CIMBAL Johann Ignaz 1722-27.12.1795: Porovnání verzí
(CIMBAL_Johann_1722-27.12.1795) |
|||
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = Johann CIMBAL | + | | jméno = Johann Ignaz CIMBAL |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1722 | | datum narození = 1722 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Bílovec u Nového Jičína |
| datum úmrtí = 27.12.1795 | | datum úmrtí = 27.12.1795 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Vídeň (Rakousko) |
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 417 |
+ | }} | ||
+ | '''CIMBAL, Johann Ignaz''' ''(též CYMBAL, ZIMBAL, ZYMBAL), * 1722 ? Bílovec u Nového Jičína, † 27. 12. 1795 Vídeň (Rakousko), malíř, grafik'' | ||
+ | |||
+ | Zápis o C. narození není v příslušné rodné matrice uveden. | ||
+ | Pocházel patrně z rodiny tesaře. Záhy osiřel a vyrůstal | ||
+ | u milosrdných bratří zřejmě ve Vídni, kteří jej podporovali | ||
+ | v malířské kariéře a pro něž později často pracoval. Od 1742 | ||
+ | studoval na akademii ve Vídni, kde se 1750, 1751 a 1753 | ||
+ | účastnil malířských soutěží. 1760 se oženil s Josefou, dcerou | ||
+ | vídeňského malíře J. W. Oblassera. Z jejich dvanácti dětí | ||
+ | se dožili dospělého věku dvě dcery a dva synové. 1760 se stal | ||
+ | členem vídeňské akademie, 1777 vystavoval čtyři práce na její | ||
+ | výstavě v sále Reduty v Hofburgu. C. patřil ke střední generaci | ||
+ | vídeňského pozdně barokního malířství. Vytvářel jasné, | ||
+ | bohaté, výpravné a poněkud dekorativní závěsné i nástěnné | ||
+ | malby. Jeho konzervativněji orientované malířské dílo ovlivnila | ||
+ | tvorba M. Unterbergera a P. Trogera, fresky vykazují vliv | ||
+ | D. Grana. Někteří badatelé nalezli v jeho barevnosti inspiraci | ||
+ | pracemi malíře F. A. Maulbertsche, C. současníka, jiní | ||
+ | připomínali i manýristické rudolfínské reminiscence. Některé | ||
+ | pozdní práce buď byly připsány chybně F. X. Bucherovi, | ||
+ | nebo je vytvořili patrně C. synové. | ||
+ | |||
+ | C. pracoval převážně pro církevní objednavatele v Čechách, | ||
+ | na Moravě, v Rakousku, Slovinsku a především v Uhrách. | ||
+ | Tam maloval po 1768 mj. pro veszprémského biskupa | ||
+ | I. Kollera. Jeho dílo je zastoupeno např. ve sbírkách zámeckého | ||
+ | muzea v Bojnicích na Slovensku, biskupské rezidence | ||
+ | v Ostřihomi, Národní galerie v Praze, Historického muzea | ||
+ | města Vídně či v kolekcích diecézní sbírky v Székesfehérváru | ||
+ | a Národní galerie v Budapešti a Státní grafické sbírky v Mnichově. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Saur 19, s. 228n. (kde neúplný soupis prací); výběr: Brno, nástěnná malba | ||
+ | v lékárně kláštera milosrdných bratří, 1754; Valtice, oltářní obraz sv. Augustina | ||
+ | v kostele milosrdných bratří, 1757; Eisenstadt, obrazy v kostele milosrdných | ||
+ | bratří, 1760; Kuks, křížová cesta ve špitálním kostele milosrdných | ||
+ | bratří, okolo 1760; Vídeň, obrazy a fresky v kostele Am Hof, 1755, kostele | ||
+ | v Oberlaa, 1761, kostele a klášteře milosrdných bratří, 1763; Nové Město | ||
+ | nad Metují, hlavní oltářní obraz v kostele milosrdných bratří, 1766; Rychnov | ||
+ | nad Kněžnou, hlavní oltářní obraz v kostele milosrdných bratří, 60. léta | ||
+ | 18. století; Székesfehérvár, nástropní freska v dómu, 1768; Veszprém, fresky | ||
+ | v biskupském paláci, 1772. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Saur 19, s. 228n. (kde neúplný soupis literatury), výběr: K. Garasová, | ||
+ | Magyarországi festészet a XVIII. században, Budapest 1955, s. 60n. a 211n.; | ||
+ | L. Slavíček, Poznámky k životu a dílu J. C., in: Umění 27, 1978, s. 159n.; | ||
+ | A. Petrová-Pleskotová, Maliarstvo 18. storočia na Slovensku, Bratislava 1983, | ||
+ | s. 32; DČVU 2/2, s. 752, 799; NEČVU, s. 102n.; L. Slavíček, J. C. as | ||
+ | Etcher, in: Ex Fumo Lucem. Baroque Studies in Honour of Klára Garas | ||
+ | presented on Her Eightieth Birthday II, Budapest 1999, s. 97n.; N. Sabău, | ||
+ | J. I. C., Magister artis peritus şi pictura altarelor bisericii piariste din Carei | ||
+ | (J. I. C., Magister artis peritus et la peinture des autels de l’église piariste de | ||
+ | Carei), in: Ars Transsilvaniae 10–11, 2000–2001, s. 125n.; P. Arijčuk, Obrazy | ||
+ | J. I. C. v Koryčanech, in: SPFFBU, F 46, 2002, s. 91n. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/33079 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Hana Karkanová | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | ||
[[Kategorie:1722]] | [[Kategorie:1722]] | ||
+ | [[Kategorie:Bílovec]] | ||
[[Kategorie:1795]] | [[Kategorie:1795]] | ||
+ | [[Kategorie:Vídeň]] | ||
+ | <gallery> | ||
+ | Cimbal Johann Ignaz Alzbeta.jpg|Glorifikace sv. Alžběty, před 1749 | ||
+ | </gallery> |
Aktuální verze z 11. 10. 2019, 18:53
Johann Ignaz CIMBAL | |
Narození | 1722 |
---|---|
Místo narození | Bílovec u Nového Jičína |
Úmrtí | 27.12.1795 |
Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 417 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41863 |
CIMBAL, Johann Ignaz (též CYMBAL, ZIMBAL, ZYMBAL), * 1722 ? Bílovec u Nového Jičína, † 27. 12. 1795 Vídeň (Rakousko), malíř, grafik
Zápis o C. narození není v příslušné rodné matrice uveden. Pocházel patrně z rodiny tesaře. Záhy osiřel a vyrůstal u milosrdných bratří zřejmě ve Vídni, kteří jej podporovali v malířské kariéře a pro něž později často pracoval. Od 1742 studoval na akademii ve Vídni, kde se 1750, 1751 a 1753 účastnil malířských soutěží. 1760 se oženil s Josefou, dcerou vídeňského malíře J. W. Oblassera. Z jejich dvanácti dětí se dožili dospělého věku dvě dcery a dva synové. 1760 se stal členem vídeňské akademie, 1777 vystavoval čtyři práce na její výstavě v sále Reduty v Hofburgu. C. patřil ke střední generaci vídeňského pozdně barokního malířství. Vytvářel jasné, bohaté, výpravné a poněkud dekorativní závěsné i nástěnné malby. Jeho konzervativněji orientované malířské dílo ovlivnila tvorba M. Unterbergera a P. Trogera, fresky vykazují vliv D. Grana. Někteří badatelé nalezli v jeho barevnosti inspiraci pracemi malíře F. A. Maulbertsche, C. současníka, jiní připomínali i manýristické rudolfínské reminiscence. Některé pozdní práce buď byly připsány chybně F. X. Bucherovi, nebo je vytvořili patrně C. synové.
C. pracoval převážně pro církevní objednavatele v Čechách, na Moravě, v Rakousku, Slovinsku a především v Uhrách. Tam maloval po 1768 mj. pro veszprémského biskupa I. Kollera. Jeho dílo je zastoupeno např. ve sbírkách zámeckého muzea v Bojnicích na Slovensku, biskupské rezidence v Ostřihomi, Národní galerie v Praze, Historického muzea města Vídně či v kolekcích diecézní sbírky v Székesfehérváru a Národní galerie v Budapešti a Státní grafické sbírky v Mnichově.
D: Saur 19, s. 228n. (kde neúplný soupis prací); výběr: Brno, nástěnná malba v lékárně kláštera milosrdných bratří, 1754; Valtice, oltářní obraz sv. Augustina v kostele milosrdných bratří, 1757; Eisenstadt, obrazy v kostele milosrdných bratří, 1760; Kuks, křížová cesta ve špitálním kostele milosrdných bratří, okolo 1760; Vídeň, obrazy a fresky v kostele Am Hof, 1755, kostele v Oberlaa, 1761, kostele a klášteře milosrdných bratří, 1763; Nové Město nad Metují, hlavní oltářní obraz v kostele milosrdných bratří, 1766; Rychnov nad Kněžnou, hlavní oltářní obraz v kostele milosrdných bratří, 60. léta 18. století; Székesfehérvár, nástropní freska v dómu, 1768; Veszprém, fresky v biskupském paláci, 1772.
L: Saur 19, s. 228n. (kde neúplný soupis literatury), výběr: K. Garasová, Magyarországi festészet a XVIII. században, Budapest 1955, s. 60n. a 211n.; L. Slavíček, Poznámky k životu a dílu J. C., in: Umění 27, 1978, s. 159n.; A. Petrová-Pleskotová, Maliarstvo 18. storočia na Slovensku, Bratislava 1983, s. 32; DČVU 2/2, s. 752, 799; NEČVU, s. 102n.; L. Slavíček, J. C. as Etcher, in: Ex Fumo Lucem. Baroque Studies in Honour of Klára Garas presented on Her Eightieth Birthday II, Budapest 1999, s. 97n.; N. Sabău, J. I. C., Magister artis peritus şi pictura altarelor bisericii piariste din Carei (J. I. C., Magister artis peritus et la peinture des autels de l’église piariste de Carei), in: Ars Transsilvaniae 10–11, 2000–2001, s. 125n.; P. Arijčuk, Obrazy J. I. C. v Koryčanech, in: SPFFBU, F 46, 2002, s. 91n.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Hana Karkanová