CARRO de Jean 8.8.1770-12.3.1857: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Jean de CARRO
 
| jméno = Jean de CARRO
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Carro Jean de portret.jpg
 
| datum narození = 8.8.1770
 
| datum narození = 8.8.1770
 
| místo narození = Ženeva (Švýcarsko)
 
| místo narození = Ženeva (Švýcarsko)
Řádka 72: Řádka 72:
 
[[Kategorie:1857]]
 
[[Kategorie:1857]]
 
[[Kategorie:Karlovy Vary]]
 
[[Kategorie:Karlovy Vary]]
 +
 +
<gallery>
 +
Carro Jean de hrob.jpg|Hrob Jeana de Carro u kostela sv. Ondřeje v Mozartových sadech v Karlových Varech
 +
</gallery>

Aktuální verze z 19. 8. 2019, 19:08

Jean de CARRO
Narození 8.8.1770
Místo narození Ženeva (Švýcarsko)
Úmrtí 12.3.1857
Místo úmrtí Karlovy Vary
Povolání

15- Lékaři

65- Literární historik, kritik nebo teoretik

de CARRO, Jean, * 8. 8. 1770 Ženeva (Švýcarsko), † 12. 3. 1857 Karlovy Vary, lékař, organizátor kulturního a vědeckého života

Narodil se v zámožné rodině vlastnící polnosti, která žila dlouhodobě v Ženevě. Tam C. vystudoval gymnázium. Jako místo svých lékařských studií, která zakončil disertací o vodnatelnosti hlavy (doktorát 1793), si zvolil skotský Edinburgh. Návrat domů mu zkomplikovaly události spojené s revolučním děním ve Francii. Odešel proto do Vídně, kde musel složit 1795 rigorózní zkoušky, aby mohl pracovat jako lékař i v habsburské monarchii. Vybudoval si tam prosperující lékařskou praxi, stýkal se s tamními i dalšími evropskými lékaři, propagoval pokrokové metody v medicíně, především očkování proti neštovicím. 1826 se odjel léčit do Karlových Varů, kde se později usadil jako lázeňský lékař. V zimním období zpravidla ordinoval v Praze. Intenzivně se zajímal o historii Karlových Varů, vývoj lázeňské léčby, složení a působení minerálních vod apod. Propagoval nejen karlovarské léčebné metody, ale také okolní přírodu. Publikoval již od 1827, převážně ve francouzštině a angličtině. 1831–56 vydal 26 svazků ročenky Almanach de Carlsbad, v níž byly vedle informací o návštěvnících a pamětihodnostech Karlovarska uváděny též různé, nezřídka originální úvahy lázeňských hostů, jejich vědecká pozorování z různých oborů. Karlovy Vary se tak (spolu s Teplicemi a Mariánskými Lázněmi) staly kolem poloviny 19. století v českých zemích významným vědeckým centrem. Své lékařské zkušenosti shrnul C. 1853 v díle Vingt-huit ans d’observation et d’expérience à Carlsbad (Dvacet osm let pozorování a zkušeností v Karlových Varech).

Pro C. ideový vývoj byly důležité jeho styky s českou obrozeneckou společností, kterou poznával nejen v lázních, ale též v Praze. Setkával se a udržoval korespondenci s představiteli českého národního hnutí i domácích lékařských a intelektuálních kruhů, jako byli F. L. Čelakovský, J. Dobrovský, J. T. Held, V. Hanka, J. Jungmann, bratři Preslové, F. Palacký, P. J. Šafařík, K. Šternberk, s jejichž snahami vcelku sympatizoval. Nejvíce se spřátelil s K. Vinařickým, jehož názory o českém původu J. Gutenberga a M. Koperníka podporoval a propagoval. Byl i činným členem Společnosti Vlasteneckého (později Národního) muzea v Praze. Významným pramenem pro poznání jeho kulturních zájmů a životních osudů jsou Mémoires (Vzpomínky) z roku 1855.

L: J. Kumpera, Osobnosti a západní Čechy, 2005, s. 345; J. Janko, Vědy o životě v českých zemích 1750–1950, 1997, s. 20, 83n., 86; K. Nejdl – J. Miessler, J. de C. a jeho Karlovy Vary, 1958; Wurzbach 2, s. 295n.; Poggendorff 3, s. 240; MSN 1, s. 661; MČE l, s. 749; BL 1, s. 183.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jan Janko