CARTELLIERI Paul 22.4.1807-17.7.1881: Porovnání verzí
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Paul CARTELLIERI | | jméno = Paul CARTELLIERI | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Cartellieri Paul portret.jpg |
| datum narození = 22.4.1807 | | datum narození = 22.4.1807 | ||
| místo narození = Vídeň (Rakousko) | | místo narození = Vídeň (Rakousko) | ||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
+ | | citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 392 | ||
}} | }} | ||
Aktuální verze z 11. 10. 2019, 13:45
Paul CARTELLIERI | |
Narození | 22.4.1807 |
---|---|
Místo narození | Vídeň (Rakousko) |
Úmrtí | 17.7.1881 |
Místo úmrtí | Františkovy Lázně |
Povolání | 15- Lékaři |
Citace | Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 392 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43747 |
CARTELLIERI, Paul, * 22. 4. 1807 Vídeň (Rakousko), † 17. 7. 1881 Františkovy Lázně, lázeňský lékař, přírodovědec
Syn kapelníka. Gymnázium vystudoval v Litoměřicích, medicínu na pražské lékařské fakultě, kde 1832 promoval. Poté nastoupil jako knížecí lékař na panství Kinských v České Kamenici. Od 1842 působil jako lázeňský lékař a ředitel lázeňské nemocnice ve Františkových Lázních, kde se současně věnoval balneologickému výzkumu. V zimních měsících 1847 a 1848 studoval v Praze u prof. J. Redtenbachera analytickou chemii. Stal se autorem patrně prvních publikací o slatině ve světové literatuře, objevil několik františkolázeňských léčivých pramenů, mj. Železnatý a pramen, který dnes nese jeho jméno. Velmi se zasloužil o rozvoj Františkových Lázní. 1863 si tam zřídil vlastní lázeňský dům. Byl jmenován dvorním radou a čestným občanem města. Na C. činnost navázal i syn Josef C. (* 19. 2. 1849 Františkovy Lázně, † 6. 8. 1909 Františkovy Lázně), který po ukončení chebského gymnázia podobně jako otec absolvoval medicínu na pražské lékařské fakultě a 1872 získal doktorský titul. Poté pracoval na chirurgickém oddělení v pražské všeobecné nemocnici. Od 1874 působil jako praktický a lázeňský lékař ve Františkových Lázních. Při těžbě rašeliny k balneologickým účelům mezi 1886–1902 se zajímal také o archeologii. Jeho nálezy kamenných nástrojů, zvířecích kostí a dřevěných kůlů, o nichž uveřejňoval zprávy, se pak staly základem sbírek Městského muzea ve Františkových Lázních a v Chebu. Podobně jako otec byl jmenován čestným občanem města.
D: Paul C.: Die Heilkräfte Kaiser-Franzensbad’s, 1846; Monographie der Mineralmoorbäder zu Franzensbad bei Eger in Böhmen, 1852; Grundzüge der med. Polizei der Mineralquellen und Heilbäder, 1855; Josef C.: Das Franzensbader Moorlager und seine Vorkommnisse, 1893; Pfahlbauten und prähistorische Funde im Franzensbader Moor, in: H. Gradl, Geschichte des Egerlandes, 1893, s. 406n.
L: BL 1, s. 184; EBL 1, s. 97 (s další bibliografi í); Pavel C., in: Bohemia 22. 7. 1881; Prager medizinische Wochenschrift 6, 1881, s. 291; Unser Egerland 23, 1925, s. 45n.; H. Sturm, Das Franzensbader Museum, 1935, s. 42; V. Křížek, Obrazy z dějin lázeňství, 1987, s. 114; Josef C., in: Prager medizinische Wochenschrift 34, 1909, s. 450; Sklenář, s. 104.
P: Archiv UK Praha, fond M 64 p. 38.
Ludmila Hlaváčková, Marie Makariusová