Verze z 30. 10. 2016, 19:00, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky) (Holoubková přesunul stránku CINCIALA (CIENCIALA) Andrzej 8.7.1825-18.2.1898 na CINCIAŁA Andrzej 8.6.1825-14.2.1898 bez založení přesměrování)

CINCIAŁA Andrzej 8.6.1825-14.2.1898

Z Personal
Andrzej CINCIAŁA
Narození 8.6.1825
Místo narození Kozakowice Górne u Skoczówa (Polsko)
Úmrtí 14.2.1898
Místo úmrtí Cieszyn (Polsko)
Povolání

44- Právník 68- Redaktor nebo žurnalista

54- Etnograf

CINCIAŁA, Andrzej (též CIENCIAŁA, CIŃCIAŁA, Andreas), * 8. 6. 1825 Kozakowice Górne u Skoczówa (Polsko), † 14. 2. 1898 Cieszyn (Polsko), notář, veřejný činitel, národopisný badatel, odborný spisovatel

Pocházel z početné rodiny rolníka. Studoval 1838–42 na evangelickém gymnáziu v Těšíně. Po skončení čtvrtého ročníku byl nucen studia opustit a vstoupit do knihkupecké praxe u Daniela H. Friedleina v Krakově. 1843 se vrátil do Slezska. Nejprve pracoval jako písař na velkostatku a od 1845 v advokátní kanceláři L. Kluckého v Těšíně. Začal projevovat zájem o polskou a slovanskou historii, literaturu a poezii. 1846 začal sbírat místní lidové písně a povídky a téhož roku opustil službu v advokátní kanceláři a vrátil se na gymnázium, aby dokončil studia. 1847 tam založil Towarzystwo uczących się języka polskiego… (Spolek studujících polský jazyk…). V Těšíně 1848 vznikla také národní garda, jejímž členem se C. stal. Přeložil do polštiny text císařského patentu a napsal Nowości niesłychane dla śląskich chłopów. Rozmowa mędzy Pawłem i Janem o najnowszych wypadkach, które się w miesiącu marcu 1848 zdarzyły (Neslýchané novinky pro slezské sedláky. Rozmlouvání mezi Pavlem a Janem o nejnovějších událostech, jež proběhly v měsíci březnu roku 1848). Popsal v něm průběh vídeňské revoluce a výhody plynoucí z nové ústavy pro neněmecké národy a podtrhl její význam pro zrušení roboty a pronájem půdy. Na podzim C. odjel do Krakova studovat filozofii a práva na Jagellonské univerzitě (1848–53). Za studií se blíže seznámil s polskou historií, kulturou a literaturou a navázal kontakty s polskými literáty (např. W. Pol, A. Górczyński, M. Wiśniewski a historik J. Łepkowski). Doktorem práv (JUDr.) byl promován 1859. Dále pracoval jako významný představitel polského národního hnutí na Těšínsku. Stal se členem Rolnického spolku (Towarzystwo Rolnicze), 1862 byl zvolen presbyterem Těšínského evangelického sboru a zavedl úřadování v polštině. 1863–65 pracoval v kanceláři J. Demla, vůdce německého liberálního tábora v Těšínském Slezsku. Funkci těšínského notáře, o kterou C. usiloval, však neobdržel. Uzavřel 13. 2. 1866 sňatek s Matyldou, roz. Klugovou, pocházející z krakovské úřednické rodiny. Spolu měli dcery Marii a Melánii a syna Ladislava. 1867–81 pracoval jako notář ve Fryštátě (dnes Karviná), kde 1876 přispěl k založení místní pobočky Spořitelní a úvěrové společnosti v Těšíně a záloženského družstva (Towarzystwo Oszczędnosći i Zaliczek z Cieszyna). Doplňoval a třídil své dřívější sběry slezských písní a přísloví. Notářem v Těšíně se stal 1881, kdy byl národní tábor na Těšínsku rozpolcen na katolickou a evangelickou frakci. Patrně proto C. veřejné aktivity omezil a věnoval se literatuře. Vydal dvě učebnice jako právní pomoc polskému lidu: Podręcznik prawniczy dla Śląska i Galicji (Právnická příručka pro Slezsko a Halič, 1883) a Podręcznik dla gmin śląskich. Książka dla ludu (Příručka pro slezské obce. Kniha pro lid, 1884). Z oboru etnografie a folkloristiky vydal: Przysłowia, przypowieści i ciekawsze zwroty językowe ludu polskiego na Śląsku w Księstwie Cieszyńskim (Přísloví, báchorky a zajímavé slovní obraty polského lidu ve Slezsku v knížectví Těšínském, 1885), jejíž doplňky otiskl 1888 a 1894 v časopise Wisła a Pieśni ludu śląskiego z okolic Cieszyna (Písně lidu slezského z okolí Těšína, 1885), s texty 402 písní a popěvků svatebních, vojenských, loveckých a pastýřských ve slezském dialektu a s několika desítkami skladeb v dialektu moravském z okolí Frýdku a Ostravy. Za Słownik dialektyczny Śląska Cieszyńskiego (Dialektologický slovník Těšínského Slezska) získal 1889 cenu Krakovské akademie věd a umění. V závěru života byl C. opět zvolen presbyterem Těšínského evangelického sboru. Vrátil se i k nehonorované práci v Lidové čítárně. Působil ve výboru Spolku vědecké pomoci (Towarzystwo Naukowej Pomocy). 1884 vzniklo Polityczne Towarzystwo Ludowe (Politický lidový spolek), jehož předsedou se stal. C. v posledních letech života veškeré veřejné činnosti zanechal. Psal memoáry publikované až 1931. Úvod k nim napsal J. S. Bystroń, C. vnuk. Byl pohřben na evangelickém hřbitově v Těšíně.

D: výběr: Nowości niesłychane dla śląskich chłopów. Rozmowa mędzy Pawłem i Janem o najnowszych wypadkach, które się w miesiącu marcu 1848 zdarzyły, Cieszyn 1848; Pieśni ludu śląskiego z okolic Cieszyna, Kraków 1883; Ustawa gminna i wyborcza, Cieszyn 1884; (J. S. Bystroń ed.) Pamiętnik dra A. C., Katowice 1931.

L: Slezsko 8, s. 25n. (kde neúplný soupis literatury), výběr: PSB 4, s. 76; Śląski Słownik Biograficzny 2, s. 52n. (kde neúplný soupis literatury); Literatura Polska. Przewodnik encyklopedyczny 1, s. 149; Wielka Encyklopedia Powszechna Ilustrowana 13, s. 21n.; Wielka Encyklopedia Powszechna PWN 2, s. 557; L. Brożek, Obrzędy weselne w Cieszyńskiem, in: Zaranie Śląskie 1932, s. 166n.; týž, Kartki z dziennika A. C., in: tamtéž 21, 1958, s. 76n.; J. Broda, Etnograficzne prace dra A. C., in: Biuletyn Ludoznawczy 1, 1968, s. 3n.; L. Brożek, Sześć listów Jana Karłowicza do dra A. C., in: tamtéž, s. 10n.; I. Homola – L. Brożek (ed.), Korespondencja Pawła Stalmacha, Wrocław – Warszawa – Kraków 1969, passim; J. Krzyżanowski – H. Kapeluś (ed.), Dzieje folklorystyki polskiej (1800–1863), Wrocław 1970, s. 428n.; I. Homola, Dziennik A. C., in: Studia i materiały z dziejów Śląska 12, 1973, s. 360n.; E. Buława, Pierwsi szermierze ruchu narodowego na Śląsku Cieszyńskim, Cieszyn 1997, passim; I. Homola-Skąpska, Z dziejów Krakowa, Galicji i Śląska Cieszyńskiego, Kraków – Warszawa 2007, passim.

P: Archiwum Uniwersytetu Jagiellońskiego Kraków, rukopisy WP II 480 a II 172 (kde doklady o C. doktorské zkoušce); Archiwum PAN Warszawa, rukopis III-104 (kde C. deníkové záznamy 1846–53); Biblioteka Naukowa PAU a PAN Kraków, rukopisy 2020, 2159 a 6507; Biblioteka Jagiellońska, rukopis 4952; Biblioteka Ossolineum Wrocław, rukopis 6207; ZA Opava, Opis úmrtní knihy evangelické fary a. v. pro Těšín z roku 1898, fol. 5, pořadové čís. 70.

Irena Homola-Skąpska