Biografický slovník
CIKHART Jiří 4.3.1918-1.2.1971: Porovnání verzí
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| datum úmrtí = 1.2.1971 | | datum úmrtí = 1.2.1971 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| − | | povolání = 79- Sběratel nebo upravivatel lidových písní | + | | povolání = 79- Sběratel nebo upravivatel lidových písní<br />80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života |
| − | 80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| + | | citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 416 | ||
}} | }} | ||
'''CIKHART, Jiří''', ''* 4. 3. 1918 Jistebnice u Tábora, † 1. 2. 1971 Praha, hudební sběratel, publicista, popularizátor'' | '''CIKHART, Jiří''', ''* 4. 3. 1918 Jistebnice u Tábora, † 1. 2. 1971 Praha, hudební sběratel, publicista, popularizátor'' | ||
Aktuální verze z 11. 10. 2019, 18:51
| Jiří CIKHART | |
 | |
| Narození | 4.3.1918 |
|---|---|
| Místo narození | Jistebnice u Tábora |
| Úmrtí | 1.2.1971 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
79- Sběratel nebo upravivatel lidových písní 80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 416 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=75695 |
CIKHART, Jiří, * 4. 3. 1918 Jistebnice u Tábora, † 1. 2. 1971 Praha, hudební sběratel, publicista, popularizátor
Zaměstnáním úředník, naposled působil jako odborný pracovník v Encyklopedickém institutu ČSAV v Praze. Vyvíjel poměrně rozsáhlou činnost na poli jazzově orientované hudby, jíž věnoval sběratelskou pozornost a kterou popularizoval rozmanitými aktivitami. Zaměřoval se zejména na afroamerický hudební folklor (pracovní písně, spirituály, blues), raný a klasický neworleánský jazz, avšak zajímal se též o jiné typy hudebního folkloru, zvláště hudbu indiánů v USA a v Jižní Americe. Jeho popularizační činnost založená na možnostech získávat těžko dostupné materiály (zejména gramofonové nahrávky z USA, např. od firmy Folkways) měla značný význam zejména v padesátých a raných šedesátých letech, kdy hudba jazzového okruhu byla na okraji oficiálního zájmu. Osobně stál ovšem poněkud stranou od hlavního proudu dobových snah a jazzově zaměřené publicistiky, tedy osobností typu Lubomíra Dorůžky či Zbyňka Máchy. Pořádal přednášky v různých kulturních zařízeních (např. v tzv. Divadlech hudby – Praha, Brno, Ostrava, Liberec, Bratislava), připravoval speciální pásma, psal pořady pro rozhlas (Chcešli hrát jazz, nesmíš lhát, Jazzová hudba v ČSR a v zahraničí) a televizi (Jazz, Cesta jazzu), podílel se na přípravě některých akcí (např. vystoupení Peta Seegera, 1964). Trvaleji se zapsal svými gramofonovými alby, vydávanými od 1958 v Supraphonu: Zpěvy černého lidu (dvoudeskové, recitačně se uplatnil i herec Zdeněk Štěpánek), Blues, Hudba New Orleansu, Spirituály. Příležitostně byl činný i publicisticky v supraphonském gramofonovém bulletinu G a v časopisech Co vás zajímá, Květy, Mladý svět, T 66.
L: I. Poledňák – Z. Mácha, Významný ediční čin – bohužel s otazníkem, in: Hudební rozhledy 15, 1962, č. 23–24, s. 1028; L. Dorůžka – I. Poledňák, Československý jazz. Minulost a přítomnost, 1967, rejstřík; EJ, s. 77; www. musicologica.cz/slovnik.
Ivan Poledňák
