CICHORIUS Theodor 3.10.1864-13.11.1933: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 415
 
}}
 
}}
 
'''CICHORIUS, Theodor''', ''* 3. 10. 1864 Lipsko (Německo), † 13. 11. 1933 Drážďany (Německo), podnikatel v textilním průmyslu''
 
'''CICHORIUS, Theodor''', ''* 3. 10. 1864 Lipsko (Německo), † 13. 11. 1933 Drážďany (Německo), podnikatel v textilním průmyslu''

Aktuální verze z 11. 10. 2019, 17:48

Theodor CICHORIUS
Narození 3.10.1864
Místo narození Lipsko (Německo)
Úmrtí 13.11.1933
Místo úmrtí Drážďany (Německo)
Povolání 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu
Citace Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 415
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43870

CICHORIUS, Theodor, * 3. 10. 1864 Lipsko (Německo), † 13. 11. 1933 Drážďany (Německo), podnikatel v textilním průmyslu

V rodném městě vlastnil textilní firmu Theodor Cichorius & Co. 1893 založil v Chrastavě u Liberce přádelnu na zpracování egyptské mako bavlny. Tuto surovinu začal využívat jako první v rakousko-uherské monarchii. Továrna byla zařízena 30 000 vřeteny, 1897 se jejich počet zvýšil na 54 000. Strojní zařízení dovezl C. z Anglie a parní stroje ze švýcarského Winterthuru. 1904 zaměstnával 360 pracovníků a odváděl městu nejvyšší daně. Získal tak právo stát se členem městského zastupitelstva, aniž by musel být zvolen. Funkci nemohl osobně vykonávat, protože nebyl rakouským státním příslušníkem. Zastupoval jej ředitel továrny. Před první světovou válkou nechal v Chrastavě postavit dva víceposchoďové domy pro dělnictvo, dva pro mistry a dům pro ředitele a hlavního účetního. Poválečná doba ukončila dosavadní prosperitu. Společníci prodali své podíly České bance Union, C. ztratil ve firmě (1924 přeměněna na a. s.) rozhodující postavení. Poté, co prodal bance i on svůj podíl, byla 1927 továrna začleněna do tkalcovny a přádelny Bohumila Schnabela v Nové Pace. 1928 se C. vrátil do Německa. Do té doby zastával i několik významných funkcí v oborových sdruženích. Byl viceprezidentem československého Svazu přádelen bavlny a Hauptverband der deutschen Industrie in der Tschechoslowakei, zastával funkci předsedy odborné skupiny v libereckém Allgemeiner Deutscher Textilverband. Do 1933 předsedal správní radě chrastavské továrny. Na činnosti továrny se podílel i C. syn Theodor (* 1902). Pracoval tam 1927–36 ve funkci ředitele. Během druhé světové války se v části bývalé C. továrny vyráběly plynové masky a bylo tam zaměstnáno přibližně pět set židovských žen.

L: R. Schwertner, Kratzau. Schicksal einer sudetendeutschen Stadt, Mannheim 1966, s. 320n.; BL 1, s. 201; GIÖ 4, s. 206.

Jana Brabencová