CIKÁN Miroslav 11.2.1896-1.2.1962: Porovnání verzí

Z Personal
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Miroslav CIKÁN
 
| jméno = Miroslav CIKÁN
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Cikan Miroslav portret.png
 
| datum narození = 11.2.1896
 
| datum narození = 11.2.1896
 
| místo narození = Praha
 
| místo narození = Praha
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 415-416
 
}}
 
}}
 
'''CIKÁN, Miroslav''', ''* 11. 2. 1896 Praha, † 1. 2. 1962 Praha, filmový režisér, scenárista''
 
'''CIKÁN, Miroslav''', ''* 11. 2. 1896 Praha, † 1. 2. 1962 Praha, filmový režisér, scenárista''
Řádka 49: Řádka 50:
 
''a já'', 1942). Z průměrné komediální produkce se vymykalo
 
''a já'', 1942). Z průměrné komediální produkce se vymykalo
 
několik filmů, už 1934 podle předlohy K. Poláčka natočená
 
několik filmů, už 1934 podle předlohy K. Poláčka natočená
parodie ''U nás v Kocourkově'', v níž se jako Julius Kaplan ob-
+
parodie ''U nás v Kocourkově'', v níž se jako Julius Kaplan objevil Jan Werich (hudba J. Ježek a Julius Kalaš). V komedii na námět divadelní hry Edmonda Konráda ''Svět, kde se žebrá''
jevil Jan Werich (hudba J. Ježek a Julius Kalaš). V komedii
+
na námět divadelní hry Edmonda Konráda ''Svět, kde se žebrá''
+
 
(1938) si úlohu žebráka, který vlastní činžovní dům, zahrál
 
(1938) si úlohu žebráka, který vlastní činžovní dům, zahrál
 
Hugo Haas. Antonie Nedošínská byla jako roztomilá starší
 
Hugo Haas. Antonie Nedošínská byla jako roztomilá starší
Řádka 91: Řádka 90:
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1962]]
 
[[Kategorie:1962]]
 +
[[Kategorie:Praha]]
 +
 +
<gallery>
 +
Cikan Miroslav nataceni.JPG|Miroslav Cikán při natáčení filmu Svět kde se žebrá, 1938
 +
</gallery>

Aktuální verze z 11. 10. 2019, 17:49

Miroslav CIKÁN
Narození 11.2.1896
Místo narození Praha
Úmrtí 1.2.1962
Místo úmrtí Praha
Povolání 85- Filmař nebo filmový podnikatel
Citace Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 415-416
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43874

CIKÁN, Miroslav, * 11. 2. 1896 Praha, † 1. 2. 1962 Praha, filmový režisér, scenárista

Pocházel z rodiny dělníka. 1913 absolvoval v Praze obchodní školu a soukromě se zajímal o výtvarné umění. Už před první světovou válkou 1914 začal pracovat u filmu a prošel postupně v ateliérech povoláním dělníka, praktikanta, překladatele a autora titulků u zahraničních filmů, působil ve filmové půjčovně v několika funkcích od úředníka až po ředitele. K samotné filmové tvorbě se dostal dost pozdě. Jako režisér debutoval 1933 adaptací románu K. Poláčka Dům na předměstí s Hugo Haasem v titulní roli. Zahájil tak více než čtvrt století trvající kariéru jednoho z nejplodnějších českých filmových režisérů, která se vyznačovala podle kritiky velmi rozkolísanou úrovní, od řady snímků podprůměrné kvality a žánrů až po filmy vymykající se průměru s výborným hereckým obsazením. Zvláště v období první republiky patřil vedle M. Friče a V. Slavínského k nejzaměstnávanějším režisérům. Vytvořil 50 celovečerních filmů, k nimž často psal sám i scénáře. Už 1934 byl podepsán pod realizací pěti filmů a 1939 dokonce pod sedmi. Nevybíral si náměty, filmoval operety, veselohry, sentimentální příběhy, detektivky i literární předlohy. Umělecké ambice byly často obětovány překotnosti C. práce, provedené ovšem s profesionální zručností a rutinou. Podřizoval se i požadavku na ekonomickou nenáročnost natáčených filmů. Pod jeho vedením vznikly filmové adaptace operet, např. Weinbergrovy Na růžích ustláno, Viplerovy Na Svatém kopečku (obě 1934) a Jankovcovy Lojzičky (1936), k nim se přiřadily dvě původní filmové operety J. Stelibského Veselá bída (1939) a Štěstí pro dva (1940), v nichž si hlavní roli zahrála známá subreta Jarmila Kšírová. Ve svých komediích dával C. hereckou příležitost řadě vynikajících a v té době velmi populárních herců, ať to byl Vlasta Burian v titulní roli Hrdinného kapitána Korkorána (1934) a ve dvojroli Blahomrava Ducánka a Josefa Hlaváčka (Provdám svou ženu, 1941), Antonie Nedošínská jako starostlivá matka v Barbora řádí (1935), Věra Ferbasová (Andula vyhrála, 1937 a Vandiny trampoty, 1938), Jindřich Plachta (Karel a já, 1942). Z průměrné komediální produkce se vymykalo několik filmů, už 1934 podle předlohy K. Poláčka natočená parodie U nás v Kocourkově, v níž se jako Julius Kaplan objevil Jan Werich (hudba J. Ježek a Julius Kalaš). V komedii na námět divadelní hry Edmonda Konráda Svět, kde se žebrá (1938) si úlohu žebráka, který vlastní činžovní dům, zahrál Hugo Haas. Antonie Nedošínská byla jako roztomilá starší a trochu výstřední dáma protagonistkou v komediích Příklady táhnou (1939) a Konečně sami (1940). Z průměru se nevymanily C. milostné příběhy (Komediantská princezna, 1936; Děvče za výkladem, 1937; Osmnáctiletá, 1939), ani pokus o humornou detektivku Paklíč (1944). Podle divadelní předlohy G. Preissové vznikla s Marií Ptákovou a Leopoldou Dostalovou v hlavních rolích ve filmové podobě Její pastorkyňa (1938). Podle povídky J. Haise-Týneckého zpracoval 1937 po starší němé verzi P. Pražského svůj snad nejzdařilejší film Batalión, s Františkem Smolíkem, který exceloval v tragické titulní roli pražského advokáta Uhra. Na sklonku druhé světové války se podílel pod jménem Friedrich Zittau na dvou německých filmech. Po osvobození a zestátnění československé kinematografie natočil do 1960 ještě několik filmů: válečné utrpení reflektující Hrdinové mlčí (1946) a Jurášek (1956), historické filmy podle literárních předloh F. Kubky Alena (1947) a A. Staška O ševci Matoušovi (1948), konečně i díla s politickou tematikou o stavbě železnice Červená Skala – Margecany Boj sa skončí zajtra (1951) a Výstraha (1953) podle M. Majerové.

L: J. Brož, M. C., 1971; FP, s. 66n.; První čs. sborník pro film a divadlo, 1935, s. 82; M. C., in: Kinorevue, 1940–41, 2, s. 194; Filmová práce, 1946, č. 7, s. 6n.; Československý film, 1951, č. 10, s. 9; Náš film, 1951, č. 12, s. 224, 1951, č. 14, s. 268; Český hraný film 2, 3, 1995, rejstřík; Večerní Praha, 1961, č. 35, s. 3; Kino, 1962, č. 4, s. 3; Rudé právo 2. 2. 1962, s. 3, 11. 2. 1966, č. 41, s. 4; DČD 3, s. 228; ČBS, s. 81; SBS 1, s. 371; EJ, s. 77; Tomeš 1, s. 171.

Marie Makariusová