Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky CICHORIUS Theodor 3.10.1864-13.11.1933

{{Infobox - osoba
| jméno = Theodor CICHORIUS
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 3.10.1864
| místo narození = Lipsko (Německo)
| datum úmrtí = 13.11.1933
| místo úmrtí = Drážďany (Německo)
| povolání = 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 415
}}
'''CICHORIUS, Theodor''', ''* 3. 10. 1864 Lipsko (Německo), † 13. 11. 1933 Drážďany (Německo), podnikatel v textilním průmyslu''

V rodném městě vlastnil textilní firmu Theodor Cichorius
& Co. 1893 založil v Chrastavě u Liberce přádelnu na zpracování
egyptské mako bavlny. Tuto surovinu začal využívat
jako první v rakousko-uherské monarchii. Továrna byla zařízena
30 000 vřeteny, 1897 se jejich počet zvýšil na 54 000.
Strojní zařízení dovezl C. z Anglie a parní stroje ze švýcarského
Winterthuru. 1904 zaměstnával 360 pracovníků a odváděl
městu nejvyšší daně. Získal tak právo stát se členem
městského zastupitelstva, aniž by musel být zvolen. Funkci
nemohl osobně vykonávat, protože nebyl rakouským
státním příslušníkem. Zastupoval jej ředitel továrny. Před
první světovou válkou nechal v Chrastavě postavit dva víceposchoďové
domy pro dělnictvo, dva pro mistry a dům pro ředitele a hlavního účetního. Poválečná doba ukončila
dosavadní prosperitu. Společníci prodali své podíly České
bance Union, C. ztratil ve firmě (1924 přeměněna na a. s.)
rozhodující postavení. Poté, co prodal bance i on svůj podíl,
byla 1927 továrna začleněna do tkalcovny a přádelny Bohumila
Schnabela v Nové Pace. 1928 se C. vrátil do Německa.
Do té doby zastával i několik významných funkcí v oborových
sdruženích. Byl viceprezidentem československého Svazu
přádelen bavlny a Hauptverband der deutschen Industrie
in der Tschechoslowakei, zastával funkci předsedy odborné
skupiny v libereckém Allgemeiner Deutscher Textilverband.
Do 1933 předsedal správní radě chrastavské továrny. Na činnosti
továrny se podílel i C. syn '''Theodor''' (* 1902). Pracoval
tam 1927–36 ve funkci ředitele. Během druhé světové války
se v části bývalé C. továrny vyráběly plynové masky a bylo
tam zaměstnáno přibližně pět set židovských žen.

'''L:''' R. Schwertner, Kratzau. Schicksal einer sudetendeutschen Stadt, Mannheim
1966, s. 320n.; BL 1, s. 201; GIÖ 4, s. 206.

Jana Brabencová

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu]]

[[Kategorie:1864]]
[[Kategorie:Lipsko]]
[[Kategorie:1933]]
[[Kategorie:Drážďany]]