CIMMERMAN Michal Arturovič 21.11.1887-28.5.1935: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 61: Řádka 61:
 
1935, ranní vyd., s. 4; V. Goněc, Michail Zimmermann a československá
 
1935, ranní vyd., s. 4; V. Goněc, Michail Zimmermann a československá
 
právní věda, in: Slovanský přehled 79, 1993, s. 119n.; SČF, s. 654n.
 
právní věda, in: Slovanský přehled 79, 1993, s. 119n.; SČF, s. 654n.
 +
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/76006 Bibliografie dějin Českých zemí]
  
 
Jiří Vacek
 
Jiří Vacek

Verze z 19. 9. 2018, 21:01

Michal Arturovič CIMMERMAN
Narození 21.11.1887
Místo narození Kutaisi (Gruzie)
Úmrtí 28.5.1935
Místo úmrtí Brno
Povolání

44- Právník

61- Pedagog
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=134551

CIMMERMAN, Michail Arturovič (též ZIMMERMANN, Michal), * 21. 11. 1887 Kutaisi (Gruzie), † 28. 5. 1935 Brno, právník

Práva absolvoval 1910 na univerzitě v Petrohradě. Pak studoval dva roky mezinárodní právo v Paříži. Začátkem první světové války byl mobilizován. Po občanské válce, jíž se jako důstojník Dobrovolnické armády účastnil, emigroval do Československa, kde poté od 1921 trvale žil. Podílel se na založení Ruské právnické fakulty v Praze, 1923 se na ní habilitoval a 1926 byl jmenován profesorem mezinárodního práva. 1928–29 působil současně na Svobodné škole politických nauk. Jako autor hesel spolupracoval také na Masarykově slovníku naučném. V Praze navázal těsné styky s českou právní vědou, přispíval do Časopisu Svobodné školy politických nauk, Nové Evropy a zejména do revue Zahraniční politika, v níž uveřejnil velké množství článků a pojednání, často velmi obšírných, vyznačujících se důkladnou dokumentací a důsledným analytickým přístupem k problematice. Na jejich základě byl po zrušení Ruské právnické fakulty 1929 povolán jako smluvní profesor na Právnickou fakultu MU v Brně, kde přednášel mezinárodní právo soukromé i veřejné a konal seminární i praktická cvičení z obou předmětů, k nimž připravil i učebnice. Postuloval primát univerzálního práva a obecného právního řádu nad národními a individuálními výklady práva a primát mezinárodního práva, zakotveného v obecném právním řádu, nad státním právem. 1933 byl pozván k přednáškovému pobytu na Akademii mezinárodního práva v Paříži, 1934 působil na Diplomatické akademii v Haagu, kde přednášel o mírových snahách Jiřího z Poděbrad. Patřil k ruským emigrantům, kteří zaujali významné místo v českém vědeckém světě. Byl autorem prvních česky psaných monografií z oblasti mezinárodního práva, své práce publikoval v ruštině i v češtině. Věnoval se dějinám mezinárodního práva, mírovým smlouvám, Společnosti národů, Stálé komoře mezinárodního soudu, problémům mezinárodního práva věcného apod. Zvláštní ohlas si získala jeho obsáhlá monografie o Společnosti národů, k níž napsal předmluvu tehdejší ministr zahraničních věcí Edvard Beneš.

D: Bosfor i Dardanelly, Sankt-Petěrburg 1912; Očerki novogo meždunarodnogo prava, 1923; Istorija meždunarodnogo prava s drevnejšich vremen do 1918 goda, 1924; Vmešatel’stvo i priznanije v meždunarodnom prave, 1926; Sojedinennyje Štaty Severnoj Ameriki v istorii čelovečestva 1776–1926, 1926; Rýnský pakt, historickoprávní nástin, 1928; Historický vývoj mezinárodního práva v XIX. a XX. století, 1929; Společnost národů, idea míru a právní organisace lidstva v minulosti, přítomnosti a budoucnosti, 1931; Mezinárodní právo soukromé, 1933; Mezinárodní právo 1, 1935.

L: J. Kaplan, Prof. M. A. Zimmermann zemřel, in: Lidové noviny 29. 5. 1935, ranní vyd., s. 4; V. Goněc, Michail Zimmermann a československá právní věda, in: Slovanský přehled 79, 1993, s. 119n.; SČF, s. 654n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jiří Vacek