CIENCIALA Georg 14.4.1834-5.4.1913: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 412
 
}}
 
}}
 
'''CIENCIALA, Georg''' ''(též CIENCIAŁA, Jerzy), * 14. 4. 1834 Mistřovice u Českého Těšína, † 5. 4. 1913 Mistřovice u Českého Těšína, politik''  
 
'''CIENCIALA, Georg''' ''(též CIENCIAŁA, Jerzy), * 14. 4. 1834 Mistřovice u Českého Těšína, † 5. 4. 1913 Mistřovice u Českého Těšína, politik''  

Aktuální verze z 11. 10. 2019, 17:44

Georg CIENCIALA
Narození 14.4.1834
Místo narození Mistřovice u Českého Těšína
Úmrtí 5.4.1913
Místo úmrtí Mistřovice u Českého Těšína
Povolání 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Citace Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 412
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43854

CIENCIALA, Georg (též CIENCIAŁA, Jerzy), * 14. 4. 1834 Mistřovice u Českého Těšína, † 5. 4. 1913 Mistřovice u Českého Těšína, politik

Studoval na nižším evangelickém gymnáziu v Těšíně. 1857 převzal správu rodového statku. 1861–73 vykonával funkci mistřovického starosty. Aktivně se účastnil příprav agrárních reforem na Těšínsku. Stal se místopředsedou (a později i předsedou) 1868 ustavené Rolnické společnosti těšínského knížectví, a od samého počátku tak mohl ovlivňovat její činnost. Vedl ji do 1912. Ohlas jeho působení v oblasti zemědělských reforem překročil zemské hranice. 1913 jej svým čestným členem jmenovala Česká ústřední rolnická společnost. Patřil k významným propagátorům odborného zemědělského školství.

Do velké politiky poprvé vstoupil v lednu 1861, kdy jako člen těšínské deputace do Vídně požadoval po významném haličském politikovi Franciszku Smolkovi, aby prosazoval rovnoprávnost polského obyvatelstva tehdejšího Rakouského Slezska. Koncem téhož měsíce C. publikoval článek Odezwa, v němž jménem celé delegace obhajoval národní cíle Poláků uvnitř monarchie. Na přelomu 60. a 70. let patřil k hlavním představitelům národně emancipačního hnutí slezských Poláků. Požadoval federalizaci monarchie a aktivní spolupráci všech jejích slovanských národů. 1871–84 a 1890–1909 byl poslancem slezského zemského sněmu, 1873 zvolen do říšské rady. Stal se prvním zákonodárcem polské národnosti za rakouské Slezsko ve vídeňském parlamentu. V něm setrval až do 1879, kdy odmítl znovu kandidovat. Rozhodl se podpořit katolického kněze Ignace Świeżyho; ten však nakonec neuspěl proti Němci Franzi Obratschajovi.

Přestože se již nikdy do řad poslanců říšské rady nevrátil, zůstal C. osobností s klíčovým vlivem v zemském měřítku až do své smrti. Stal se členem vedení nově založené Politicko-lidové společnosti, která si kladla za cíl shromáždit ve svých řadách slezské Poláky katolického i evangelického vyznání. 1895 byl členem zemské komise pro revizi katastru pro výměru pozemkové daně.

L: BL 1, s. 202; Slezsko 4, s. 26, 20, s. 26n. (kde další literatura); A. Grobelný, Češi a Poláci ve Slezsku v letech 1848–1867. Přípravné studie z dějin národního a dělnického hnutí, 1962, s. 141, 142, 163, 326, 327; týž, Slezsko v období národních táborů v letech 1848–1867. Třídně politické a kulturně jazykové zápasy českého a polského obyvatelstva v období zvýšených bojů o česko-německé vyrovnání v rakousko-uherské monarchii, 1962, passim; Knauer, s. 76.

Roman Vondra