Biografický slovník
CECHNER Antonín 25.4.1857-24.9.1942: Porovnání verzí
(CECHNER_Antonín_1857-24.9.1942) |
|||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Antonín CECHNER | | jméno = Antonín CECHNER | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = 1857 | + | | datum narození = 25.4.1857 |
| místo narození = Praha | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 24.9.1942 | | datum úmrtí = 24.9.1942 | ||
| Řádka 11: | Řádka 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''CECHNER, Antonín''', ''* 25. 4. 1857 Praha, † 24. 9. 1942 Mělník, architekt'' | ||
| + | |||
| + | Po studiu na vyšší reálce navštěvoval 1876–82 přednášky | ||
| + | inženýrského stavitelství na české technice v Praze. Zabýval | ||
| + | se památkovou péčí, rekonstrukcemi historických staveb | ||
| + | a návrhy interiérů sakrálních objektů. Praktikoval v Praze, | ||
| + | potom působil jako středoškolský učitel nejprve v Hořicích | ||
| + | na kamenické a sochařské škole, pak přešel na pražskou státní | ||
| + | průmyslovou školu (1901–26). Publikoval řadu odborných | ||
| + | statí. 1885–95 pracoval v huti J. Mockera na dostavbě | ||
| + | chrámu sv. Víta. Tato zkušenost ovlivnila jeho další směřování. | ||
| + | S J. Mockerem spolupracoval také na obnově chrámu | ||
| + | sv. Barbory v Kutné Hoře, na stavbě kostela sv. Ludmily | ||
| + | na Královských Vinohradech (Praha) a na rekonstrukci Anežského | ||
| + | kláštera na Starém Městě pražském, 1900–14 řídil její | ||
| + | první etapu. Pod jeho vedením tam byly obnoveny kostely | ||
| + | sv. Františka a sv. Barbory, konventní síň a klášterní kuchyně. | ||
| + | 1889–91 navrhl Mariánský sloup v Mlázovicích u Jičína. | ||
| + | 1892–1905 byl podle návrhu, který zpracoval s B. Moravcem, | ||
| + | postaven novorenesanční kamenný portál hřbitova | ||
| + | v Hořicích. Pro Národopisnou výstavu (1895) připravil C. | ||
| + | rekonstrukci kostela sv. Linharta pro model Staroměstského | ||
| + | rynku. 1895 navrhl hlavní oltář kostela sv. Mikuláše v Úbočí | ||
| + | u Domažlic a regotizaci kostela Zvěstování P. Marie v Miletíně. | ||
| + | 1897 připravil pamětní desku padlým ve válce 1866 | ||
| + | pro hřbitov v Dohaličkách u Hradce Králové. Podle C. projektů | ||
| + | byla 1900–01 přestavěna kaple Nanebevzetí P. Marie | ||
| + | v Třebihošti u Trutnova a 1904–08 regotizován arciděkanský | ||
| + | kostel Nanebevzetí P. Marie v Tachově. 1905 se C. účastnil | ||
| + | soutěže na projekt pražské radnice. 1906 vytvořil návrh zařízení | ||
| + | kostela sv. Kříže v Rybářích (Karlovy Vary). 1906–09 | ||
| + | stavěl s V. Libánským lázně na Smíchově (Praha), v ulici | ||
| + | Na Zatlance. 1921 se přihlásil s Viktorínem Šulcem do soutěže | ||
| + | o stavbu budov pro Univerzitu Karlovu, v níž obsadili | ||
| + | 3. místo. V následujících letech navrhoval různé drobné | ||
| + | stavby mimo Prahu. Od 1903 byl redaktorem ''Architektonického'' | ||
| + | ''obzoru''. Psal hesla do ''Ottova slovníku naučného'', přispíval | ||
| + | do ''Památek archeologických''. Vydal příručku O slozích | ||
| + | stavebních (1898, 1900, 1907). ''Pro Soupis památek historických'' | ||
| + | ''a uměleckých v Království českém'' připravil šest svazků: | ||
| + | ''Hradec Králové'' (1904), ''Nová Paka'' (1909), ''Křivoklát'' (1911), | ||
| + | ''Rakovnicko'' (1913), ''Kaplicko'' (1921) a ''Broumovsko'' (1930). | ||
| + | Byl členem Archeologické komise ČAVU a stavebním poradcem | ||
| + | ve správním výboru hradu Karlštejna. Syn Vladimír | ||
| + | C. (* 1896) byl rovněž architektem, navrhoval převážně vily | ||
| + | a obytné domy, interiéry, věnoval se i scénickým návrhům. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' OSN 28, s. 162; OSND 1/2, s. 856; A. C., in: Umění 14, 1937, s. 324; | ||
| + | nekrolog Z. Wirth, in: Umění 24, 1942–43, s. 287n.; Toman 1, s. 126; | ||
| + | E. Poche a kol., Umělecké památky Čech 1, 1977, 3, 1980, 4, 1982, rejstřík; | ||
| + | Architekti, s. 111n. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' Archiv NTM, fond 79. | ||
| + | |||
| + | Jana Kleinová | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:74- Architekt]] | [[Kategorie:74- Architekt]] | ||
Verze z 23. 10. 2016, 17:06
| Antonín CECHNER | |
 | |
| Narození | 25.4.1857 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 24.9.1942 |
| Místo úmrtí | Mělník |
| Povolání |
74- Architekt 92- Umění - ostatní 61- Pedagog |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43812 |
CECHNER, Antonín, * 25. 4. 1857 Praha, † 24. 9. 1942 Mělník, architekt
Po studiu na vyšší reálce navštěvoval 1876–82 přednášky inženýrského stavitelství na české technice v Praze. Zabýval se památkovou péčí, rekonstrukcemi historických staveb a návrhy interiérů sakrálních objektů. Praktikoval v Praze, potom působil jako středoškolský učitel nejprve v Hořicích na kamenické a sochařské škole, pak přešel na pražskou státní průmyslovou školu (1901–26). Publikoval řadu odborných statí. 1885–95 pracoval v huti J. Mockera na dostavbě chrámu sv. Víta. Tato zkušenost ovlivnila jeho další směřování. S J. Mockerem spolupracoval také na obnově chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře, na stavbě kostela sv. Ludmily na Královských Vinohradech (Praha) a na rekonstrukci Anežského kláštera na Starém Městě pražském, 1900–14 řídil její první etapu. Pod jeho vedením tam byly obnoveny kostely sv. Františka a sv. Barbory, konventní síň a klášterní kuchyně. 1889–91 navrhl Mariánský sloup v Mlázovicích u Jičína. 1892–1905 byl podle návrhu, který zpracoval s B. Moravcem, postaven novorenesanční kamenný portál hřbitova v Hořicích. Pro Národopisnou výstavu (1895) připravil C. rekonstrukci kostela sv. Linharta pro model Staroměstského rynku. 1895 navrhl hlavní oltář kostela sv. Mikuláše v Úbočí u Domažlic a regotizaci kostela Zvěstování P. Marie v Miletíně. 1897 připravil pamětní desku padlým ve válce 1866 pro hřbitov v Dohaličkách u Hradce Králové. Podle C. projektů byla 1900–01 přestavěna kaple Nanebevzetí P. Marie v Třebihošti u Trutnova a 1904–08 regotizován arciděkanský kostel Nanebevzetí P. Marie v Tachově. 1905 se C. účastnil soutěže na projekt pražské radnice. 1906 vytvořil návrh zařízení kostela sv. Kříže v Rybářích (Karlovy Vary). 1906–09 stavěl s V. Libánským lázně na Smíchově (Praha), v ulici Na Zatlance. 1921 se přihlásil s Viktorínem Šulcem do soutěže o stavbu budov pro Univerzitu Karlovu, v níž obsadili 3. místo. V následujících letech navrhoval různé drobné stavby mimo Prahu. Od 1903 byl redaktorem Architektonického obzoru. Psal hesla do Ottova slovníku naučného, přispíval do Památek archeologických. Vydal příručku O slozích stavebních (1898, 1900, 1907). Pro Soupis památek historických a uměleckých v Království českém připravil šest svazků: Hradec Králové (1904), Nová Paka (1909), Křivoklát (1911), Rakovnicko (1913), Kaplicko (1921) a Broumovsko (1930). Byl členem Archeologické komise ČAVU a stavebním poradcem ve správním výboru hradu Karlštejna. Syn Vladimír C. (* 1896) byl rovněž architektem, navrhoval převážně vily a obytné domy, interiéry, věnoval se i scénickým návrhům.
L: OSN 28, s. 162; OSND 1/2, s. 856; A. C., in: Umění 14, 1937, s. 324; nekrolog Z. Wirth, in: Umění 24, 1942–43, s. 287n.; Toman 1, s. 126; E. Poche a kol., Umělecké památky Čech 1, 1977, 3, 1980, 4, 1982, rejstřík; Architekti, s. 111n.
P: Archiv NTM, fond 79.
Jana Kleinová
