CENEK Edvard 18.3.1904-26.7.1971: Porovnání verzí

Z Personal
(CENEK_Edvard_18.3.1904-26.7.1971)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 18.3.1904
 
| datum narození = 18.3.1904
| místo narození =  
+
| místo narození = Staré Město (Karviná)
 
| datum úmrtí = 26.7.1971
 
| datum úmrtí = 26.7.1971
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 63- Spisovatel
 
| povolání = 63- Spisovatel
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Edvard CENEK
+
}}
 +
'''CENEK, Edvard''', ''* 18. 3. 1904 Staré Město (Karviná), † 26. 7. 1971 Praha, spisovatel, fotograf, novinář''
 +
 
 +
Syn poštovního úředníka Antonína C. a Michaely, původem
 +
Polky z Bochnie u Krakova. Maturoval 1922 na reálném gymnáziu
 +
v Orlové. 1922–26 studoval na ČVŠT v Brně (studia
 +
nedokončil). Potom pracoval jako volontér, výpomocný redaktor
 +
a nakladatelský lektor, 1928–31 vykonal vojenskou
 +
prezenční službu, 1931–32 byl úředníkem pobočky nakladatelství
 +
Melantrich v Ostravě, 1932–40 redaktorem ostravského
 +
''Českého slova'', 1941–43 ''Nedělníku Českého slova'' v Praze.
 +
1943–45 totálně nasazený, pracoval v obuvním průmyslu. Aktivně
 +
se účastnil Květnového povstání v Praze. Po osvobození
 +
působil 1945–48 jako redaktor sokolského orgánu ''Naše cesta''
 +
a angažoval se v národně socialistické straně. 1948–50 byl spisovatelem
 +
z povolání. 1950 neprošel prověrkou Svazu spisovatelů,
 +
což mu znemožnilo publikovat. 1951–52 pracoval proto
 +
ve stavebnictví (pomocný dělník), od 1952 až do důchodu
 +
(1964) byl úředníkem odbytu v nakladatelství Práce.
 +
 
 +
Během 30. let 20. století podnikl řadu zahraničních cest,
 +
z nichž čerpal jako novinář náměty a informace. Publicisticky
 +
se uplatňoval hlavně v rubrice ''Technická hlídka Českého''
 +
''slova'', kde informoval o průmyslové výrobě a stavu techniky
 +
a vynálezectví v Německu, ve Skandinávii, v Jugoslávii,
 +
Velké Británii, Francii i Itálii. V beletrii debutoval módním
 +
utopickým románem s námětem kosmického letu ''Nekonečno''
 +
(1928), jímž se stal jedním z průkopníků české sci-fi literatury.
 +
Za války napsal trojici dramat s detektivně dobrodružnými
 +
prvky (''Odvážný pokus'', 1942, ''Otřesné chvíle'', 1943,
 +
''Záhada pod cimbuřím'', 1944), z nichž první mělo kriminální
 +
zápletku, další čerpala z hornického prostředí. Situací v Sudetech
 +
se zabýval ve hře ''Cesta k průsmyku'' (1945). S V. Ziegnerem
 +
vydal po osvobození sbírku válečných anekdot ''Smích''
 +
''v bodláčí'' (1945). Vrcholem C. literární tvorby se staly reportážní
 +
knihy s tematikou druhé světové války. Podle vyprávění
 +
generála JUDr. B. Ečera napsal knihu o nacistických válečných
 +
zločincích ''Jak jsem je stíhal'' (1946), ve dvou svazcích
 +
zpracoval vyprávění škpt. O. Šachra o válce na Středním východě
 +
(''75 000 km za svobodu'', 1947) a o boji s Rommelovými
 +
armádami v severní Africe (''Velel jsem černochům'', 1947).
 +
Fémové vraždě ing. R. Formise v Záhoří u Štěchovic věnoval
 +
reportážní román ''Vyzvědačka B 7'' (1948). Pro edici ''Kdo je…''
 +
napsal dva populární životopisy (''T. A. Edison'', 1947, ''R. F.''
 +
''Scott'', 1949). Mládeži určil prózu ''Vzhůru na Mont Blanc''
 +
(1948). V letech 1945–48 řídil melantrišskou edici ''Knihovna''
 +
''druhého odboje''. Podepisoval se též Eda Cenek a užíval řadu
 +
šifer. Bydlel v Praze na Smíchově.
 +
 
 +
Dlouhodobě se věnoval také amatérské umělecké fotografii,
 +
kterou v 60. letech několikrát představil na výstavách. Vytvořil
 +
řadu černobílých snímků, převážně květinových a jiných
 +
stylizovaných zátiší, v nichž dosáhl vysoké úrovně.
 +
 
 +
'''L:''' Kunc 1, s. 68; J. Kunc, Slovník českých spisovatelů beletristů 1945–1956,
 +
1957, s. 68n.; sine, Za E. C., in: Československá fotografie 22, 1971, č. 9,
 +
s. 386; LČL 1, s. 353 a 3/2, s. 1402 (kde správné místo úmrtí); T. Studenovský –
 +
J. Bláha, Slovník českých autorů pro chlapce (a nejen pro ně), 2000, s. 24.
 +
 
 +
'''P:''' Biografický archiv ÚČL Praha; Dokumentace Divadelního ústavu Praha
 +
(mj. 3 hry).
 +
 
 +
Martin Kučera
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
  
 
[[Kategorie:1904]]
 
[[Kategorie:1904]]
 +
[[Kategorie:Staré Město]]
 
[[Kategorie:1971]]
 
[[Kategorie:1971]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 23. 10. 2016, 19:10

Edvard CENEK
Narození 18.3.1904
Místo narození Staré Město (Karviná)
Úmrtí 26.7.1971
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43805

CENEK, Edvard, * 18. 3. 1904 Staré Město (Karviná), † 26. 7. 1971 Praha, spisovatel, fotograf, novinář

Syn poštovního úředníka Antonína C. a Michaely, původem Polky z Bochnie u Krakova. Maturoval 1922 na reálném gymnáziu v Orlové. 1922–26 studoval na ČVŠT v Brně (studia nedokončil). Potom pracoval jako volontér, výpomocný redaktor a nakladatelský lektor, 1928–31 vykonal vojenskou prezenční službu, 1931–32 byl úředníkem pobočky nakladatelství Melantrich v Ostravě, 1932–40 redaktorem ostravského Českého slova, 1941–43 Nedělníku Českého slova v Praze. 1943–45 totálně nasazený, pracoval v obuvním průmyslu. Aktivně se účastnil Květnového povstání v Praze. Po osvobození působil 1945–48 jako redaktor sokolského orgánu Naše cesta a angažoval se v národně socialistické straně. 1948–50 byl spisovatelem z povolání. 1950 neprošel prověrkou Svazu spisovatelů, což mu znemožnilo publikovat. 1951–52 pracoval proto ve stavebnictví (pomocný dělník), od 1952 až do důchodu (1964) byl úředníkem odbytu v nakladatelství Práce.

Během 30. let 20. století podnikl řadu zahraničních cest, z nichž čerpal jako novinář náměty a informace. Publicisticky se uplatňoval hlavně v rubrice Technická hlídka Českého slova, kde informoval o průmyslové výrobě a stavu techniky a vynálezectví v Německu, ve Skandinávii, v Jugoslávii, Velké Británii, Francii i Itálii. V beletrii debutoval módním utopickým románem s námětem kosmického letu Nekonečno (1928), jímž se stal jedním z průkopníků české sci-fi literatury. Za války napsal trojici dramat s detektivně dobrodružnými prvky (Odvážný pokus, 1942, Otřesné chvíle, 1943, Záhada pod cimbuřím, 1944), z nichž první mělo kriminální zápletku, další čerpala z hornického prostředí. Situací v Sudetech se zabýval ve hře Cesta k průsmyku (1945). S V. Ziegnerem vydal po osvobození sbírku válečných anekdot Smích v bodláčí (1945). Vrcholem C. literární tvorby se staly reportážní knihy s tematikou druhé světové války. Podle vyprávění generála JUDr. B. Ečera napsal knihu o nacistických válečných zločincích Jak jsem je stíhal (1946), ve dvou svazcích zpracoval vyprávění škpt. O. Šachra o válce na Středním východě (75 000 km za svobodu, 1947) a o boji s Rommelovými armádami v severní Africe (Velel jsem černochům, 1947). Fémové vraždě ing. R. Formise v Záhoří u Štěchovic věnoval reportážní román Vyzvědačka B 7 (1948). Pro edici Kdo je… napsal dva populární životopisy (T. A. Edison, 1947, R. F. Scott, 1949). Mládeži určil prózu Vzhůru na Mont Blanc (1948). V letech 1945–48 řídil melantrišskou edici Knihovna druhého odboje. Podepisoval se též Eda Cenek a užíval řadu šifer. Bydlel v Praze na Smíchově.

Dlouhodobě se věnoval také amatérské umělecké fotografii, kterou v 60. letech několikrát představil na výstavách. Vytvořil řadu černobílých snímků, převážně květinových a jiných stylizovaných zátiší, v nichž dosáhl vysoké úrovně.

L: Kunc 1, s. 68; J. Kunc, Slovník českých spisovatelů beletristů 1945–1956, 1957, s. 68n.; sine, Za E. C., in: Československá fotografie 22, 1971, č. 9, s. 386; LČL 1, s. 353 a 3/2, s. 1402 (kde správné místo úmrtí); T. Studenovský – J. Bláha, Slovník českých autorů pro chlapce (a nejen pro ně), 2000, s. 24.

P: Biografický archiv ÚČL Praha; Dokumentace Divadelního ústavu Praha (mj. 3 hry).

Martin Kučera