CIMBAL Johann Ignaz 1722-27.12.1795: Porovnání verzí

Aktuální verze z 11. 10. 2019, 18:53

Johann Ignaz CIMBAL
Narození	1722
Místo narození	Bílovec u Nového Jičína
Úmrtí	27.12.1795
Místo úmrtí	Vídeň (Rakousko)
Povolání	76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace	Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 417
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41863

CIMBAL, Johann Ignaz (též CYMBAL, ZIMBAL, ZYMBAL), * 1722 ? Bílovec u Nového Jičína, † 27. 12. 1795 Vídeň (Rakousko), malíř, grafik

Zápis o C. narození není v příslušné rodné matrice uveden. Pocházel patrně z rodiny tesaře. Záhy osiřel a vyrůstal u milosrdných bratří zřejmě ve Vídni, kteří jej podporovali v malířské kariéře a pro něž později často pracoval. Od 1742 studoval na akademii ve Vídni, kde se 1750, 1751 a 1753 účastnil malířských soutěží. 1760 se oženil s Josefou, dcerou vídeňského malíře J. W. Oblassera. Z jejich dvanácti dětí se dožili dospělého věku dvě dcery a dva synové. 1760 se stal členem vídeňské akademie, 1777 vystavoval čtyři práce na její výstavě v sále Reduty v Hofburgu. C. patřil ke střední generaci vídeňského pozdně barokního malířství. Vytvářel jasné, bohaté, výpravné a poněkud dekorativní závěsné i nástěnné malby. Jeho konzervativněji orientované malířské dílo ovlivnila tvorba M. Unterbergera a P. Trogera, fresky vykazují vliv D. Grana. Někteří badatelé nalezli v jeho barevnosti inspiraci pracemi malíře F. A. Maulbertsche, C. současníka, jiní připomínali i manýristické rudolfínské reminiscence. Některé pozdní práce buď byly připsány chybně F. X. Bucherovi, nebo je vytvořili patrně C. synové.

C. pracoval převážně pro církevní objednavatele v Čechách, na Moravě, v Rakousku, Slovinsku a především v Uhrách. Tam maloval po 1768 mj. pro veszprémského biskupa I. Kollera. Jeho dílo je zastoupeno např. ve sbírkách zámeckého muzea v Bojnicích na Slovensku, biskupské rezidence v Ostřihomi, Národní galerie v Praze, Historického muzea města Vídně či v kolekcích diecézní sbírky v Székesfehérváru a Národní galerie v Budapešti a Státní grafické sbírky v Mnichově.

D: Saur 19, s. 228n. (kde neúplný soupis prací); výběr: Brno, nástěnná malba v lékárně kláštera milosrdných bratří, 1754; Valtice, oltářní obraz sv. Augustina v kostele milosrdných bratří, 1757; Eisenstadt, obrazy v kostele milosrdných bratří, 1760; Kuks, křížová cesta ve špitálním kostele milosrdných bratří, okolo 1760; Vídeň, obrazy a fresky v kostele Am Hof, 1755, kostele v Oberlaa, 1761, kostele a klášteře milosrdných bratří, 1763; Nové Město nad Metují, hlavní oltářní obraz v kostele milosrdných bratří, 1766; Rychnov nad Kněžnou, hlavní oltářní obraz v kostele milosrdných bratří, 60. léta 18. století; Székesfehérvár, nástropní freska v dómu, 1768; Veszprém, fresky v biskupském paláci, 1772.

L: Saur 19, s. 228n. (kde neúplný soupis literatury), výběr: K. Garasová, Magyarországi festészet a XVIII. században, Budapest 1955, s. 60n. a 211n.; L. Slavíček, Poznámky k životu a dílu J. C., in: Umění 27, 1978, s. 159n.; A. Petrová-Pleskotová, Maliarstvo 18. storočia na Slovensku, Bratislava 1983, s. 32; DČVU 2/2, s. 752, 799; NEČVU, s. 102n.; L. Slavíček, J. C. as Etcher, in: Ex Fumo Lucem. Baroque Studies in Honour of Klára Garas presented on Her Eightieth Birthday II, Budapest 1999, s. 97n.; N. Sabău, J. I. C., Magister artis peritus şi pictura altarelor bisericii piariste din Carei (J. I. C., Magister artis peritus et la peinture des autels de l’église piariste de Carei), in: Ars Transsilvaniae 10–11, 2000–2001, s. 125n.; P. Arijčuk, Obrazy J. I. C. v Koryčanech, in: SPFFBU, F 46, 2002, s. 91n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Hana Karkanová

• 

  Glorifikace sv. Alžběty, před 1749