CIKHART Jiří 4.3.1918-1.2.1971: Porovnání verzí

Z Personal
(CIKHART_Jiří_4.3.1918-1.2.1971)
 
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 4.3.1918
 
| datum narození = 4.3.1918
| místo narození =  
+
| místo narození = Jistebnice u Tábora
 
| datum úmrtí = 1.2.1971
 
| datum úmrtí = 1.2.1971
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 79- Sběratel nebo upravivatel lidových písní
+
| povolání = 79- Sběratel nebo upravivatel lidových písní<br />80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života
80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jiří CIKHART
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 416
 +
}}
 +
'''CIKHART, Jiří''', ''* 4. 3. 1918 Jistebnice u Tábora, † 1. 2. 1971 Praha, hudební sběratel, publicista, popularizátor''
 +
 
 +
Zaměstnáním úředník, naposled působil jako odborný pracovník
 +
v Encyklopedickém institutu ČSAV v Praze. Vyvíjel
 +
poměrně rozsáhlou činnost na poli jazzově orientované hudby,
 +
jíž věnoval sběratelskou pozornost a kterou popularizoval
 +
rozmanitými aktivitami. Zaměřoval se zejména na afroamerický
 +
hudební folklor (pracovní písně, spirituály, blues), raný
 +
a klasický neworleánský jazz, avšak zajímal se též o jiné typy
 +
hudebního folkloru, zvláště hudbu indiánů v USA a v Jižní
 +
Americe. Jeho popularizační činnost založená na možnostech
 +
získávat těžko dostupné materiály (zejména gramofonové nahrávky
 +
z USA, např. od firmy Folkways) měla značný význam
 +
zejména v padesátých a raných šedesátých letech, kdy
 +
hudba jazzového okruhu byla na okraji oficiálního zájmu.
 +
Osobně stál ovšem poněkud stranou od hlavního proudu
 +
dobových snah a jazzově zaměřené publicistiky, tedy osobností
 +
typu Lubomíra Dorůžky či Zbyňka Máchy. Pořádal
 +
přednášky v různých kulturních zařízeních (např. v tzv. Divadlech
 +
hudby – Praha, Brno, Ostrava, Liberec, Bratislava),
 +
připravoval speciální pásma, psal pořady pro rozhlas (''Chcešli''
 +
''hrát jazz, nesmíš lhát, Jazzová hudba v ČSR a v zahraničí'')
 +
a televizi (''Jazz, Cesta jazzu''), podílel se na přípravě některých
 +
akcí (např. vystoupení Peta Seegera, 1964). Trvaleji se zapsal
 +
svými gramofonovými alby, vydávanými od 1958 v Supraphonu:
 +
''Zpěvy černého lidu'' (dvoudeskové, recitačně se uplatnil
 +
i herec Zdeněk Štěpánek), ''Blues'', ''Hudba New Orleansu'',
 +
''Spirituály''. Příležitostně byl činný i publicisticky v supraphonském
 +
gramofonovém bulletinu ''G'' a v časopisech ''Co vás zajímá'', ''Květy'', ''Mladý svět'', ''T 66''.
 +
 
 +
'''L:''' I. Poledňák – Z. Mácha, Významný ediční čin – bohužel s otazníkem, in:
 +
Hudební rozhledy 15, 1962, č. 23–24, s. 1028; L. Dorůžka – I. Poledňák,
 +
Československý jazz. Minulost a přítomnost, 1967, rejstřík; EJ, s. 77; www.
 +
musicologica.cz/slovnik.
 +
 
 +
Ivan Poledňák
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:79- Sběratel nebo upravivatel lidových písní]]
 
[[Kategorie:79- Sběratel nebo upravivatel lidových písní]]
Řádka 16: Řádka 53:
  
 
[[Kategorie:1918]]
 
[[Kategorie:1918]]
 +
[[Kategorie:Jistebnice]]
 
[[Kategorie:1971]]
 
[[Kategorie:1971]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 11. 10. 2019, 18:51

Jiří CIKHART
Narození 4.3.1918
Místo narození Jistebnice u Tábora
Úmrtí 1.2.1971
Místo úmrtí Praha
Povolání 79- Sběratel nebo upravivatel lidových písní
80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života
Citace Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 416
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=75695

CIKHART, Jiří, * 4. 3. 1918 Jistebnice u Tábora, † 1. 2. 1971 Praha, hudební sběratel, publicista, popularizátor

Zaměstnáním úředník, naposled působil jako odborný pracovník v Encyklopedickém institutu ČSAV v Praze. Vyvíjel poměrně rozsáhlou činnost na poli jazzově orientované hudby, jíž věnoval sběratelskou pozornost a kterou popularizoval rozmanitými aktivitami. Zaměřoval se zejména na afroamerický hudební folklor (pracovní písně, spirituály, blues), raný a klasický neworleánský jazz, avšak zajímal se též o jiné typy hudebního folkloru, zvláště hudbu indiánů v USA a v Jižní Americe. Jeho popularizační činnost založená na možnostech získávat těžko dostupné materiály (zejména gramofonové nahrávky z USA, např. od firmy Folkways) měla značný význam zejména v padesátých a raných šedesátých letech, kdy hudba jazzového okruhu byla na okraji oficiálního zájmu. Osobně stál ovšem poněkud stranou od hlavního proudu dobových snah a jazzově zaměřené publicistiky, tedy osobností typu Lubomíra Dorůžky či Zbyňka Máchy. Pořádal přednášky v různých kulturních zařízeních (např. v tzv. Divadlech hudby – Praha, Brno, Ostrava, Liberec, Bratislava), připravoval speciální pásma, psal pořady pro rozhlas (Chcešli hrát jazz, nesmíš lhát, Jazzová hudba v ČSR a v zahraničí) a televizi (Jazz, Cesta jazzu), podílel se na přípravě některých akcí (např. vystoupení Peta Seegera, 1964). Trvaleji se zapsal svými gramofonovými alby, vydávanými od 1958 v Supraphonu: Zpěvy černého lidu (dvoudeskové, recitačně se uplatnil i herec Zdeněk Štěpánek), Blues, Hudba New Orleansu, Spirituály. Příležitostně byl činný i publicisticky v supraphonském gramofonovém bulletinu G a v časopisech Co vás zajímá, Květy, Mladý svět, T 66.

L: I. Poledňák – Z. Mácha, Významný ediční čin – bohužel s otazníkem, in: Hudební rozhledy 15, 1962, č. 23–24, s. 1028; L. Dorůžka – I. Poledňák, Československý jazz. Minulost a přítomnost, 1967, rejstřík; EJ, s. 77; www. musicologica.cz/slovnik.

Ivan Poledňák