy: Der logische Aufbau der Welt a Scheinprobleme in der Philosophie (1928), ke kterým ho inspirovali mj. M. Schleck a E. Mach. Kritizoval metafyziku zejména v podání M. Heideggera. 1931 opustil Vídeň a působil jako profesor přírodní filozofie na německé univerzitě v Praze, kde setrval do 1935. Tématem jeho univerzitních přednášek byly problémy logiky, matematiky a sémiotika. V Praze se C. setkal s pozdějším čelným představitelem analytické filozofie W. V. O. Quinem. České filozofické myšlení C. tehdy bezprostředně neovlivnil. Během pobytu v Československu oceňoval demokratické cítění českého obyvatelstva i osobnost E. Beneše. Naopak byl znepokojen vzrůstem nacistického smýšlení sudetských Němců, ale i nezanedbatelné části studentů i profesorů německé univerzity. Místo jeho pražského pobytu se nepodařilo bezpečně identifikovat.

1936 emigroval do USA. Pracoval v Chicagu (1940/41) a byl též hostujícím profesorem na Harvardově univerzitě (Cambridge, stát Massachusetts) a přednášel i na univerzitě v Princetonu. 1954–61 byl profesorem na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. Tehdy získaly velký ohlas jeho práce Introduction to Semantics a Meaning and Necessity.

Byl čelným představitelem logického pozitivismu (resp. novopozitivismu, též logického empirismu) a zakladatelem a členem Vídeňského kroužku, scientistického směru ve filozofii, usilujícího postavit ji na bezpečnou vědeckou bázi. Východiskem byla pro C. logická analýza empirických dat a jazykových výrazů, jimiž jsou označována. Ideál představovala možnost formulovat tzv. protokolární věty, jež jsou bezprostředně smyslově ověřitelné. Účelem této metody bylo vyloučit z filozofie metafyziku, nastolující pseudoproblémy, jež nejsou empiricky verifikovatelné a řešitelné. Kromě empirického poznání mělo pro C. význam pouze poznání logickomatematického typu. V důsledku toho zastával názor, že svět lze adekvátně pochopit jakožto logickou výstavbu. V tomto směru měla pomoci k vyjasnění filozofických problémů logická a sémantická analýza a vytvoření metajazyka, který by nahradil jazyk přirozený. Zbavením se metafyzické přítěže měla filozofie vytvořit „vědecký světový názor“. Z hlediska vývoje logického pozitivismu byl významný C. posun od syntaktického pojetí k pojetí sémantickému. Druhou stránkou jeho filozofické metody byl původně tzv. metodický solipsismus, který se někdy interpretuje jako varianta subjektivního solipsismu. Ten ovšem sám C. opustil ve prospěch fyzikalistické báze filozofie. Od metody verifikovatelnosti se posunul k potvrzení (confirmation) a testovatelnosti. Zabýval se též problémem povahy vědecké filozofie, problémy přírodních věd, systému věd apod.

D: Der logische Aufbau der Welt, Berlin 1928; Induktive Logik und Wahrscheinlichkeit, Wien 1959; Introduction to Semantics, Cambridge (Mass.) 1942; Logische Syntax der Sprache, Wien 1934; Meaning and Necessity, Chicago 1947; Philosophical Foundations of Physics, in: Introduction to the Philosophy of Science, M. Gardner (ed.), New York 1966; Scheinprobleme in der Philosophie. Das Fremdpsychische und der Realismusstreit, Berlin 1928; Überwindung der Metaphysik durch logische Analyse der Sprache, 1932; Testování a smysl. Základy logiky a matematiky, in: K. Berka – L. Tondl (ed.), Problémy jazyka vědy, 1968.

L: V. Kraft, Der Wiener Kreis, Wien 1950; N. Goodman, The Structure of Appearance, Cambridge (Mass.) 1951; J. Hintikka (ed.), R. C., Logical Empiricist. Materials and Perspectives, Dordrecht 1975; K. R. Popper, Logik der Forschung, Tübingen 1984; R. Haller, Neopositivismus. Eine historische Einführung in die Philosophie des Wiener Kreises, Darmstadt 1993; R. Cicera, C. and the Vienna Circle: Logical Syntax, Amsterdam 1994; Překonání metafyziky logickou analýzou jazyka, přel. K. Berka, komentář P. Materna, in: Filosofický časopis 39, 1991, č. 4, s. 622n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Vlastimil Hála