CINEK František 20.7.1888-3.9.1966: Porovnání verzí

Z Personal
(CINEK_František_20.7.1888-1966)
 
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = František CINEK
 
| jméno = František CINEK
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Cinek Frantisek portret.jpeg
 
| datum narození = 20.7.1888
 
| datum narození = 20.7.1888
| místo narození = Stichovice (okr. Prostějov)
+
| místo narození = Stichovice u Prostějova
| datum úmrtí = 1966
+
| datum úmrtí = 3.9.1966
 
| místo úmrtí = Brno
 
| místo úmrtí = Brno
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
+
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel<br />50- Náboženský publicista<br />53- Historik<br />
50- Náboženský publicista
+
53- Historik
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>František CINEK
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 423
 +
}}
 +
 
 +
'''CINEK, František''', ''* 20. 7. 1888 Stichovice (č. o. Mostkovice) u Prostějova, † 3. 9. 1966 Brno, pedagog, teolog, církevní historik, účastník 2. odboje''
 +
 
 +
Narodil se v rodině chalupníka. Studoval na českém státním
 +
gymnáziu v Prostějově a 1908–12 na bohoslovecké fakultě
 +
v Olomouci, 1917 tam získal doktorát (ThDr.). Po vysvěcení
 +
na kněze se 1912 stal prefektem, poté spirituálem v arcibiskupském
 +
chlapeckém semináři a vyučoval náboženství
 +
na arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži. 1921–29 byl spirituálem
 +
v arcibiskupském kněžském semináři v Olomouci.
 +
1925/26 suploval na olomoucké teologické fakultě speciální
 +
dogmatiku. 1926 se pro tento obor habilitoval jako soukromý
 +
docent, 1929 byl jmenován mimořádným profesorem,
 +
1935 řádným profesorem, 1930/31 a 1936/37 zvolen děkanem
 +
fakulty.
 +
 
 +
Z funkce spirituála se vyvázal 1929, v semináři si ponechal
 +
jen bohoslovce prvního ročníku. 1925 a 1930 podnikl
 +
studijní cesty do Říma. Aktivně se účastnil světových eucharistických
 +
kongresů v Kartágu (1930), Dublinu (1932)
 +
a Budapešti (1938). Vychoval mnoho kněží pro myšlenku
 +
cyrilometodějství (což mu bylo později gestapem vytčeno
 +
jako podvratná práce proti národně sociálnímu řádu). Často
 +
polemizoval s novou Československou církví. 1. 9. 1939 byl
 +
zatčen s dalšími jedenácti olomouckými duchovními v protektorátní
 +
akci Albrecht I., spolu s třemi rukojmími sice již
 +
8. 9. propuštěn, 1942 byl však znovu obviněn z poslechu
 +
zahraničního rozhlasu a odsouzen ke čtyřem letům vězení.
 +
Prošel postupně pěti káznicemi a trestním koncentračním
 +
táborem. Po osvobození se 1945 stal znovu děkanem fakulty
 +
a velmi se zasloužil o poválečné obnovení univerzity v Olomouci;
 +
1946–49 zastával funkci jejího prvního prorektora.
 +
Papež Pius XII. ho 1948 jmenoval prelátem, protonotářem
 +
a rytířem řádu sv. Lazara. Po zrušení teologické fakulty 1950
 +
odešel do ústraní jako kooperátor do Mostkovic. Stal se nositelem
 +
Československého válečného kříže. Byl pohřben na Velehradě,
 +
symbolu cyrilometodějství.
 +
 
 +
Ve svých dílech se věnoval hlavně liturgii, historii národního
 +
probuzení v kněžském dorostu; rozsáhlou monografii věnoval
 +
osobnosti olomouckého arcibiskupa A. C. Stojana i Velehradu.
 +
 
 +
'''D:''' soupisy in: Sborník k šedesátinám prof. dr. F. C., prorektora Palackého
 +
university v Olomouci (ed. V. Medek), 1948, s. 60n.; J. Škrášek, Dělník
 +
na cyrilometodějské líše. Život a dílo preláta ThDr. F. C., 1996, s. 134n.;
 +
výběr: K náboženské otázce v prvních letech naší samostatnosti 1918–1925,
 +
1926; Mše svatá v bohoslužebním řádu církevního roku, sv. 1–4, 1931–35
 +
(2. vyd. 1948 zkrácená verze); Arcibiskup dr. Antonín Cyril Stojan. Život
 +
a dílo. Pokus o nárys duchovní fysiognomie, 1933; K národnímu probuzení
 +
moravskoslezského dorostu kněžského 1778–1870, 1934; Velehrad víry.
 +
Duchovní dějiny Velehradu, 1936; Na okraj čteného a rozjímavého. Deník
 +
preláta profesora Dr. F. C. (ed. V. Tkadlčík), 1993.
 +
 
 +
'''L:''' OSND 1/2, s. 894; ČsB 1, nestr.; B. Zlámal, Msgre F. C., protektor Stojanovy
 +
literární jednoty bohoslovců olomouckých ve svých padesáti letech,
 +
1938; C. Pospíšil, Věrný strážce Stojanova Velehradu. Msgre. ThDr. F. C.,
 +
proděkan Cyrilometodějské bohoslovecké fakulty, 1938; V. Medek (ed.),
 +
c. d.; A. Vašica, Šedesát let života dr. F. C., in: Časopis Vlasteneckého spolku
 +
musejního v Olomouci 1949, s. 82; B. Zlámal, Co vytrpěl český kněz, in:
 +
Duchovní pastýř 22, 1973, s. 110n.; Kutnar, s. 774; J. Škrášek, c. d.; V. Tkadlčík,
 +
F. C., in: Zakladatelé a pokračovatelé. Památník osobností obnovené
 +
univerzity (ed. P. Urbášek), 1996, s. 33n.; Tomeš 1, s. 171n.; Národní jmenné
 +
autority. Křesťanství 1901–2000, 2003 (CD, bibliografie).
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/204346 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Miloš Kouřil
  
== Literatura ==
 
    Kalendář výročí 2006; Olomouc 2005; s.31
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]

Aktuální verze z 11. 10. 2019, 18:04

František CINEK
Narození 20.7.1888
Místo narození Stichovice u Prostějova
Úmrtí 3.9.1966
Místo úmrtí Brno
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
50- Náboženský publicista
53- Historik
Citace Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 423
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43900

CINEK, František, * 20. 7. 1888 Stichovice (č. o. Mostkovice) u Prostějova, † 3. 9. 1966 Brno, pedagog, teolog, církevní historik, účastník 2. odboje

Narodil se v rodině chalupníka. Studoval na českém státním gymnáziu v Prostějově a 1908–12 na bohoslovecké fakultě v Olomouci, 1917 tam získal doktorát (ThDr.). Po vysvěcení na kněze se 1912 stal prefektem, poté spirituálem v arcibiskupském chlapeckém semináři a vyučoval náboženství na arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži. 1921–29 byl spirituálem v arcibiskupském kněžském semináři v Olomouci. 1925/26 suploval na olomoucké teologické fakultě speciální dogmatiku. 1926 se pro tento obor habilitoval jako soukromý docent, 1929 byl jmenován mimořádným profesorem, 1935 řádným profesorem, 1930/31 a 1936/37 zvolen děkanem fakulty.

Z funkce spirituála se vyvázal 1929, v semináři si ponechal jen bohoslovce prvního ročníku. 1925 a 1930 podnikl studijní cesty do Říma. Aktivně se účastnil světových eucharistických kongresů v Kartágu (1930), Dublinu (1932) a Budapešti (1938). Vychoval mnoho kněží pro myšlenku cyrilometodějství (což mu bylo později gestapem vytčeno jako podvratná práce proti národně sociálnímu řádu). Často polemizoval s novou Československou církví. 1. 9. 1939 byl zatčen s dalšími jedenácti olomouckými duchovními v protektorátní akci Albrecht I., spolu s třemi rukojmími sice již 8. 9. propuštěn, 1942 byl však znovu obviněn z poslechu zahraničního rozhlasu a odsouzen ke čtyřem letům vězení. Prošel postupně pěti káznicemi a trestním koncentračním táborem. Po osvobození se 1945 stal znovu děkanem fakulty a velmi se zasloužil o poválečné obnovení univerzity v Olomouci; 1946–49 zastával funkci jejího prvního prorektora. Papež Pius XII. ho 1948 jmenoval prelátem, protonotářem a rytířem řádu sv. Lazara. Po zrušení teologické fakulty 1950 odešel do ústraní jako kooperátor do Mostkovic. Stal se nositelem Československého válečného kříže. Byl pohřben na Velehradě, symbolu cyrilometodějství.

Ve svých dílech se věnoval hlavně liturgii, historii národního probuzení v kněžském dorostu; rozsáhlou monografii věnoval osobnosti olomouckého arcibiskupa A. C. Stojana i Velehradu.

D: soupisy in: Sborník k šedesátinám prof. dr. F. C., prorektora Palackého university v Olomouci (ed. V. Medek), 1948, s. 60n.; J. Škrášek, Dělník na cyrilometodějské líše. Život a dílo preláta ThDr. F. C., 1996, s. 134n.; výběr: K náboženské otázce v prvních letech naší samostatnosti 1918–1925, 1926; Mše svatá v bohoslužebním řádu církevního roku, sv. 1–4, 1931–35 (2. vyd. 1948 zkrácená verze); Arcibiskup dr. Antonín Cyril Stojan. Život a dílo. Pokus o nárys duchovní fysiognomie, 1933; K národnímu probuzení moravskoslezského dorostu kněžského 1778–1870, 1934; Velehrad víry. Duchovní dějiny Velehradu, 1936; Na okraj čteného a rozjímavého. Deník preláta profesora Dr. F. C. (ed. V. Tkadlčík), 1993.

L: OSND 1/2, s. 894; ČsB 1, nestr.; B. Zlámal, Msgre F. C., protektor Stojanovy literární jednoty bohoslovců olomouckých ve svých padesáti letech, 1938; C. Pospíšil, Věrný strážce Stojanova Velehradu. Msgre. ThDr. F. C., proděkan Cyrilometodějské bohoslovecké fakulty, 1938; V. Medek (ed.), c. d.; A. Vašica, Šedesát let života dr. F. C., in: Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci 1949, s. 82; B. Zlámal, Co vytrpěl český kněz, in: Duchovní pastýř 22, 1973, s. 110n.; Kutnar, s. 774; J. Škrášek, c. d.; V. Tkadlčík, F. C., in: Zakladatelé a pokračovatelé. Památník osobností obnovené univerzity (ed. P. Urbášek), 1996, s. 33n.; Tomeš 1, s. 171n.; Národní jmenné autority. Křesťanství 1901–2000, 2003 (CD, bibliografie).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Miloš Kouřil