CASTELLI Albin Benedict 14.3.1822-31.10.1892: Porovnání verzí

Z Personal
(CASTELLI_Alwin_13.2.1822-31.10.1892)
 
 
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Alwin CASTELLI
+
| jméno = Albin Benedict CASTELLI
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Castelli Albin Benedict portret.jpg
| datum narození = 13.2.1822
+
| datum narození = 14.3.1822
| místo narození =  
+
| místo narození = Drážďany (Německo)
 
| datum úmrtí = 31.10.1892
 
| datum úmrtí = 31.10.1892
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Velké Březno u Ústí nad Labem
| povolání = 11- Geolog
+
| povolání = 26- Bánský odborník nebo energetik<br />
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Alwin CASTELLI
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 395
 +
}}
 +
 
 +
'''CASTELLI, Albin Benedict''' ''(též Alwin), * 14. 3. 1822 Drážďany (Německo), † 31. 10. 1892 Velké Březno u Ústí nad Labem, báňský odborník, manažer''
 +
 
 +
Potomek rodiny exulanta Andrease Zschörnera, který jako luterán
 +
za třicetileté války odešel z Čech do Saska. C. děd Christian
 +
G. Zschörner byl v 18. století malířem divadelních dekorací
 +
v drážďanském Dvorním divadle; podle dobové módy si
 +
poitalštil příjmení na Castelli. U saského královského dvora
 +
působil i C. otec Friedrich Christian jako komorní hudebník
 +
a inspektor dvorní kapely. C. navštěvoval 1832–38 tzv. Kreuzschule
 +
v Drážďanech, 1838–40 gymnázium ve Freibergu
 +
a 1841–45 tamní báňskou akademii. K jeho učitelům patřily
 +
mezinárodně uznávané osobnosti, mj. fyzik Ferdinand Reich,
 +
geolog Carl Bernhard von Cotta, mineralog Johann Friedrich
 +
August Breithaupt, báňští odborníci M. F. Gätzschmann
 +
a Julius L. Weisbach. Po ukončení studií působil 1845–87
 +
v hnědouhelných dolech (Salesler Kohlen-Gewerkschaft)
 +
v Horních Zálezlech u Ústí nad Labem. Začínal jako vrchní
 +
důlní dozorce a měřič, později horní správce a konečně, nejspíše
 +
od 1880, ředitel těžařstva. U obcí Horní Zálezly, Byňov,
 +
Proboštov a Suletice se těžily sloje v izolované terciérní pánvi
 +
uvnitř těles vulkanických hornin. C. projevil při řízení otvírek
 +
a těžby ve složitých tektonických podmínkách vynikající odborné
 +
a organizační schopnosti. Úspěšná těžba byla podmíněna
 +
i vysokou kvalitou uhlí (místy šlo až o přírodní hnědouhelný
 +
koks). C. se seznámil s geologickými poměry širšího okolí
 +
dolů a Velkého Března. Udržoval kontakty s řadou badatelů,
 +
sám nikdy nepublikoval. Na základě jím vyhotovených důlních
 +
map a profilů psali pak o této části Českého středohoří
 +
J. Jokély (1858), Jan Krejčí (1869), pravděpodobně i A. E.
 +
Reuss (1852). C. shromáždil rozsáhlou sbírku nerostů a fosilií,
 +
kterou pak badatelsky využíval mj. i E. Bořický. Podnítil
 +
zájem o terciérní flóru Českého středohoří u drážďanského
 +
paleobotanika Hermanna Engelhardta; pravidelně ho navštěvoval
 +
mineralog F. A. Breithaupt, který 1866 popsal novou
 +
varietu nerostu titanitu a pojmenoval ji castellit (tento název
 +
se však neujal). G. Laube popsal 1898 z jeho sbírky terciérní
 +
žáby z proslulé lokality u Suletic. Spolu s majitelem panství
 +
Velké Březno hrabětem Karlem Chotkem zajistil výstavbu
 +
silnice údolím Homolského potoka, kterou využívaly i doly.
 +
Stal se dopisujícím členem vědeckých společností v Německu,
 +
Velké Británii, Rakousku-Uhersku, Rusku a USA, čestným
 +
členem vídeňské Geologické společnosti a společnosti
 +
Isis v Drážďanech. 1887 odešel do výslužby, poslední léta žil
 +
ve Velkém Březně, pohřben byl ve Valtířově. Na jeho počest
 +
pojmenovali Z. Kvaček a H. Walther 1981 nový druh terciérní
 +
cesmínovité rostliny nalezené u Kundratic Ilex castelli.
 +
 
 +
'''L:''' H. Prescher – Ch. Hebig, Ein halbes Jahrtausend Geowissenschaftler aus
 +
und in Sachsen, in: Schriften des Staatlichen Museums für Mineralogie und
 +
Geologie Dresden 8, 1998, s. 16; C. Schiffner, Aus dem Leben alter Freiberger
 +
Bergstudenten 1, Freiberg 1935, s. 323n.; M. Radoň, A. B. C., in: Zprávy
 +
a studie Regionálního muzea v Teplicích 24, 2002, s. 189n.; týž, A. B. C., in:
 +
Geolines 15, 2003, s. 200; BL 1, s. 185.
 +
 
 +
'''P:''' rukopisné zprávy, důlní mapy a další písemnosti ve fondech SOkA Děčín
 +
a SOkA Litoměřice.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/175358 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Pavel Vlašímský
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:11- Geolog]]
+
[[Kategorie:26- Bánský odborník nebo energetik]]
  
 
[[Kategorie:1822]]
 
[[Kategorie:1822]]
 +
[[Kategorie:Drážďany]]
 
[[Kategorie:1892]]
 
[[Kategorie:1892]]
 +
[[Kategorie:Velké Březno]]

Aktuální verze z 11. 10. 2019, 13:50

Albin Benedict CASTELLI
Narození 14.3.1822
Místo narození Drážďany (Německo)
Úmrtí 31.10.1892
Místo úmrtí Velké Březno u Ústí nad Labem
Povolání 26- Bánský odborník nebo energetik
Citace Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 395

CASTELLI, Albin Benedict (též Alwin), * 14. 3. 1822 Drážďany (Německo), † 31. 10. 1892 Velké Březno u Ústí nad Labem, báňský odborník, manažer

Potomek rodiny exulanta Andrease Zschörnera, který jako luterán za třicetileté války odešel z Čech do Saska. C. děd Christian G. Zschörner byl v 18. století malířem divadelních dekorací v drážďanském Dvorním divadle; podle dobové módy si poitalštil příjmení na Castelli. U saského královského dvora působil i C. otec Friedrich Christian jako komorní hudebník a inspektor dvorní kapely. C. navštěvoval 1832–38 tzv. Kreuzschule v Drážďanech, 1838–40 gymnázium ve Freibergu a 1841–45 tamní báňskou akademii. K jeho učitelům patřily mezinárodně uznávané osobnosti, mj. fyzik Ferdinand Reich, geolog Carl Bernhard von Cotta, mineralog Johann Friedrich August Breithaupt, báňští odborníci M. F. Gätzschmann a Julius L. Weisbach. Po ukončení studií působil 1845–87 v hnědouhelných dolech (Salesler Kohlen-Gewerkschaft) v Horních Zálezlech u Ústí nad Labem. Začínal jako vrchní důlní dozorce a měřič, později horní správce a konečně, nejspíše od 1880, ředitel těžařstva. U obcí Horní Zálezly, Byňov, Proboštov a Suletice se těžily sloje v izolované terciérní pánvi uvnitř těles vulkanických hornin. C. projevil při řízení otvírek a těžby ve složitých tektonických podmínkách vynikající odborné a organizační schopnosti. Úspěšná těžba byla podmíněna i vysokou kvalitou uhlí (místy šlo až o přírodní hnědouhelný koks). C. se seznámil s geologickými poměry širšího okolí dolů a Velkého Března. Udržoval kontakty s řadou badatelů, sám nikdy nepublikoval. Na základě jím vyhotovených důlních map a profilů psali pak o této části Českého středohoří J. Jokély (1858), Jan Krejčí (1869), pravděpodobně i A. E. Reuss (1852). C. shromáždil rozsáhlou sbírku nerostů a fosilií, kterou pak badatelsky využíval mj. i E. Bořický. Podnítil zájem o terciérní flóru Českého středohoří u drážďanského paleobotanika Hermanna Engelhardta; pravidelně ho navštěvoval mineralog F. A. Breithaupt, který 1866 popsal novou varietu nerostu titanitu a pojmenoval ji castellit (tento název se však neujal). G. Laube popsal 1898 z jeho sbírky terciérní žáby z proslulé lokality u Suletic. Spolu s majitelem panství Velké Březno hrabětem Karlem Chotkem zajistil výstavbu silnice údolím Homolského potoka, kterou využívaly i doly. Stal se dopisujícím členem vědeckých společností v Německu, Velké Británii, Rakousku-Uhersku, Rusku a USA, čestným členem vídeňské Geologické společnosti a společnosti Isis v Drážďanech. 1887 odešel do výslužby, poslední léta žil ve Velkém Březně, pohřben byl ve Valtířově. Na jeho počest pojmenovali Z. Kvaček a H. Walther 1981 nový druh terciérní cesmínovité rostliny nalezené u Kundratic Ilex castelli.

L: H. Prescher – Ch. Hebig, Ein halbes Jahrtausend Geowissenschaftler aus und in Sachsen, in: Schriften des Staatlichen Museums für Mineralogie und Geologie Dresden 8, 1998, s. 16; C. Schiffner, Aus dem Leben alter Freiberger Bergstudenten 1, Freiberg 1935, s. 323n.; M. Radoň, A. B. C., in: Zprávy a studie Regionálního muzea v Teplicích 24, 2002, s. 189n.; týž, A. B. C., in: Geolines 15, 2003, s. 200; BL 1, s. 185.

P: rukopisné zprávy, důlní mapy a další písemnosti ve fondech SOkA Děčín a SOkA Litoměřice.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavel Vlašímský