CIKHART Jiří 4.3.1918-1.2.1971: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 1.2.1971
 
| datum úmrtí = 1.2.1971
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 79- Sběratel nebo upravivatel lidových písní
+
| povolání = 79- Sběratel nebo upravivatel lidových písní<br />80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života
80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 416
 
}}
 
}}
 
'''CIKHART, Jiří''', ''* 4. 3. 1918 Jistebnice u Tábora, † 1. 2. 1971 Praha, hudební sběratel, publicista, popularizátor''
 
'''CIKHART, Jiří''', ''* 4. 3. 1918 Jistebnice u Tábora, † 1. 2. 1971 Praha, hudební sběratel, publicista, popularizátor''

Aktuální verze z 11. 10. 2019, 17:51

Jiří CIKHART
Narození 4.3.1918
Místo narození Jistebnice u Tábora
Úmrtí 1.2.1971
Místo úmrtí Praha
Povolání 79- Sběratel nebo upravivatel lidových písní
80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života
Citace Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 416

CIKHART, Jiří, * 4. 3. 1918 Jistebnice u Tábora, † 1. 2. 1971 Praha, hudební sběratel, publicista, popularizátor

Zaměstnáním úředník, naposled působil jako odborný pracovník v Encyklopedickém institutu ČSAV v Praze. Vyvíjel poměrně rozsáhlou činnost na poli jazzově orientované hudby, jíž věnoval sběratelskou pozornost a kterou popularizoval rozmanitými aktivitami. Zaměřoval se zejména na afroamerický hudební folklor (pracovní písně, spirituály, blues), raný a klasický neworleánský jazz, avšak zajímal se též o jiné typy hudebního folkloru, zvláště hudbu indiánů v USA a v Jižní Americe. Jeho popularizační činnost založená na možnostech získávat těžko dostupné materiály (zejména gramofonové nahrávky z USA, např. od firmy Folkways) měla značný význam zejména v padesátých a raných šedesátých letech, kdy hudba jazzového okruhu byla na okraji oficiálního zájmu. Osobně stál ovšem poněkud stranou od hlavního proudu dobových snah a jazzově zaměřené publicistiky, tedy osobností typu Lubomíra Dorůžky či Zbyňka Máchy. Pořádal přednášky v různých kulturních zařízeních (např. v tzv. Divadlech hudby – Praha, Brno, Ostrava, Liberec, Bratislava), připravoval speciální pásma, psal pořady pro rozhlas (Chcešli hrát jazz, nesmíš lhát, Jazzová hudba v ČSR a v zahraničí) a televizi (Jazz, Cesta jazzu), podílel se na přípravě některých akcí (např. vystoupení Peta Seegera, 1964). Trvaleji se zapsal svými gramofonovými alby, vydávanými od 1958 v Supraphonu: Zpěvy černého lidu (dvoudeskové, recitačně se uplatnil i herec Zdeněk Štěpánek), Blues, Hudba New Orleansu, Spirituály. Příležitostně byl činný i publicisticky v supraphonském gramofonovém bulletinu G a v časopisech Co vás zajímá, Květy, Mladý svět, T 66.

L: I. Poledňák – Z. Mácha, Významný ediční čin – bohužel s otazníkem, in: Hudební rozhledy 15, 1962, č. 23–24, s. 1028; L. Dorůžka – I. Poledňák, Československý jazz. Minulost a přítomnost, 1967, rejstřík; EJ, s. 77; www. musicologica.cz/slovnik.

Ivan Poledňák