CICVÁREK Rudolf 4.5.1860-4.12.1950: Porovnání verzí
(CICVÁREK_Rudolf_4.5.1860-4.12.1950) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 4.5.1860 | | datum narození = 4.5.1860 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Čejetice (Mladá Boleslav) |
| datum úmrtí = 4.12.1950 | | datum úmrtí = 4.12.1950 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 44- Právník | | povolání = 44- Právník | ||
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''CICVÁREK, Rudolf,''' ''* 4. 5. 1860 Čejetice (Mladá Boleslav), † 4. 12. 1950 Praha, právník, obchodník'' | ||
+ | |||
+ | Syn mlynáře a okresního starosty Václava C. a Anny, roz. Čermákové. Vystudoval gymnázium v Mladé Boleslavi (maturita 1879) a práva v Praze (JUDr. 1884), poté pracoval v advokátní praxi u pražského starosty dr. Tomáše Černého. (Byl v té době považován za tzv. dobrou partii – pro svou dceru Boženu si ho vyhlédl za ženicha i Ferdinand Náprstek.) 1890 C. koupil velkostatek Mšeno-Lobeč na Mladoboleslavsku; nedlouho poté se stal okresním starostou v Bělé pod Bezdězem (v této funkci se zasloužil o výstavbu lokální železnice Mšeno–Dolní Cetno, zprovozněné 1897) a od 1901 byl poslancem zemského sněmu. V Lobči také zřídil pivovar (1896). Již 1902 ale statek z finančních důvodů prodal a rozhodl se podnikat v cizině. Usadil se nejprve v Rusku, 1903–05 měl statek Pisarsina v Poltavské gubernii na dnešní Ukrajině, ale za revoluce 1905 byl okraden a vyhnán; proto se přesunul do Číny, kde žil trvale od 1908, od 1909 měl v Šanghaji advokátní praxi. Souběžně podnikal v plantážním hospodaření v Malajsku, Francouzské Indočíně, Siamu (Thajsko) i na Sumatře; zaměřil se na kávovník a kokosovou palmu. 1914 byl na Sumatře internován nizozemskými koloniálními úřady: proto se rozhodl pokračovat v podnikání v Nizozemské východní Indii (nynější Indonésie), kde zřídil více než 5 400 ha plantáží a pilu (ve městě Ata). Později měl velkoobchod dřevem na Borneu a Jávě; specializoval se na export zejména do Austrálie a Číny. Do vlasti se C. vrátil v červenci 1925 a usadil se v Praze na Smíchově. V meziválečném Československu byl považován za odborníka na vystěhovaleckou otázku, publikoval také řadu hospodářsko-geografických studií z regionu jihovýchodní Asie. Byl (od 1927) členem Orientálního ústavu, aktivně pracoval i v Masarykově akademii práce, politicky se angažoval v agrární straně. S manželkou Bohumilou, dcerou zemského poslance Jana Jeřábka, měl dvě dcery a syna. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Moderní Čína, jaká vskutku je, 1925 (2. vyd. 1932); Asijské problémy a naše vystěhovalectví, 1927; Holandská východní Indie 1–3, 1929; V čarovných tropech jest naše budoucnost, 1929; Obchodní poměry ve Východní Asii, 1931. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' OSND 1/2, s. 886n.; AČP, s. 55n.; KSN 2, s. 208; ČsB 1, nestr.; J. Kunc, Kdy zemřeli…? 3, 1970, s. 25; M. Secká – L. Sochorová – I. Štěpánová, Ženy rodiny Náprstkovy, 2001, s. 183, 211. | ||
+ | |||
+ | Jiří Martínek | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:44- Právník]] | [[Kategorie:44- Právník]] | ||
Řádka 16: | Řádka 26: | ||
[[Kategorie:1860]] | [[Kategorie:1860]] | ||
+ | [[Kategorie:Čejetice]] | ||
[[Kategorie:1950]] | [[Kategorie:1950]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 27. 10. 2016, 11:25
Rudolf CICVÁREK | |
Narození | 4.5.1860 |
---|---|
Místo narození | Čejetice (Mladá Boleslav) |
Úmrtí | 4.12.1950 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
44- Právník 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43851 |
CICVÁREK, Rudolf, * 4. 5. 1860 Čejetice (Mladá Boleslav), † 4. 12. 1950 Praha, právník, obchodník
Syn mlynáře a okresního starosty Václava C. a Anny, roz. Čermákové. Vystudoval gymnázium v Mladé Boleslavi (maturita 1879) a práva v Praze (JUDr. 1884), poté pracoval v advokátní praxi u pražského starosty dr. Tomáše Černého. (Byl v té době považován za tzv. dobrou partii – pro svou dceru Boženu si ho vyhlédl za ženicha i Ferdinand Náprstek.) 1890 C. koupil velkostatek Mšeno-Lobeč na Mladoboleslavsku; nedlouho poté se stal okresním starostou v Bělé pod Bezdězem (v této funkci se zasloužil o výstavbu lokální železnice Mšeno–Dolní Cetno, zprovozněné 1897) a od 1901 byl poslancem zemského sněmu. V Lobči také zřídil pivovar (1896). Již 1902 ale statek z finančních důvodů prodal a rozhodl se podnikat v cizině. Usadil se nejprve v Rusku, 1903–05 měl statek Pisarsina v Poltavské gubernii na dnešní Ukrajině, ale za revoluce 1905 byl okraden a vyhnán; proto se přesunul do Číny, kde žil trvale od 1908, od 1909 měl v Šanghaji advokátní praxi. Souběžně podnikal v plantážním hospodaření v Malajsku, Francouzské Indočíně, Siamu (Thajsko) i na Sumatře; zaměřil se na kávovník a kokosovou palmu. 1914 byl na Sumatře internován nizozemskými koloniálními úřady: proto se rozhodl pokračovat v podnikání v Nizozemské východní Indii (nynější Indonésie), kde zřídil více než 5 400 ha plantáží a pilu (ve městě Ata). Později měl velkoobchod dřevem na Borneu a Jávě; specializoval se na export zejména do Austrálie a Číny. Do vlasti se C. vrátil v červenci 1925 a usadil se v Praze na Smíchově. V meziválečném Československu byl považován za odborníka na vystěhovaleckou otázku, publikoval také řadu hospodářsko-geografických studií z regionu jihovýchodní Asie. Byl (od 1927) členem Orientálního ústavu, aktivně pracoval i v Masarykově akademii práce, politicky se angažoval v agrární straně. S manželkou Bohumilou, dcerou zemského poslance Jana Jeřábka, měl dvě dcery a syna.
D: Moderní Čína, jaká vskutku je, 1925 (2. vyd. 1932); Asijské problémy a naše vystěhovalectví, 1927; Holandská východní Indie 1–3, 1929; V čarovných tropech jest naše budoucnost, 1929; Obchodní poměry ve Východní Asii, 1931.
L: OSND 1/2, s. 886n.; AČP, s. 55n.; KSN 2, s. 208; ČsB 1, nestr.; J. Kunc, Kdy zemřeli…? 3, 1970, s. 25; M. Secká – L. Sochorová – I. Štěpánová, Ženy rodiny Náprstkovy, 2001, s. 183, 211.
Jiří Martínek