CECHNER Antonín 25.4.1857-24.9.1942

Z Personal
Antonín CECHNER
Narození 25.4.1857
Místo narození Praha
Úmrtí 24.9.1942
Místo úmrtí Mělník
Povolání

74- Architekt 92- Umění - ostatní

61- Pedagog
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43812

CECHNER, Antonín, * 25. 4. 1857 Praha, † 24. 9. 1942 Mělník, architekt

Po studiu na vyšší reálce navštěvoval 1876–82 přednášky inženýrského stavitelství na české technice v Praze. Zabýval se památkovou péčí, rekonstrukcemi historických staveb a návrhy interiérů sakrálních objektů. Praktikoval v Praze, potom působil jako středoškolský učitel nejprve v Hořicích na kamenické a sochařské škole, pak přešel na pražskou státní průmyslovou školu (1901–26). Publikoval řadu odborných statí. 1885–95 pracoval v huti J. Mockera na dostavbě chrámu sv. Víta. Tato zkušenost ovlivnila jeho další směřování. S J. Mockerem spolupracoval také na obnově chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře, na stavbě kostela sv. Ludmily na Královských Vinohradech (Praha) a na rekonstrukci Anežského kláštera na Starém Městě pražském, 1900–14 řídil její první etapu. Pod jeho vedením tam byly obnoveny kostely sv. Františka a sv. Barbory, konventní síň a klášterní kuchyně. 1889–91 navrhl Mariánský sloup v Mlázovicích u Jičína. 1892–1905 byl podle návrhu, který zpracoval s B. Moravcem, postaven novorenesanční kamenný portál hřbitova v Hořicích. Pro Národopisnou výstavu (1895) připravil C. rekonstrukci kostela sv. Linharta pro model Staroměstského rynku. 1895 navrhl hlavní oltář kostela sv. Mikuláše v Úbočí u Domažlic a regotizaci kostela Zvěstování P. Marie v Miletíně. 1897 připravil pamětní desku padlým ve válce 1866 pro hřbitov v Dohaličkách u Hradce Králové. Podle C. projektů byla 1900–01 přestavěna kaple Nanebevzetí P. Marie v Třebihošti u Trutnova a 1904–08 regotizován arciděkanský kostel Nanebevzetí P. Marie v Tachově. 1905 se C. účastnil soutěže na projekt pražské radnice. 1906 vytvořil návrh zařízení kostela sv. Kříže v Rybářích (Karlovy Vary). 1906–09 stavěl s V. Libánským lázně na Smíchově (Praha), v ulici Na Zatlance. 1921 se přihlásil s Viktorínem Šulcem do soutěže o stavbu budov pro Univerzitu Karlovu, v níž obsadili 3. místo. V následujících letech navrhoval různé drobné stavby mimo Prahu. Od 1903 byl redaktorem Architektonického obzoru. Psal hesla do Ottova slovníku naučného, přispíval do Památek archeologických. Vydal příručku O slozích stavebních (1898, 1900, 1907). Pro Soupis památek historických a uměleckých v Království českém připravil šest svazků: Hradec Králové (1904), Nová Paka (1909), Křivoklát (1911), Rakovnicko (1913), Kaplicko (1921) a Broumovsko (1930). Byl členem Archeologické komise ČAVU a stavebním poradcem ve správním výboru hradu Karlštejna. Syn Vladimír C. (* 1896) byl rovněž architektem, navrhoval převážně vily a obytné domy, interiéry, věnoval se i scénickým návrhům.

L: OSN 28, s. 162; OSND 1/2, s. 856; A. C., in: Umění 14, 1937, s. 324; nekrolog Z. Wirth, in: Umění 24, 1942–43, s. 287n.; Toman 1, s. 126; E. Poche a kol., Umělecké památky Čech 1, 1977, 3, 1980, 4, 1982, rejstřík; Architekti, s. 111n.

P: Archiv NTM, fond 79.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jana Kleinová