Biografický slovník
CIKHART Roman 4.2.1886-10.9.1957: Porovnání verzí
(CIKHART_Roman_4.2.1886-10.9.1957) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Roman CIKHART | | jméno = Roman CIKHART | ||
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Cikhart Roman portret.jpg |
| datum narození = 4.2.1886 | | datum narození = 4.2.1886 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Borotín u Tábora |
| datum úmrtí = 10.9.1957 | | datum úmrtí = 10.9.1957 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| − | | povolání = 53- Historik | + | | povolání = 53- Historik<br />61- Pedagog<br />68- Redaktor nebo žurnalista<br />63- Spisovatel<br /> |
| − | 61- Pedagog | + | |
| − | 68- Redaktor nebo žurnalista | + | |
| − | 63- Spisovatel | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 416 |
| + | }} | ||
| + | '''CIKHART, Roman''', ''* 4. 2. 1886 Borotín u Tábora, † 10. 9. 1957 Praha, historik, pedagog, žurnalista, spisovatel'' | ||
| + | |||
| + | Narodil se ve mlýně. Vystudoval učitelský ústav v Soběslavi. | ||
| + | Poté pracoval v tamním muzeu pod vedením K. Lustiga | ||
| + | a v jeho ''Zvěstech ze Soběslavě a okolí'' publikoval svá raná | ||
| + | díla. Působil jako učitel v Radeníně, Radkově, Jistebnici | ||
| + | a od 1923 dlouhodobě v Táboře. Tam vedl 1923–31 časopis | ||
| + | ''Kraj kalicha''. Celá jeho tvorba básnická, prozaická i vlastivědně | ||
| + | didaktická byla spojena právě s táborským regionem. | ||
| + | 1941 se stal ředitelem měšťanské dívčí školy v Táboře, ještě | ||
| + | téhož roku však odešel do penze. Jako autor a vlastivědný badatel | ||
| + | zůstal aktivní i v následujícím období. | ||
| + | |||
| + | Po celý život byl veřejně činný v nejrůznějších spolcích a organizacích. | ||
| + | Dlouhá léta předsedal učitelské jednotě Komenský, | ||
| + | zasazoval se o péči o vdovy a sirotky po učitelích. Vedl | ||
| + | Jihočeskou společnost pro zachování husitských památek. | ||
| + | Jako významný místopisec, vlastivědný pracovník a regionální | ||
| + | historik redigoval ''Jihočeský sborník historický'', vycházející | ||
| + | od 1928, do něhož napsal i řadu statí, a ''Věstník jihočeských muzeí''. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Když duše sní, 1908; Svatopluk Čech, 1908; Čtyři otázky, 1909; Když | ||
| + | srdce hovoří, 1910; Cestičkami dětství (s R. Cikhartovou), 1936; Po stezkách | ||
| + | našich dějin, 1936. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' KSN 2, s. 309; Kutnar, s. 921; nekrolog in: Lidová demokracie 13. 9. | ||
| + | 1957, s. 3; F. S. Frabša, Táborští spisovatelé slovem i obrazem, 1940; | ||
| + | Č. Habart, Sedlčansko, Sedlecko a Voticko 2, 1925–28, s. 440; Kulturní | ||
| + | adresář ČSR 1, 1934, 2, 1936; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české | ||
| + | a slovenské literatuře, 1973, s. 452. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' Biografický archiv ÚČL Praha; Muzeum husitského revolučního hnutí | ||
| + | v Táboře (koncepty, rukopisy a poznámky, osobní doklady a korespondence). | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/1010 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Roman Vondra | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:53- Historik]] | [[Kategorie:53- Historik]] | ||
| Řádka 20: | Řádka 56: | ||
[[Kategorie:1886]] | [[Kategorie:1886]] | ||
| + | [[Kategorie:Borotín]] | ||
[[Kategorie:1957]] | [[Kategorie:1957]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Aktuální verze z 11. 10. 2019, 18:52
| Roman CIKHART | |
 | |
| Narození | 4.2.1886 |
|---|---|
| Místo narození | Borotín u Tábora |
| Úmrtí | 10.9.1957 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
53- Historik 61- Pedagog 68- Redaktor nebo žurnalista 63- Spisovatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 416 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43880 |
CIKHART, Roman, * 4. 2. 1886 Borotín u Tábora, † 10. 9. 1957 Praha, historik, pedagog, žurnalista, spisovatel
Narodil se ve mlýně. Vystudoval učitelský ústav v Soběslavi. Poté pracoval v tamním muzeu pod vedením K. Lustiga a v jeho Zvěstech ze Soběslavě a okolí publikoval svá raná díla. Působil jako učitel v Radeníně, Radkově, Jistebnici a od 1923 dlouhodobě v Táboře. Tam vedl 1923–31 časopis Kraj kalicha. Celá jeho tvorba básnická, prozaická i vlastivědně didaktická byla spojena právě s táborským regionem. 1941 se stal ředitelem měšťanské dívčí školy v Táboře, ještě téhož roku však odešel do penze. Jako autor a vlastivědný badatel zůstal aktivní i v následujícím období.
Po celý život byl veřejně činný v nejrůznějších spolcích a organizacích. Dlouhá léta předsedal učitelské jednotě Komenský, zasazoval se o péči o vdovy a sirotky po učitelích. Vedl Jihočeskou společnost pro zachování husitských památek. Jako významný místopisec, vlastivědný pracovník a regionální historik redigoval Jihočeský sborník historický, vycházející od 1928, do něhož napsal i řadu statí, a Věstník jihočeských muzeí.
D: Když duše sní, 1908; Svatopluk Čech, 1908; Čtyři otázky, 1909; Když srdce hovoří, 1910; Cestičkami dětství (s R. Cikhartovou), 1936; Po stezkách našich dějin, 1936.
L: KSN 2, s. 309; Kutnar, s. 921; nekrolog in: Lidová demokracie 13. 9. 1957, s. 3; F. S. Frabša, Táborští spisovatelé slovem i obrazem, 1940; Č. Habart, Sedlčansko, Sedlecko a Voticko 2, 1925–28, s. 440; Kulturní adresář ČSR 1, 1934, 2, 1936; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 452.
P: Biografický archiv ÚČL Praha; Muzeum husitského revolučního hnutí v Táboře (koncepty, rukopisy a poznámky, osobní doklady a korespondence).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Roman Vondra
