CELSKÝ Oldřich ?1406-9.11.1456: Porovnání verzí

Z Personal
(CELSKÝ_Oldřich_1406-9.11.1456)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 1406
 
| datum narození = 1406
−
| místo narození =  
+
| místo narození = ?
 
| datum úmrtí = 9.11.1456
 
| datum úmrtí = 9.11.1456
−
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Bělehrad (Srbsko)
 
| povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
 
| povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Oldřich CELSKÝ
+
}}
 +
'''CELSKÝ, Oldřich''' ''(též CILLSKÝ, CILLI, CILLEI), * okolo 1406, † 9. 11. 1456 Bělehrad (Srbsko), místodržitel, politik, vojevůdce''
 +
 
 +
Příslušník šlechtického rodu, který vlastnil majetky v Korutanech,
 +
Štýrsku a Kraňsku (zejména hrad Celje v dnešním
 +
Slovinsku). Jeho rodiči byli Fridrich C. († 1435; bratr Barbory
 +
Celské, druhé ženy císaře Zikmunda) a Alžběta, roz.
 +
Frankopanová, z významné chorvatské šlechtické rodiny. C.
 +
žena (asi od 1432) Kateřina byla dcerou srbského vládce Jiřího
 +
Brankoviče (1377–1456) a byzantské princezny Ireny;
 +
z jejich manželství vzešli dva synové, oba ale zemřeli ještě
 +
jako děti (Jiří 1443, Heřman 1452), a dcera Alžběta, první
 +
manželka Ladislava Hunyadyho.
 +
 
 +
Poprvé se o C. v pramenech výrazněji hovořilo 1431, kdy
 +
působil jako velitel vojsk římského a uherského krále Zikmunda
 +
proti Benátkám. Zikmund jej 1436 povýšil do říšského
 +
knížecího stavu; záhy poté se ale C. účastnil spiknutí
 +
své tety Barbory proti Zikmundovi a jeho zeti Albrechtovi
 +
Habsburskému, takže musel dvůr opustit. Brzy se ale s Albrechtem
 +
smířil a po Zikmundově smrti (9. 12. 1437) se C.
 +
stal místodržitelem v Čechách. Po Albrechtově smrti (1439)
 +
podporoval jeho vdovu Alžbětu a nástupnická práva jejího
 +
syna Ladislava Pohrobka, ale byl poražen Šimonem Rozgonim
 +
v bitvě u Győru a od dubna do listopadu 1440 vězněn
 +
na budínském hradě. Teprve poté, co přešel na stranu Vladislava
 +
III. (Jagellonského), byl propuštěn, kontakty s habsburskou
 +
stranou a jejími spojenci, zejména s Janem Jiskrou
 +
z Brandýsa, ale udržoval i nadále. Po Vladislavově smrti v bitvě
 +
u Varny (1444) se C. znovu vrátil do vysokých úřadů,
 +
např. byl (1445–47) bánem ve Slavonii. Dlouhodobé spory
 +
měl ovšem zejména s Janem Hunyadym, který mj. 1446
 +
obsadil C. majetky a donutil jej k emigraci. Hunyady také
 +
zabránil C. v kandidatuře na bosenský trůn, uvolněný smrtí
 +
Tvrtka II. († 1443), bratra C. babičky. Urovnání sporů nepomohl
 +
ani sňatek C. dcery s Hunyadyho synem Ladislavem,
 +
stejně tak se nedokázal prosadit ani v Čechách, kde patřil
 +
k hlavním protivníkům Jiřího z Poděbrad (s nímž se nakonec
 +
dohodl 1453 ve Znojmě na jakémsi modu vivendi).
 +
 
 +
V listopadu 1452 C. obležením Vídeňského Nového Města
 +
donutil císaře Fridricha III. vydat Ladislava Pohrobka (tehdy
 +
dvanáctiletého) a stal se jeho poručníkem. 1454–56 byl chorvatským
 +
bánem, po Hunyadyho smrti (11. 8. 1456) na sněmu
 +
ve Futaku (nyní Futog, Srbsko) zvolen do jeho funkcí (uherský
 +
místodržitel, bratislavský hlavní kapitán a župan) a stal
 +
se tak faktickým pánem Uher. Po sněmu odešel s panovníkem
 +
do Bělehradu, drženého Hunyadyovým synem Ladislavem;
 +
ten ale do hradu vpustil jen část králova průvodu včetně C.,
 +
kterého ještě týž den nechal zavraždit, ostatní členové doprovodu
 +
(včetně Zdeňka ze Šternberka a Oldřicha z Rožmberka)
 +
pak byli oloupeni. (Ladislav Hunyady byl za tento čin pak
 +
na jaře 1457 sťat.) Tím vymřel rod C. v mužské linii; po kratších
 +
sporech panství připadlo Habsburkům.
 +
 
 +
'''L:''' R. Urbánek, České dějiny 3/1, 1915, passim, 3/2, 1918, passim (zejména
 +
s. 681n.), 3/3, 1930, rejstřík (zejména s. 157n.); Přehled dějin Československa
 +
1/1, 1980, rejstřík; MČE 1, s. 674; Dejiny Slovenska 1, Bratislava 1986,
 +
s. 399, 403, 405; L. Kontler, Dějiny Maďarska, 2002, s. 103; BLS 2, s. 29n.
 +
(kde další literatura).
 +
 
 +
Alena Táborecká
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]]
 
[[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]]
Řádka 15: Řádka 77:
 
[[Kategorie:1406]]
 
[[Kategorie:1406]]
 
[[Kategorie:1456]]
 
[[Kategorie:1456]]
 +
[[Kategorie:Bělehrad]]

Verze z 23. 10. 2016, 17:54

Oldřich CELSKÝ
Narození 1406
Místo narození ?
Úmrtí 9.11.1456
Místo úmrtí Bělehrad (Srbsko)
Povolání 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43830

CELSKÝ, Oldřich (též CILLSKÝ, CILLI, CILLEI), * okolo 1406, † 9. 11. 1456 Bělehrad (Srbsko), místodržitel, politik, vojevůdce

Příslušník šlechtického rodu, který vlastnil majetky v Korutanech, Štýrsku a Kraňsku (zejména hrad Celje v dnešním Slovinsku). Jeho rodiči byli Fridrich C. († 1435; bratr Barbory Celské, druhé ženy císaře Zikmunda) a Alžběta, roz. Frankopanová, z významné chorvatské šlechtické rodiny. C. žena (asi od 1432) Kateřina byla dcerou srbského vládce Jiřího Brankoviče (1377–1456) a byzantské princezny Ireny; z jejich manželství vzešli dva synové, oba ale zemřeli ještě jako děti (Jiří 1443, Heřman 1452), a dcera Alžběta, první manželka Ladislava Hunyadyho.

Poprvé se o C. v pramenech výrazněji hovořilo 1431, kdy působil jako velitel vojsk římského a uherského krále Zikmunda proti Benátkám. Zikmund jej 1436 povýšil do říšského knížecího stavu; záhy poté se ale C. účastnil spiknutí své tety Barbory proti Zikmundovi a jeho zeti Albrechtovi Habsburskému, takže musel dvůr opustit. Brzy se ale s Albrechtem smířil a po Zikmundově smrti (9. 12. 1437) se C. stal místodržitelem v Čechách. Po Albrechtově smrti (1439) podporoval jeho vdovu Alžbětu a nástupnická práva jejího syna Ladislava Pohrobka, ale byl poražen Šimonem Rozgonim v bitvě u Győru a od dubna do listopadu 1440 vězněn na budínském hradě. Teprve poté, co přešel na stranu Vladislava III. (Jagellonského), byl propuštěn, kontakty s habsburskou stranou a jejími spojenci, zejména s Janem Jiskrou z Brandýsa, ale udržoval i nadále. Po Vladislavově smrti v bitvě u Varny (1444) se C. znovu vrátil do vysokých úřadů, např. byl (1445–47) bánem ve Slavonii. Dlouhodobé spory měl ovšem zejména s Janem Hunyadym, který mj. 1446 obsadil C. majetky a donutil jej k emigraci. Hunyady také zabránil C. v kandidatuře na bosenský trůn, uvolněný smrtí Tvrtka II. († 1443), bratra C. babičky. Urovnání sporů nepomohl ani sňatek C. dcery s Hunyadyho synem Ladislavem, stejně tak se nedokázal prosadit ani v Čechách, kde patřil k hlavním protivníkům Jiřího z Poděbrad (s nímž se nakonec dohodl 1453 ve Znojmě na jakémsi modu vivendi).

V listopadu 1452 C. obležením Vídeňského Nového Města donutil císaře Fridricha III. vydat Ladislava Pohrobka (tehdy dvanáctiletého) a stal se jeho poručníkem. 1454–56 byl chorvatským bánem, po Hunyadyho smrti (11. 8. 1456) na sněmu ve Futaku (nyní Futog, Srbsko) zvolen do jeho funkcí (uherský místodržitel, bratislavský hlavní kapitán a župan) a stal se tak faktickým pánem Uher. Po sněmu odešel s panovníkem do Bělehradu, drženého Hunyadyovým synem Ladislavem; ten ale do hradu vpustil jen část králova průvodu včetně C., kterého ještě týž den nechal zavraždit, ostatní členové doprovodu (včetně Zdeňka ze Šternberka a Oldřicha z Rožmberka) pak byli oloupeni. (Ladislav Hunyady byl za tento čin pak na jaře 1457 sťat.) Tím vymřel rod C. v mužské linii; po kratších sporech panství připadlo Habsburkům.

L: R. Urbánek, České dějiny 3/1, 1915, passim, 3/2, 1918, passim (zejména s. 681n.), 3/3, 1930, rejstřík (zejména s. 157n.); Přehled dějin Československa 1/1, 1980, rejstřík; MČE 1, s. 674; Dejiny Slovenska 1, Bratislava 1986, s. 399, 403, 405; L. Kontler, Dějiny Maďarska, 2002, s. 103; BLS 2, s. 29n. (kde další literatura).

Alena Táborecká

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=CELSKÝ_Oldřich_%3F1406-9.11.1456&oldid=94842“