Biografický slovník
CETECHOVSKÝ František 15.10.1881-13.8.1957
| František CETECHOVSKÝ | |
 | |
| Narození | 15.10.1881 |
|---|---|
| Místo narození | Cetechovice u Kroměříže |
| Úmrtí | 13.8.1957 |
| Místo úmrtí | Brno |
| Povolání |
63- Spisovatel 19- Ekonom nebo statistik 20- Finančník nebo pojišťovák |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 406 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43785 |
CETECHOVSKÝ, František (vl. jm. Zeman), * 15. 10. 1881 Cetechovice u Kroměříže, † 13. 8. 1957 Brno, básník, odborný spisovatel
Po maturitě, kterou 1901 složil na kroměřížském gymnáziu, odešel do Vídně. Tam studoval práva a 1907 získal doktorát (JUDr.). Na studium si vydělával jako zaměstnanec vídeňské poštovní spořitelny. Současně se intenzivně stýkal s českou menšinou ve Vídni. Debutoval 1905 povídkou Perpetuum mobile a první sbírkou básní Tvrdou cestou, kterou otiskl ve Vídni (2. vyd. 1909). Následující rok vlastním nákladem vydal svůj druhý básnický pokus Pohádka zvadlých květů. Básně. Zvolil si pseudonymy F. Z. Cetechovský, Fr. Antaz a šifry f.z.c., F.Z.C., fzc, které užíval zejména ve vídeňském menšinovém tisku, např. v Almanachu Akademického spolku ve Vídni (1909), Ročence Vídeňské matice (1912) aj. Přispíval do Vídeňského deníku 1907–09. Autorsky byla jeho nerozsáhlá básnická a prozaická tvorba spjata s prostředím české menšiny ve Vídni jen po dobu osobního kontaktu. 1909 získal místo v Dalmácii na poštovním ředitelství v Zadaru a literárně se odmlčel. Od 1914 působil na poštovním ředitelství v Brně (do 1918). Po vzniku samostatného Československa založil v Praze Poštovní spořitelnu a stal se po dobu jednoho roku jejím prvním ředitelem. Až s novým návratem do Brna 1919, kam odešel jako vrchní poštovní rada (od 1928 mimořádný), se začal opět věnovat psaní. Jeho další práce měly převážně odborný charakter: O šeku, hlavně poštovním (1919), Peníze a placení bez hotových ve světle moderních teorií peněžních (1920), Bludy v teoriích peněz (1921), Nynější krize hospodářská (1921), Kvantitní teorie peněz, její dogmatický vývoj a kritika (1923) a další. 1925 odjel na studijní cestu do Nizozemí a Belgie. Z pobytu vytěžil teoretické práce Peněžní systém Holandska a Belgie a Hospodářská politika Belgie (1930). Odborné stati a články publikoval i v řadě oborových časopisů (Parlament, Časopis pro právní a státní vědu aj.). Ke krásné literatuře se již nevrátil, zato se ve svých pozdějších odborných knihách více obracel k širší veřejnosti, jíž složitá odborná stanoviska ze své profese populárně přibližoval (Lidový úvod do nejdůležitějších časových otázek národohospodářských, 1926, Jak čísti hospodářskou část časopisu, 1929). Roku 1930 sepsal Úvod do národního hospodářství, finanční vědy a statistiky a 1931 byl povolán na brněnské Vysoké učení technické jako řádný profesor národního hospodářství, finanční vědy a statistiky. Boj o hospodářskou budoucnost ČSR (1936) patřil k jeho posledním dílům. Do důchodu odešel 1951. Pohřben byl v Brně.
L: Česká lyra (uspoř. F. S. Procházka), 1918; F. Váhala, in: Dunaj 2, 1923; OSND 1/2, s. 884; J. K. Doležal, Dr. J. Karásek. K desátému výročí jeho úmrtí, Vídeň 1926, passim; Literární rozhledy 11, 1927, s. 3; J. Staněk, Vývoj literatury české ve střední a severní Moravě, 1934, s. 37; Kulturní adresář ČSR, 1934, 1936; O. Manoušek, Českovídeňské básnictví, in: Dunaj 15, 1936, č. 2, s. 230; B. Vybíral, Beletristický přínos olomouckého kraje, 1940, s. 32; Vlastivěda střední a severní Moravy 2, Střední a severní Morava v minulosti (uspoř. N. Černý – F. Doucha – V. Janoušek – J. Kühndel), 1942, passim; J. Springer, Co dala Haná české literatuře, 1947; AČP, s. 516; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 1447 (pod Zeman, F.); KSN 2, s. 292; LČL 1, s. 355.
P: Biografický archiv ÚČL Praha.
Marcella Husová
