CEBE-HABERSKÝ Jaroslav 6.7.1900-26.12.1980: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 26.12.1980
 
| datum úmrtí = 26.12.1980
 
| místo úmrtí = Bristol (Vermont, USA)
 
| místo úmrtí = Bristol (Vermont, USA)
| povolání = 44- Právník
+
| povolání = 44- Právník<br />63- Spisovatel<br />42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ<br />45- Voják nebo partyzán<br />
63- Spisovatel
+
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
+
45- Voják nebo partyzán
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 397
 
}}
 
}}
 
   
 
   

Aktuální verze z 11. 10. 2019, 13:54

Jaroslav CEBE-HABERSKÝ
Narození 6.7.1900
Místo narození Habry u Čáslavi
Úmrtí 26.12.1980
Místo úmrtí Bristol (Vermont, USA)
Povolání 44- Právník
63- Spisovatel
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
45- Voják nebo partyzán
Citace Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 397
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=68894

CEBE-HABERSKÝ, Jaroslav, * 6. 7. 1900 Habry u Čáslavi, † 26. 12. 1980 Bristol (Vermont, USA), právník, diplomat

Syn MUDr. Jindřicha C., obvodního lékaře v Habrech, posléze v Mníšku pod Brdy. Po maturitě na reálném gymnáziu v Křemencově ulici v Praze vystudoval 1919–23 práva na Karlově univerzitě (1923 JUDr.). Od 1929 působil jako advokát v Praze, uplatňoval se v pražském společenském a kulturním životě a byl publicisticky činný. Působil v Československém sdružení pro Společnost národů, Americkém ústavu, Československém obchodním a průmyslovém klubu a pražské YMCA. Národohospodářskými a sociálně politickými články přispíval do časopisů Hospodářská politika, Demokratický střed, resp. Program, Sobota a Masarykův lid. Na začátku nacistické okupace se zapojil do domácí protinacistické rezistence: patřil k vedoucím aktivistům Politického ústředí domácího odboje a nejbližším spolupracovníkům P. Šámala, s nímž byl spjat příbuzenskými vztahy (C. sestra Milada byla manželkou jeho syna prof. Jaromíra Šámala). V lednu 1940 byl zatčen gestapem, vězněn v Praze na Pankráci a poté v berlínských věznicích Moabit a Plötzensee. 1941 odsouzen k trestu smrti, trest mu však byl změněn formou milosti na patnáct let káznice. Své prožitky z berlínských žalářů a svědectví o posledních dnech českých odbojářů, čekajících v Plötzensee na popravu, zachytil po válce sugestivně v knize Dům mrtvých (1946), napsané na základě deníkových zápisků, které se podařilo propašovat z věznice. Krycí jméno Haberský, jež používal v ilegální odbojové činnosti, připojil 1945 oficiálně ke svému příjmení. 1946–64 působil ve službách Organizace spojených národů, zejména na Blízkém východě a v Africe (v Somálsku a na Madagaskaru); od 1948 fakticky v postavení exulanta z ČSR. Od 1964 žil na penzi v USA.

D: Anglie a Turecko: Otázka mossulská. Příspěvek ke studiu mandátních otázek a působnosti Rady Společnosti národů jako orgánu rozhodčího, 1928; Dům mrtvých. Věznice Moabit a Plötzensee 1940–1942, 1946.

L: Tomeš 1, s. 168.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Josef Tomeš