CIKHART Jiří 4.3.1918-1.2.1971: Porovnání verzí
(CIKHART_Jiří_4.3.1918-1.2.1971) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 4.3.1918 | | datum narození = 4.3.1918 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Jistebnice u Tábora |
| datum úmrtí = 1.2.1971 | | datum úmrtí = 1.2.1971 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 79- Sběratel nebo upravivatel lidových písní | | povolání = 79- Sběratel nebo upravivatel lidových písní | ||
80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života | 80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''CIKHART, Jiří''', ''* 4. 3. 1918 Jistebnice u Tábora, † 1. 2. 1971 Praha, hudební sběratel, publicista, popularizátor'' | ||
+ | |||
+ | Zaměstnáním úředník, naposled působil jako odborný pracovník | ||
+ | v Encyklopedickém institutu ČSAV v Praze. Vyvíjel | ||
+ | poměrně rozsáhlou činnost na poli jazzově orientované hudby, | ||
+ | jíž věnoval sběratelskou pozornost a kterou popularizoval | ||
+ | rozmanitými aktivitami. Zaměřoval se zejména na afroamerický | ||
+ | hudební folklor (pracovní písně, spirituály, blues), raný | ||
+ | a klasický neworleánský jazz, avšak zajímal se též o jiné typy | ||
+ | hudebního folkloru, zvláště hudbu indiánů v USA a v Jižní | ||
+ | Americe. Jeho popularizační činnost založená na možnostech | ||
+ | získávat těžko dostupné materiály (zejména gramofonové nahrávky | ||
+ | z USA, např. od firmy Folkways) měla značný význam | ||
+ | zejména v padesátých a raných šedesátých letech, kdy | ||
+ | hudba jazzového okruhu byla na okraji oficiálního zájmu. | ||
+ | Osobně stál ovšem poněkud stranou od hlavního proudu | ||
+ | dobových snah a jazzově zaměřené publicistiky, tedy osobností | ||
+ | typu Lubomíra Dorůžky či Zbyňka Máchy. Pořádal | ||
+ | přednášky v různých kulturních zařízeních (např. v tzv. Divadlech | ||
+ | hudby – Praha, Brno, Ostrava, Liberec, Bratislava), | ||
+ | připravoval speciální pásma, psal pořady pro rozhlas (''Chcešli'' | ||
+ | ''hrát jazz, nesmíš lhát, Jazzová hudba v ČSR a v zahraničí'') | ||
+ | a televizi (''Jazz, Cesta jazzu''), podílel se na přípravě některých | ||
+ | akcí (např. vystoupení Peta Seegera, 1964). Trvaleji se zapsal | ||
+ | svými gramofonovými alby, vydávanými od 1958 v Supraphonu: | ||
+ | ''Zpěvy černého lidu'' (dvoudeskové, recitačně se uplatnil | ||
+ | i herec Zdeněk Štěpánek), ''Blues'', ''Hudba New Orleansu'', | ||
+ | ''Spirituály''. Příležitostně byl činný i publicisticky v supraphonském | ||
+ | gramofonovém bulletinu ''G'' a v časopisech ''Co vás zajímá'', ''Květy'', ''Mladý svět'', ''T 66''. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' I. Poledňák – Z. Mácha, Významný ediční čin – bohužel s otazníkem, in: | ||
+ | Hudební rozhledy 15, 1962, č. 23–24, s. 1028; L. Dorůžka – I. Poledňák, | ||
+ | Československý jazz. Minulost a přítomnost, 1967, rejstřík; EJ, s. 77; www. | ||
+ | musicologica.cz/slovnik. | ||
+ | |||
+ | Ivan Poledňák | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:79- Sběratel nebo upravivatel lidových písní]] | [[Kategorie:79- Sběratel nebo upravivatel lidových písní]] | ||
Řádka 16: | Řádka 53: | ||
[[Kategorie:1918]] | [[Kategorie:1918]] | ||
+ | [[Kategorie:Jistebnice]] | ||
[[Kategorie:1971]] | [[Kategorie:1971]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 29. 10. 2016, 22:17
Jiří CIKHART | |
Narození | 4.3.1918 |
---|---|
Místo narození | Jistebnice u Tábora |
Úmrtí | 1.2.1971 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
79- Sběratel nebo upravivatel lidových písní 80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=75695 |
CIKHART, Jiří, * 4. 3. 1918 Jistebnice u Tábora, † 1. 2. 1971 Praha, hudební sběratel, publicista, popularizátor
Zaměstnáním úředník, naposled působil jako odborný pracovník v Encyklopedickém institutu ČSAV v Praze. Vyvíjel poměrně rozsáhlou činnost na poli jazzově orientované hudby, jíž věnoval sběratelskou pozornost a kterou popularizoval rozmanitými aktivitami. Zaměřoval se zejména na afroamerický hudební folklor (pracovní písně, spirituály, blues), raný a klasický neworleánský jazz, avšak zajímal se též o jiné typy hudebního folkloru, zvláště hudbu indiánů v USA a v Jižní Americe. Jeho popularizační činnost založená na možnostech získávat těžko dostupné materiály (zejména gramofonové nahrávky z USA, např. od firmy Folkways) měla značný význam zejména v padesátých a raných šedesátých letech, kdy hudba jazzového okruhu byla na okraji oficiálního zájmu. Osobně stál ovšem poněkud stranou od hlavního proudu dobových snah a jazzově zaměřené publicistiky, tedy osobností typu Lubomíra Dorůžky či Zbyňka Máchy. Pořádal přednášky v různých kulturních zařízeních (např. v tzv. Divadlech hudby – Praha, Brno, Ostrava, Liberec, Bratislava), připravoval speciální pásma, psal pořady pro rozhlas (Chcešli hrát jazz, nesmíš lhát, Jazzová hudba v ČSR a v zahraničí) a televizi (Jazz, Cesta jazzu), podílel se na přípravě některých akcí (např. vystoupení Peta Seegera, 1964). Trvaleji se zapsal svými gramofonovými alby, vydávanými od 1958 v Supraphonu: Zpěvy černého lidu (dvoudeskové, recitačně se uplatnil i herec Zdeněk Štěpánek), Blues, Hudba New Orleansu, Spirituály. Příležitostně byl činný i publicisticky v supraphonském gramofonovém bulletinu G a v časopisech Co vás zajímá, Květy, Mladý svět, T 66.
L: I. Poledňák – Z. Mácha, Významný ediční čin – bohužel s otazníkem, in: Hudební rozhledy 15, 1962, č. 23–24, s. 1028; L. Dorůžka – I. Poledňák, Československý jazz. Minulost a přítomnost, 1967, rejstřík; EJ, s. 77; www. musicologica.cz/slovnik.
Ivan Poledňák