CELERIN Josef 19.11.1898-22.4.1971: Porovnání verzí

Z Personal
(CELERIN_Josef_19.11.1898-22.4.1971)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 19.11.1898
 
| datum narození = 19.11.1898
| místo narození =  
+
| místo narození = Plzeň
 
| datum úmrtí = 22.4.1971
 
| datum úmrtí = 22.4.1971
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 78- Hudební interpret
 
| povolání = 78- Hudební interpret
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Josef CELERIN
+
}}
 +
'''CELERIN, Josef''', ''* 19. 11. 1898 Plzeň, † 22. 4. 1971 Praha, operní zpěvák''
 +
 
 +
Maturoval 1918 na učitelském ústavu v Českých Budějovicích,
 +
nastoupil jako učitel a současně pohostinsky vystupoval
 +
v divadle a hlasově se dále zdokonaloval v českobudějovické
 +
hudební škole. Po čtyřech letech byl 1922 v Budějovicích
 +
angažován jako sólista opery i operety. 1924–29 působil
 +
jako sólista opery v Olomouci, tam si také vybudoval základ
 +
svého repertoáru. V té době hostoval v pražském Národním
 +
divadle, kde 1925 poprvé vystoupil jako Vodník v Dvořákově
 +
''Rusalce''. Od 1. 1. 1930 se stal členem opery Národního
 +
divadla v Praze. V posledních letech éry Otakara Ostrčila
 +
byl oporou především smetanovského repertoáru. Ve studiu
 +
zpěvu pokračoval u C. Emericha a M. Jeníka. Za protektorátu,
 +
v době uplatňování nacistických rasových zákonů na tzv.
 +
smíšená manželství, byl 30. 6. 1942 penzionován. V sezoně
 +
1943/44 mohl ještě vystupovat v Plzni, ale v posledním
 +
roce války byl nasazen v pracovním táboře. O těchto třech
 +
letech zanechal svědectví ve vzpomínce ''Mé odmlčení'', otištěné
 +
v brožuře ''Jaro Národního divadla v Praze'' (1945). Od 9. 5.
 +
1945 Národní divadlo C. opět angažovalo. Během celého
 +
svého působení tam vytvořil na 240 rolí; 1961 byl jmenován
 +
jeho zasloužilým členem. Na odpočinek odešel 31. 8.
 +
1962, avšak až do 1968 v Národním divadle ještě hostoval.
 +
Kritika oceňovala jeho pěveckou inteligenci a zodpovědnost,
 +
s níž od počátku angažmá přistupoval k řadě rolí v operách
 +
B. Smetany (Kecala v ''Prodané nevěstě'' zpíval více než stokrát),
 +
A. Dvořáka, ale také G. Verdiho (např. Sparafucile, ''Rigoletto''),
 +
W. A. Mozarta (Komtur, ''Don Giovanni''). Postupně byl
 +
obsazován do menších úloh, ale také z nich dokázal vytvořit
 +
propracované jevištní typy. Ztvárnil rovněž role v soudobých
 +
českých a slovenských novinkách, mj. v dílech J. B. Foerstera
 +
''Srdce'' a ''Bloud'', R. Karla ''Smrt kmotřička'', V. Nováka ''Lucerna'',
 +
K. Háby ''Jánošík'', O. Ostrčila ''Honzovo království'', O. Jeremiáše
 +
''Bratři Karamazovi'', J. Cikkera ''Vzkříšení'' ap.
 +
 
 +
'''D:''' role ND Praha – výběr: Marbuel, A. Dvořák, Čert a Káča, 1930; Matouš,
 +
také Paloucký, B. Smetana, Hubička, 1930; Kecal, B. Smetana, Prodaná nevěsta,
 +
1930; Gremin, P. I. Čajkovskij, Evžen Oněgin, 1930; Beneš, B. Smetana,
 +
Čertova stěna, 1931; Basilio, G. Rossini, Lazebník sevillský, 1931;
 +
Sparafucille, G. Verdi, Rigoletto, 1931; Jolos, Z. Fibich – J. Vrchlický, Smrt
 +
Hippodamie, 1932; Komtur, W. A. Mozart, Don Giovanni, 1935; Vodník,
 +
A. Dvořák, Rusalka, 1936; Farář-Jezevec, L. Janáček, Příhody lišky Bystroušky,
 +
1937; Chrudoš, B. Smetana, Libuše, 1938; Ramfis, G. Verdi, Aida, 1939;
 +
Janek, V. Blodek, V studni, 1941; Malina, B. Smetana, Tajemství, 1946,
 +
Velký inkvizitor, G. Verdi, Don Carlos, 1946; Hrabě Vilém z Harrasova,
 +
A. Dvořák, Jakobín, 1951; Oldřich Rokycanský, resp. Kmet, B. Smetana,
 +
Braniboři v Čechách, 1952; Kuno, C. M. Weber, Čarostřelec, 1952.
 +
 
 +
'''L:''' HS 1, s. 163n.; ND a jeho předchůdci, s. 58 (se soupisem rolí); KRL,
 +
s. 604; K. Nedbal, Půl století s českou operou, 1959, s. 183, 397; Dvacet let
 +
divadla v Olomouci 1920–1940, 1940, s. 21, 32; F. Pala, Opera Národního
 +
divadla v období Otakara Ostrčila, 1962–1970, rejstřík; www.archiv.narodni-
 +
divadlo.cz (soupis rolí).
 +
 
 +
'''P:''' dokumentace v Divadelním ústavu Praha.
 +
 
 +
Vlasta Reittererová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
  
 
[[Kategorie:1898]]
 
[[Kategorie:1898]]
 +
[[Kategorie:Plzeň]]
 
[[Kategorie:1971]]
 
[[Kategorie:1971]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 23. 10. 2016, 17:46

Josef CELERIN
Narození 19.11.1898
Místo narození Plzeň
Úmrtí 22.4.1971
Místo úmrtí Praha
Povolání 78- Hudební interpret
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44091

CELERIN, Josef, * 19. 11. 1898 Plzeň, † 22. 4. 1971 Praha, operní zpěvák

Maturoval 1918 na učitelském ústavu v Českých Budějovicích, nastoupil jako učitel a současně pohostinsky vystupoval v divadle a hlasově se dále zdokonaloval v českobudějovické hudební škole. Po čtyřech letech byl 1922 v Budějovicích angažován jako sólista opery i operety. 1924–29 působil jako sólista opery v Olomouci, tam si také vybudoval základ svého repertoáru. V té době hostoval v pražském Národním divadle, kde 1925 poprvé vystoupil jako Vodník v Dvořákově Rusalce. Od 1. 1. 1930 se stal členem opery Národního divadla v Praze. V posledních letech éry Otakara Ostrčila byl oporou především smetanovského repertoáru. Ve studiu zpěvu pokračoval u C. Emericha a M. Jeníka. Za protektorátu, v době uplatňování nacistických rasových zákonů na tzv. smíšená manželství, byl 30. 6. 1942 penzionován. V sezoně 1943/44 mohl ještě vystupovat v Plzni, ale v posledním roce války byl nasazen v pracovním táboře. O těchto třech letech zanechal svědectví ve vzpomínce Mé odmlčení, otištěné v brožuře Jaro Národního divadla v Praze (1945). Od 9. 5. 1945 Národní divadlo C. opět angažovalo. Během celého svého působení tam vytvořil na 240 rolí; 1961 byl jmenován jeho zasloužilým členem. Na odpočinek odešel 31. 8. 1962, avšak až do 1968 v Národním divadle ještě hostoval. Kritika oceňovala jeho pěveckou inteligenci a zodpovědnost, s níž od počátku angažmá přistupoval k řadě rolí v operách B. Smetany (Kecala v Prodané nevěstě zpíval více než stokrát), A. Dvořáka, ale také G. Verdiho (např. Sparafucile, Rigoletto), W. A. Mozarta (Komtur, Don Giovanni). Postupně byl obsazován do menších úloh, ale také z nich dokázal vytvořit propracované jevištní typy. Ztvárnil rovněž role v soudobých českých a slovenských novinkách, mj. v dílech J. B. Foerstera Srdce a Bloud, R. Karla Smrt kmotřička, V. Nováka Lucerna, K. Háby Jánošík, O. Ostrčila Honzovo království, O. Jeremiáše Bratři Karamazovi, J. Cikkera Vzkříšení ap.

D: role ND Praha – výběr: Marbuel, A. Dvořák, Čert a Káča, 1930; Matouš, také Paloucký, B. Smetana, Hubička, 1930; Kecal, B. Smetana, Prodaná nevěsta, 1930; Gremin, P. I. Čajkovskij, Evžen Oněgin, 1930; Beneš, B. Smetana, Čertova stěna, 1931; Basilio, G. Rossini, Lazebník sevillský, 1931; Sparafucille, G. Verdi, Rigoletto, 1931; Jolos, Z. Fibich – J. Vrchlický, Smrt Hippodamie, 1932; Komtur, W. A. Mozart, Don Giovanni, 1935; Vodník, A. Dvořák, Rusalka, 1936; Farář-Jezevec, L. Janáček, Příhody lišky Bystroušky, 1937; Chrudoš, B. Smetana, Libuše, 1938; Ramfis, G. Verdi, Aida, 1939; Janek, V. Blodek, V studni, 1941; Malina, B. Smetana, Tajemství, 1946, Velký inkvizitor, G. Verdi, Don Carlos, 1946; Hrabě Vilém z Harrasova, A. Dvořák, Jakobín, 1951; Oldřich Rokycanský, resp. Kmet, B. Smetana, Braniboři v Čechách, 1952; Kuno, C. M. Weber, Čarostřelec, 1952.

L: HS 1, s. 163n.; ND a jeho předchůdci, s. 58 (se soupisem rolí); KRL, s. 604; K. Nedbal, Půl století s českou operou, 1959, s. 183, 397; Dvacet let divadla v Olomouci 1920–1940, 1940, s. 21, 32; F. Pala, Opera Národního divadla v období Otakara Ostrčila, 1962–1970, rejstřík; www.archiv.narodni- divadlo.cz (soupis rolí).

P: dokumentace v Divadelním ústavu Praha.

Vlasta Reittererová