CIMRHANZL Tomáš 6.3.1840-1.7.1899: Porovnání verzí

Z Personal
(CIMRHANZL_Tomáš(Tůma)_1840-1.7.1899)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Tomáš(Tůma) CIMRHANZL
+
| jméno = Tomáš CIMRHANZL
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1840
+
| datum narození = 6.3.1840
| místo narození =  
+
| místo narození = Žichovec u Prachatic
 
| datum úmrtí = 1.7.1899
 
| datum úmrtí = 1.7.1899
 
| místo úmrtí = Plzeň
 
| místo úmrtí = Plzeň
Řádka 10: Řádka 10:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Tomáš(Tůma) CIMRHANZL
+
}}
 +
'''CIMRHANZL, Tomáš''' ''(Tůma), * 6. 3. 1840 Žichovec u Prachatic, † 1. 7. 1899 Plzeň, pedagog''
 +
 
 +
Povoláním byl profesor historie a zeměpisu na českém reálném
 +
gymnáziu v Plzni (založeno 1871); současníci jej
 +
označovali za vzorného pedagoga. Intenzivně se zapojoval
 +
i do dalších společenských, hlavně vlasteneckých aktivit,
 +
byl členem Sokola (i členem komise pro svěcení jeho praporu,
 +
které se stalo velkou národní slavností za přítomnosti
 +
M. Tyrše), jednatelem plzeňské odbočky Národní jednoty
 +
pošumavské, akcionářem plzeňského cukrovaru a pracoval
 +
také v plzeňském literárním spolku, založeném 1878 (C. byl
 +
členem jeho výboru). 1871 měl např. významnou přednášku
 +
při příležitosti 250. výročí staroměstské exekuce, pořádanou
 +
českým politickým spolkem v Plzni. Od 1876 až do své smrti
 +
byl prvním ředitelem městské knihovny v Plzni, o jejíž vznik
 +
se také zasloužil. Rovněž C. přičiněním byl v Husinci zakoupen
 +
(z výnosu sbírky, organizované spolkem Svatobor) 1883
 +
údajný rodný domek Mistra Jana Husa (čp. 36) a přeměněn
 +
v muzeum.
 +
 
 +
'''D:''' Zeměpis pro střední školy, 1869; Krvavá pomsta (fraška v jednom jednání),
 +
1869; Průvodce po Šumavě, 1878; Mythologie, čili Bájesloví Řekův
 +
a Římanův, 1879 (nově 1999).
 +
 
 +
'''L:''' OSN 5, s. 375, 28, s. 167; MSN 1, s. 800; ISN 3, s. 314; KSN 2, s. 304;
 +
J. Janusová, Průkopníci plzeňského českého podnikání a vlastenectví, in:
 +
Sborník pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Dějepis 16,
 +
1995, s. 51.
 +
 
 +
Jiří Martínek
  
== Literatura ==
 
OSN 5, 375 a 28,  167; MSN l, 800;,  podnikání a vlastnictví, in: Sborník Pef Západoč. univ. 
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:12- Geograf]]
 
[[Kategorie:12- Geograf]]
Řádka 19: Řádka 47:
  
 
[[Kategorie:1840]]
 
[[Kategorie:1840]]
 +
[[Kategorie:Žichovec]]
 
[[Kategorie:1899]]
 
[[Kategorie:1899]]
 
[[Kategorie:Plzeň]]
 
[[Kategorie:Plzeň]]

Verze z 30. 10. 2016, 18:46

Tomáš CIMRHANZL
Narození 6.3.1840
Místo narození Žichovec u Prachatic
Úmrtí 1.7.1899
Místo úmrtí Plzeň
Povolání

12- Geograf

53- Historik

CIMRHANZL, Tomáš (Tůma), * 6. 3. 1840 Žichovec u Prachatic, † 1. 7. 1899 Plzeň, pedagog

Povoláním byl profesor historie a zeměpisu na českém reálném gymnáziu v Plzni (založeno 1871); současníci jej označovali za vzorného pedagoga. Intenzivně se zapojoval i do dalších společenských, hlavně vlasteneckých aktivit, byl členem Sokola (i členem komise pro svěcení jeho praporu, které se stalo velkou národní slavností za přítomnosti M. Tyrše), jednatelem plzeňské odbočky Národní jednoty pošumavské, akcionářem plzeňského cukrovaru a pracoval také v plzeňském literárním spolku, založeném 1878 (C. byl členem jeho výboru). 1871 měl např. významnou přednášku při příležitosti 250. výročí staroměstské exekuce, pořádanou českým politickým spolkem v Plzni. Od 1876 až do své smrti byl prvním ředitelem městské knihovny v Plzni, o jejíž vznik se také zasloužil. Rovněž C. přičiněním byl v Husinci zakoupen (z výnosu sbírky, organizované spolkem Svatobor) 1883 údajný rodný domek Mistra Jana Husa (čp. 36) a přeměněn v muzeum.

D: Zeměpis pro střední školy, 1869; Krvavá pomsta (fraška v jednom jednání), 1869; Průvodce po Šumavě, 1878; Mythologie, čili Bájesloví Řekův a Římanův, 1879 (nově 1999).

L: OSN 5, s. 375, 28, s. 167; MSN 1, s. 800; ISN 3, s. 314; KSN 2, s. 304; J. Janusová, Průkopníci plzeňského českého podnikání a vlastenectví, in: Sborník pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Dějepis 16, 1995, s. 51.

Jiří Martínek