CARRO de Jean 8.8.1770-12.3.1857: Porovnání verzí
(CARRO_de_Jean_8.8.1770-12.3.1857) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = Jean | + | | jméno = Jean de CARRO |
− | | obrázek = | + | | obrázek = Carro Jean de portret.jpg |
| datum narození = 8.8.1770 | | datum narození = 8.8.1770 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Ženeva (Švýcarsko) |
| datum úmrtí = 12.3.1857 | | datum úmrtí = 12.3.1857 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Karlovy Vary |
− | | povolání = 15- Lékaři | + | | povolání = 15- Lékaři<br />65- Literární historik, kritik nebo teoretik |
− | 65- Literární historik, kritik nebo teoretik | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 391-392 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''de CARRO, Jean''', ''* 8. 8. 1770 Ženeva (Švýcarsko), † 12. 3. 1857 Karlovy Vary, lékař, organizátor kulturního a vědeckého života'' | ||
+ | |||
+ | Narodil se v zámožné rodině vlastnící polnosti, která žila | ||
+ | dlouhodobě v Ženevě. Tam C. vystudoval gymnázium. Jako | ||
+ | místo svých lékařských studií, která zakončil disertací o vodnatelnosti | ||
+ | hlavy (doktorát 1793), si zvolil skotský Edinburgh. | ||
+ | Návrat domů mu zkomplikovaly události spojené | ||
+ | s revolučním děním ve Francii. Odešel proto do Vídně, kde | ||
+ | musel složit 1795 rigorózní zkoušky, aby mohl pracovat jako | ||
+ | lékař i v habsburské monarchii. Vybudoval si tam prosperující | ||
+ | lékařskou praxi, stýkal se s tamními i dalšími evropskými | ||
+ | lékaři, propagoval pokrokové metody v medicíně, především | ||
+ | očkování proti neštovicím. 1826 se odjel léčit do Karlových | ||
+ | Varů, kde se později usadil jako lázeňský lékař. V zimním období | ||
+ | zpravidla ordinoval v Praze. Intenzivně se zajímal o historii | ||
+ | Karlových Varů, vývoj lázeňské léčby, složení a působení | ||
+ | minerálních vod apod. Propagoval nejen karlovarské léčebné | ||
+ | metody, ale také okolní přírodu. Publikoval již od 1827, převážně | ||
+ | ve francouzštině a angličtině. 1831–56 vydal 26 svazků | ||
+ | ročenky ''Almanach de Carlsbad'', v níž byly vedle informací | ||
+ | o návštěvnících a pamětihodnostech Karlovarska uváděny též | ||
+ | různé, nezřídka originální úvahy lázeňských hostů, jejich vědecká | ||
+ | pozorování z různých oborů. Karlovy Vary se tak (spolu | ||
+ | s Teplicemi a Mariánskými Lázněmi) staly kolem poloviny | ||
+ | 19. století v českých zemích významným vědeckým centrem. | ||
+ | Své lékařské zkušenosti shrnul C. 1853 v díle ''Vingt-huit ans'' | ||
+ | ''d’observation et d’expérience à Carlsbad'' (Dvacet osm let pozorování | ||
+ | a zkušeností v Karlových Varech). | ||
+ | |||
+ | Pro C. ideový vývoj byly důležité jeho styky s českou obrozeneckou | ||
+ | společností, kterou poznával nejen v lázních, ale též | ||
+ | v Praze. Setkával se a udržoval korespondenci s představiteli | ||
+ | českého národního hnutí i domácích lékařských a intelektuálních | ||
+ | kruhů, jako byli F. L. Čelakovský, J. Dobrovský, J. T. | ||
+ | Held, V. Hanka, J. Jungmann, bratři Preslové, F. Palacký, P. J. | ||
+ | Šafařík, K. Šternberk, s jejichž snahami vcelku sympatizoval. | ||
+ | Nejvíce se spřátelil s K. Vinařickým, jehož názory o českém | ||
+ | původu J. Gutenberga a M. Koperníka podporoval a propagoval. | ||
+ | Byl i činným členem Společnosti Vlasteneckého | ||
+ | (později Národního) muzea v Praze. Významným pramenem | ||
+ | pro poznání jeho kulturních zájmů a životních osudů jsou | ||
+ | ''Mémoires'' (Vzpomínky) z roku 1855. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' J. Kumpera, Osobnosti a západní Čechy, 2005, s. 345; J. Janko, Vědy | ||
+ | o životě v českých zemích 1750–1950, 1997, s. 20, 83n., 86; K. Nejdl – | ||
+ | J. Miessler, J. de C. a jeho Karlovy Vary, 1958; Wurzbach 2, s. 295n.; Poggendorff | ||
+ | 3, s. 240; MSN 1, s. 661; MČE l, s. 749; BL 1, s. 183. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/233726 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Jan Janko | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
Řádka 16: | Řádka 69: | ||
[[Kategorie:1770]] | [[Kategorie:1770]] | ||
+ | [[Kategorie:Ženeva]] | ||
[[Kategorie:1857]] | [[Kategorie:1857]] | ||
+ | [[Kategorie:Karlovy Vary]] | ||
+ | |||
+ | <gallery> | ||
+ | Carro Jean de hrob.jpg|Hrob Jeana de Carro u kostela sv. Ondřeje v Mozartových sadech v Karlových Varech | ||
+ | </gallery> |
Aktuální verze z 11. 10. 2019, 13:44
Jean de CARRO | |
Narození | 8.8.1770 |
---|---|
Místo narození | Ženeva (Švýcarsko) |
Úmrtí | 12.3.1857 |
Místo úmrtí | Karlovy Vary |
Povolání |
15- Lékaři 65- Literární historik, kritik nebo teoretik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 391-392 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43741 |
de CARRO, Jean, * 8. 8. 1770 Ženeva (Švýcarsko), † 12. 3. 1857 Karlovy Vary, lékař, organizátor kulturního a vědeckého života
Narodil se v zámožné rodině vlastnící polnosti, která žila dlouhodobě v Ženevě. Tam C. vystudoval gymnázium. Jako místo svých lékařských studií, která zakončil disertací o vodnatelnosti hlavy (doktorát 1793), si zvolil skotský Edinburgh. Návrat domů mu zkomplikovaly události spojené s revolučním děním ve Francii. Odešel proto do Vídně, kde musel složit 1795 rigorózní zkoušky, aby mohl pracovat jako lékař i v habsburské monarchii. Vybudoval si tam prosperující lékařskou praxi, stýkal se s tamními i dalšími evropskými lékaři, propagoval pokrokové metody v medicíně, především očkování proti neštovicím. 1826 se odjel léčit do Karlových Varů, kde se později usadil jako lázeňský lékař. V zimním období zpravidla ordinoval v Praze. Intenzivně se zajímal o historii Karlových Varů, vývoj lázeňské léčby, složení a působení minerálních vod apod. Propagoval nejen karlovarské léčebné metody, ale také okolní přírodu. Publikoval již od 1827, převážně ve francouzštině a angličtině. 1831–56 vydal 26 svazků ročenky Almanach de Carlsbad, v níž byly vedle informací o návštěvnících a pamětihodnostech Karlovarska uváděny též různé, nezřídka originální úvahy lázeňských hostů, jejich vědecká pozorování z různých oborů. Karlovy Vary se tak (spolu s Teplicemi a Mariánskými Lázněmi) staly kolem poloviny 19. století v českých zemích významným vědeckým centrem. Své lékařské zkušenosti shrnul C. 1853 v díle Vingt-huit ans d’observation et d’expérience à Carlsbad (Dvacet osm let pozorování a zkušeností v Karlových Varech).
Pro C. ideový vývoj byly důležité jeho styky s českou obrozeneckou společností, kterou poznával nejen v lázních, ale též v Praze. Setkával se a udržoval korespondenci s představiteli českého národního hnutí i domácích lékařských a intelektuálních kruhů, jako byli F. L. Čelakovský, J. Dobrovský, J. T. Held, V. Hanka, J. Jungmann, bratři Preslové, F. Palacký, P. J. Šafařík, K. Šternberk, s jejichž snahami vcelku sympatizoval. Nejvíce se spřátelil s K. Vinařickým, jehož názory o českém původu J. Gutenberga a M. Koperníka podporoval a propagoval. Byl i činným členem Společnosti Vlasteneckého (později Národního) muzea v Praze. Významným pramenem pro poznání jeho kulturních zájmů a životních osudů jsou Mémoires (Vzpomínky) z roku 1855.
L: J. Kumpera, Osobnosti a západní Čechy, 2005, s. 345; J. Janko, Vědy o životě v českých zemích 1750–1950, 1997, s. 20, 83n., 86; K. Nejdl – J. Miessler, J. de C. a jeho Karlovy Vary, 1958; Wurzbach 2, s. 295n.; Poggendorff 3, s. 240; MSN 1, s. 661; MČE l, s. 749; BL 1, s. 183.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Jan Janko