CEJP Karel 22.2.1900-22.9.1979: Porovnání verzí

Verze z 23. 10. 2016, 17:22

Karel CEJP
Narození	22.2.1900
Místo narození	Rokycany
Úmrtí	22.9.1979
Místo úmrtí	Rokycany
Povolání	6- Botanik
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43816

CEJP, Karel, * 22. 2. 1900 Rokycany, † 22. 9. 1979 Rokycany, botanik, mykolog, fytopatolog

Narodil se v rodině drobného zemědělce a zájem o přírodu projevoval od dětství. Jeho zálibu podporoval a rozvíjel už na rokycanském gymnáziu učitel přírodopisu B. Horák. 1919 začal C. studovat přírodní vědy a zeměpis na filozofické fakultě pražské univerzity, později na nově vzniklé fakultě přírodo- vědecké. Současně začal pod vedením J. Velenovského pracovat v univerzitním botanickém ústavu jako demonstrátor a po ukončení studia jako asistent. Na základě disertační práce Příspěvek k srovnávací morfologii dimetrických květů obhájil 1923 doktorát. V botanickém ústavu se začal věnovat morfologii a teratologii vyšších rostlin (zvl. rodům Rosacei, Cruciferae, Iris a Crocus). Současně začal publikovat studie z mykologie, která se postupně stávala C. hlavní specializací. Vedle systematických a fylogenetických prací o houbách rodu Mycena (helmovka) se věnoval studiu systematiky a biologie dřevních hub lošákovitých (Hydnaceae). Výsledky uveřejnil v Monografii Hydnaceí Československé republiky (1928), vyznamenané 1930 Opitzovou cenou. 1933 se habilitoval prací Revize středoevropských druhů skupiny Omphalia – Mycena se zvláštním zřetelem ke druhům československým pro obor systematické botaniky. Vedle vyšších hub se zaměřil na průkopnické studium různých skupin nižších hub (Phycomycetes), a to jak z hlediska systematického a morfologického, tak i fylogenetického a kultivačního. Na toto téma publikoval obsáhlou monografii nižších hub třídy Oomycetes I. (1959). C. práce ze systematiky nižších hub měly velký význam i z hlediska hospodářského, protože se většinou jednalo o parazity užitkových rostlin způsobující zhoubné choroby. V době německé okupace působil ve fytopatologickém oddělení Výzkumných ústavů zemědělských v Praze, kde se věnoval praktické fytopatologii a zemědělské entomologii. Po 1945 se vrátil do Botanického ústavu UK, 1948 byl jmenován profesorem systematické botaniky. Vychoval řadu velmi kvalitních žáků. Vydal dvoudílnou učebnici Houby I a II (1957–58). V šedesátých letech začal studovat také hlenky (Myxomycetes) a zvláště pyknidiální houby (Deuteromycetes), původce mnohých zhoubných skvrnitostí užitkových i okrasných rostlin. Uveřejnil více než 160 původních vědeckých prací z mykologie i botaniky a řadu populárně naučných článků v různých časopisech. Publikoval i v zahraničí. Od 1924 spolupracoval s časopisem Mykologia a Česká mykologie a od 1933 redigoval časopis Věda přírodní. Byl mimořádným členem Královské české společnosti nauk, členem Société Linnéenne de Lyon, Société mycologique de France v Paříži, British Mycologicae Society v Londýně a American Association for the Advancement of Sciences v USA. Za zásluhy o českou mykologii byl 1949 zvolen čestným členem Československého mykologického klubu (později Československé vědecké společnosti pro mykologii při ČSAV), čestným členem Československé botanické společnosti a 1941 členem České společnosti entomologické. 1949–50 působil jako externí redaktor časopisu Zahradnické listy, jehož úroveň pozvedl. Byl vyznamenán zlatým odznakem Přírodovědecké fakulty UK v Praze.

D: bibliografie in: Studia botanica čechoslovaca 11, 1950, s. 3n.; Česká mykologie 14, 1960, s. 2n., 24, 1970, s. 1n.; Acta Entomologica Bohemoslovaca 62, 1965, s. 314n.

L: K. C., in: Československé botanické listy 2, 1950, s. 110n.; K. C., in: Česká mykologie 4, 1950, s. ln.; Studia botanica čechoslovaca 11, 1950, s. 1n.; K. C., in: Česká mykologie 14, 1960, s. 1n.; Preslia 42, 1970, s. 282n.; Ochrana přírody 15, 1960, s. 62; Živa 18, 1970, s. 100; Sborník Západočeského muzea Plzeň, přírodní vědy 13, 1975, s. 9n.; Vesmír 53, 1975, s. 59; Lesnická práce 59, 1980, s. 140n.; ČBS, s. 80.

Zdeněk Koleška