CIMR Edmund Ondřej 29.3.1861-28.12.1920: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 26: Řádka 26:
 
žákovským sborem a orchestrem. Vychovala asi 2 000
 
žákovským sborem a orchestrem. Vychovala asi 2 000
 
hudebníků. Pro své žáky psal C. instruktivní skladby, které
 
hudebníků. Pro své žáky psal C. instruktivní skladby, které
vesměs vydalo nakladatelství Urbánek. Kromě Praktických
+
vesměs vydalo nakladatelství Urbánek. Kromě ''Praktických''
základů hry klavírní a specializovaných technických cvičení
+
''základů hry klavírní'' a specializovaných technických cvičení
 
vydával oblíbené snadné úpravy pro klavír na dvě ruce (symfonické
 
vydával oblíbené snadné úpravy pro klavír na dvě ruce (symfonické
básně Fibichovy Othello, Vesna, Záboj, Bouře, Toman
+
básně Fibichovy ''Othello, Vesna, Záboj, Bouře, Toman''
a lesní panna, po 1900), upravil všechny části Smetanova
+
''a lesní panna'', po 1900), upravil všechny části Smetanova
cyklu Má vlast (3. vyd. 1944) ad. Shromáždil cennou sbírku
+
cyklu ''Má vlast'' (3. vyd. 1944) ad. Shromáždil cennou sbírku
 
not staré české hudby, studoval ji se svými žáky a 1900 uspořádal
 
not staré české hudby, studoval ji se svými žáky a 1900 uspořádal
 
se svou školou český historický koncert. Byl dlouholetým
 
se svou školou český historický koncert. Byl dlouholetým

Verze z 30. 10. 2016, 18:43

Edmund Ondřej CIMR
Narození 29.3.1861
Místo narození Vršovice (Praha)
Úmrtí 28.12.1920
Místo úmrtí Praha
Povolání 80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43896

CIMR, Edmund Ondřej (též ZIMMER), * 29. 3. 1861 Vršovice (Praha), † 28. 12. 1920 Praha, hudební pedagog

Syn akademického malíře. Vystudoval střední školu a 1880 absolvoval varhanickou školu v Praze, potom obor klavír na konzervatoři (1891). Zároveň na ní vyučoval povinnému klavíru od 1889, kdy bylo vyučování zavedeno. 15. 9. 1891 byl ustanoven adjunktem. 1893 z konzervatoře odešel a založil soukromou hudební školu (pod jménem Českoslovanská akademie hudby a zpěvu, později Akademie hudby a zpěvu), která působila do 1926 a získala velmi dobrou pověst. V posledních letech ji vedla jeho manželka Luisa, roz. Kokrdová (* 7. 5. 1882 Praha, † ?), pianistka, žákyně Josefa Jiránka. Škola měla kvalifikované učitele zpěvu a nástrojů, v jejím programu byla také skladba, dirigování a pedagogika, disponovala žákovským sborem a orchestrem. Vychovala asi 2 000 hudebníků. Pro své žáky psal C. instruktivní skladby, které vesměs vydalo nakladatelství Urbánek. Kromě Praktických základů hry klavírní a specializovaných technických cvičení vydával oblíbené snadné úpravy pro klavír na dvě ruce (symfonické básně Fibichovy Othello, Vesna, Záboj, Bouře, Toman a lesní panna, po 1900), upravil všechny části Smetanova cyklu Má vlast (3. vyd. 1944) ad. Shromáždil cennou sbírku not staré české hudby, studoval ji se svými žáky a 1900 uspořádal se svou školou český historický koncert. Byl dlouholetým členem Jednoty hudebních stavů. Pokusil se bez úspěchu reformovat hudební písmo a navrhnout housle s klávesnicí, jež měla rozšířit jejich technické možnosti. Též komponoval (písně, orchestrální skladby).

L: J. Branberger, Konservatoř hudby v Praze, 1911, s. 134, 141, 273 (zde jako Zimmer); Hudební věstník 4, 1911, s. 58 (výroční zkoušky školy), 5, 1912, s. 126 (housle s klávesnicí); nekrolog in: Hudební výchova 2, 1921, s. 14; Pazdírek, s. 141n.; HS 1, s. 167.

Jitka Ludvová