Biografický slovník
CASTELLI Albin Benedict 14.3.1822-31.10.1892: Porovnání verzí
(CASTELLI_Alwin_13.2.1822-31.10.1892) |
|||
| (Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = | + | | jméno = Albin Benedict CASTELLI |
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Castelli Albin Benedict portret.jpg |
| − | | datum narození = | + | | datum narození = 14.3.1822 |
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Drážďany (Německo) |
| datum úmrtí = 31.10.1892 | | datum úmrtí = 31.10.1892 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Velké Březno u Ústí nad Labem |
| − | | povolání = | + | | povolání = 26- Bánský odborník nebo energetik<br /> |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 395 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''CASTELLI, Albin Benedict''' ''(též Alwin), * 14. 3. 1822 Drážďany (Německo), † 31. 10. 1892 Velké Březno u Ústí nad Labem, báňský odborník, manažer'' | ||
| + | |||
| + | Potomek rodiny exulanta Andrease Zschörnera, který jako luterán | ||
| + | za třicetileté války odešel z Čech do Saska. C. děd Christian | ||
| + | G. Zschörner byl v 18. století malířem divadelních dekorací | ||
| + | v drážďanském Dvorním divadle; podle dobové módy si | ||
| + | poitalštil příjmení na Castelli. U saského královského dvora | ||
| + | působil i C. otec Friedrich Christian jako komorní hudebník | ||
| + | a inspektor dvorní kapely. C. navštěvoval 1832–38 tzv. Kreuzschule | ||
| + | v Drážďanech, 1838–40 gymnázium ve Freibergu | ||
| + | a 1841–45 tamní báňskou akademii. K jeho učitelům patřily | ||
| + | mezinárodně uznávané osobnosti, mj. fyzik Ferdinand Reich, | ||
| + | geolog Carl Bernhard von Cotta, mineralog Johann Friedrich | ||
| + | August Breithaupt, báňští odborníci M. F. Gätzschmann | ||
| + | a Julius L. Weisbach. Po ukončení studií působil 1845–87 | ||
| + | v hnědouhelných dolech (Salesler Kohlen-Gewerkschaft) | ||
| + | v Horních Zálezlech u Ústí nad Labem. Začínal jako vrchní | ||
| + | důlní dozorce a měřič, později horní správce a konečně, nejspíše | ||
| + | od 1880, ředitel těžařstva. U obcí Horní Zálezly, Byňov, | ||
| + | Proboštov a Suletice se těžily sloje v izolované terciérní pánvi | ||
| + | uvnitř těles vulkanických hornin. C. projevil při řízení otvírek | ||
| + | a těžby ve složitých tektonických podmínkách vynikající odborné | ||
| + | a organizační schopnosti. Úspěšná těžba byla podmíněna | ||
| + | i vysokou kvalitou uhlí (místy šlo až o přírodní hnědouhelný | ||
| + | koks). C. se seznámil s geologickými poměry širšího okolí | ||
| + | dolů a Velkého Března. Udržoval kontakty s řadou badatelů, | ||
| + | sám nikdy nepublikoval. Na základě jím vyhotovených důlních | ||
| + | map a profilů psali pak o této části Českého středohoří | ||
| + | J. Jokély (1858), Jan Krejčí (1869), pravděpodobně i A. E. | ||
| + | Reuss (1852). C. shromáždil rozsáhlou sbírku nerostů a fosilií, | ||
| + | kterou pak badatelsky využíval mj. i E. Bořický. Podnítil | ||
| + | zájem o terciérní flóru Českého středohoří u drážďanského | ||
| + | paleobotanika Hermanna Engelhardta; pravidelně ho navštěvoval | ||
| + | mineralog F. A. Breithaupt, který 1866 popsal novou | ||
| + | varietu nerostu titanitu a pojmenoval ji castellit (tento název | ||
| + | se však neujal). G. Laube popsal 1898 z jeho sbírky terciérní | ||
| + | žáby z proslulé lokality u Suletic. Spolu s majitelem panství | ||
| + | Velké Březno hrabětem Karlem Chotkem zajistil výstavbu | ||
| + | silnice údolím Homolského potoka, kterou využívaly i doly. | ||
| + | Stal se dopisujícím členem vědeckých společností v Německu, | ||
| + | Velké Británii, Rakousku-Uhersku, Rusku a USA, čestným | ||
| + | členem vídeňské Geologické společnosti a společnosti | ||
| + | Isis v Drážďanech. 1887 odešel do výslužby, poslední léta žil | ||
| + | ve Velkém Březně, pohřben byl ve Valtířově. Na jeho počest | ||
| + | pojmenovali Z. Kvaček a H. Walther 1981 nový druh terciérní | ||
| + | cesmínovité rostliny nalezené u Kundratic Ilex castelli. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' H. Prescher – Ch. Hebig, Ein halbes Jahrtausend Geowissenschaftler aus | ||
| + | und in Sachsen, in: Schriften des Staatlichen Museums für Mineralogie und | ||
| + | Geologie Dresden 8, 1998, s. 16; C. Schiffner, Aus dem Leben alter Freiberger | ||
| + | Bergstudenten 1, Freiberg 1935, s. 323n.; M. Radoň, A. B. C., in: Zprávy | ||
| + | a studie Regionálního muzea v Teplicích 24, 2002, s. 189n.; týž, A. B. C., in: | ||
| + | Geolines 15, 2003, s. 200; BL 1, s. 185. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' rukopisné zprávy, důlní mapy a další písemnosti ve fondech SOkA Děčín | ||
| + | a SOkA Litoměřice. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/175358 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Pavel Vlašímský | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:26- Bánský odborník nebo energetik]] |
[[Kategorie:1822]] | [[Kategorie:1822]] | ||
| + | [[Kategorie:Drážďany]] | ||
[[Kategorie:1892]] | [[Kategorie:1892]] | ||
| + | [[Kategorie:Velké Březno]] | ||
Aktuální verze z 11. 10. 2019, 14:50
| Albin Benedict CASTELLI | |
 | |
| Narození | 14.3.1822 |
|---|---|
| Místo narození | Drážďany (Německo) |
| Úmrtí | 31.10.1892 |
| Místo úmrtí | Velké Březno u Ústí nad Labem |
| Povolání |
26- Bánský odborník nebo energetik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 395 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43757 |
CASTELLI, Albin Benedict (též Alwin), * 14. 3. 1822 Drážďany (Německo), † 31. 10. 1892 Velké Březno u Ústí nad Labem, báňský odborník, manažer
Potomek rodiny exulanta Andrease Zschörnera, který jako luterán za třicetileté války odešel z Čech do Saska. C. děd Christian G. Zschörner byl v 18. století malířem divadelních dekorací v drážďanském Dvorním divadle; podle dobové módy si poitalštil příjmení na Castelli. U saského královského dvora působil i C. otec Friedrich Christian jako komorní hudebník a inspektor dvorní kapely. C. navštěvoval 1832–38 tzv. Kreuzschule v Drážďanech, 1838–40 gymnázium ve Freibergu a 1841–45 tamní báňskou akademii. K jeho učitelům patřily mezinárodně uznávané osobnosti, mj. fyzik Ferdinand Reich, geolog Carl Bernhard von Cotta, mineralog Johann Friedrich August Breithaupt, báňští odborníci M. F. Gätzschmann a Julius L. Weisbach. Po ukončení studií působil 1845–87 v hnědouhelných dolech (Salesler Kohlen-Gewerkschaft) v Horních Zálezlech u Ústí nad Labem. Začínal jako vrchní důlní dozorce a měřič, později horní správce a konečně, nejspíše od 1880, ředitel těžařstva. U obcí Horní Zálezly, Byňov, Proboštov a Suletice se těžily sloje v izolované terciérní pánvi uvnitř těles vulkanických hornin. C. projevil při řízení otvírek a těžby ve složitých tektonických podmínkách vynikající odborné a organizační schopnosti. Úspěšná těžba byla podmíněna i vysokou kvalitou uhlí (místy šlo až o přírodní hnědouhelný koks). C. se seznámil s geologickými poměry širšího okolí dolů a Velkého Března. Udržoval kontakty s řadou badatelů, sám nikdy nepublikoval. Na základě jím vyhotovených důlních map a profilů psali pak o této části Českého středohoří J. Jokély (1858), Jan Krejčí (1869), pravděpodobně i A. E. Reuss (1852). C. shromáždil rozsáhlou sbírku nerostů a fosilií, kterou pak badatelsky využíval mj. i E. Bořický. Podnítil zájem o terciérní flóru Českého středohoří u drážďanského paleobotanika Hermanna Engelhardta; pravidelně ho navštěvoval mineralog F. A. Breithaupt, který 1866 popsal novou varietu nerostu titanitu a pojmenoval ji castellit (tento název se však neujal). G. Laube popsal 1898 z jeho sbírky terciérní žáby z proslulé lokality u Suletic. Spolu s majitelem panství Velké Březno hrabětem Karlem Chotkem zajistil výstavbu silnice údolím Homolského potoka, kterou využívaly i doly. Stal se dopisujícím členem vědeckých společností v Německu, Velké Británii, Rakousku-Uhersku, Rusku a USA, čestným členem vídeňské Geologické společnosti a společnosti Isis v Drážďanech. 1887 odešel do výslužby, poslední léta žil ve Velkém Březně, pohřben byl ve Valtířově. Na jeho počest pojmenovali Z. Kvaček a H. Walther 1981 nový druh terciérní cesmínovité rostliny nalezené u Kundratic Ilex castelli.
L: H. Prescher – Ch. Hebig, Ein halbes Jahrtausend Geowissenschaftler aus und in Sachsen, in: Schriften des Staatlichen Museums für Mineralogie und Geologie Dresden 8, 1998, s. 16; C. Schiffner, Aus dem Leben alter Freiberger Bergstudenten 1, Freiberg 1935, s. 323n.; M. Radoň, A. B. C., in: Zprávy a studie Regionálního muzea v Teplicích 24, 2002, s. 189n.; týž, A. B. C., in: Geolines 15, 2003, s. 200; BL 1, s. 185.
P: rukopisné zprávy, důlní mapy a další písemnosti ve fondech SOkA Děčín a SOkA Litoměřice.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Pavel Vlašímský
