CINKE Karel 21.8.1907-5.12.1988: Porovnání verzí
(CINKE_Karel_21.8.1907-0.0.0) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 21.8.1907 | | datum narození = 21.8.1907 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Radovesice u Lovosic |
− | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = 5.12.1988 |
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 21- Odborník rostlinné výroby | | povolání = 21- Odborník rostlinné výroby | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''CINKE, Karel''', ''* 21. 8. 1907 Radovesice u Lovosic, † 5. 12. 1988 Praha, zahradník, šlechtitel květin'' | ||
− | + | Pocházel ze zahradnické rodiny a stejně jako děd a otec se věnoval | |
+ | tomuto povolání. Po ukončení obecné školy v Lounech | ||
+ | nastoupil do učení v zahradě svého otce, odkud přešel | ||
+ | do zahradnictví Františka Kalaše v Hříškově u Loun. Tam | ||
+ | získal hlavně zkušenosti s pěstováním růží. Po vyučení studoval | ||
+ | na Vyšší ovocnicko-vinařské a zahradnické škole v Mělníku, | ||
+ | kterou ukončil 1927. Po prezenční vojenské službě | ||
+ | odjel na zkušenou do Francie, kde absolvoval další odbornou | ||
+ | praxi. Pracoval v broskvoňových sadech a ovocných školkách | ||
+ | v okolí Toulouse, pak byl zaměstnancem květinářského | ||
+ | závodu firmy Trufault ve Versailles. 1932 se vrátil do Čech | ||
+ | a hodlal projektovat a zakládat soukromé zahrady. V Lounech | ||
+ | se v tomto roce také oženil s Annou, roz. Babickou, | ||
+ | a spolu vychovali dva syny. Na zařízení projekčního závodu | ||
+ | neměl dostatek peněz, a proto si v polovině třicátých let najal | ||
+ | malý pozemek ve Veltěžích nedaleko Loun. Tam založil | ||
+ | a vybudoval zahradnictví se skleníky a pařeništi a nabízel | ||
+ | široký sortiment květin. Později pozemek koupil. Nemohl | ||
+ | rozšiřovat pěstební plochy, a proto založil 1943 nový podnik | ||
+ | na pozemku bývalé pískovny v Dobroměřicích u Loun, kde | ||
+ | pěstoval květiny i zeleninu. 1945 se ujal správy zahradnického | ||
+ | závodu německé firmy Kidery-Preisner v Žatci specializovaného | ||
+ | na pěstování trvalek. Ten již 1947 vlastnil, vybudoval | ||
+ | nové skleníky a kotelnu. Krátké období jeho samostatného | ||
+ | hospodaření skončilo 1949. Pak objekt převzaly postupně | ||
+ | žatecké komunální služby, státní statky, Výzkumný ústav | ||
+ | chmelařský, Šlechtitelský podnik Doksany a nakonec Sempra | ||
+ | Praha. Po celou dobu však stále stejný zahradnický podnik | ||
+ | nejen vedl, ale postupně ho i zveleboval a vytvořil z něj významnou | ||
+ | šlechtitelskou stanici na vysoké odborné a technické | ||
+ | úrovni. Z žateckých výpěstků pocházelo přibližně osmdesát | ||
+ | procent sortimentu chryzantém pěstovaných v tehdejším | ||
+ | Československu. Byla zaznamenána výroba až pěti milionů | ||
+ | kusů řízků chryzantém ročně. Nově vyšlechtěné odrůdy (mj. | ||
+ | Elektra, Puritán a Brilant) se plně osvědčily a patřily k velkým | ||
+ | úspěchům českého květinového šlechtění. Dále se C. zabýval | ||
+ | šlechtěním letních fi al, z nichž vynikla odrůda Žatecká | ||
+ | bílá. Na vysoké úrovni bylo i udržovací šlechtění mj. petúnií, | ||
+ | begonií semperflorens, frézií a karafiátů. | ||
+ | |||
+ | Vedle odborné práce byl C. po celý život činný v zahradnických | ||
+ | spolcích. Po návratu z Francie působil až do 1945 jako | ||
+ | jednatel a později předseda Společenstva zahradníků v Lounech | ||
+ | a do 1948 předsedal Společenstvu zahradníků v Žatci. | ||
+ | Zasedal i v celostátním výboru zahradnických společenstev, | ||
+ | přijal členství ve zkušební komisi pro učňovské i mistrovské | ||
+ | zahradnické školy a spolupracoval s A. Horynovou v komisi | ||
+ | pro zhospodárnění prací v zahradnictví při tehdejší Československé | ||
+ | akademii zemědělských věd. Udržoval také kontakty | ||
+ | s organizacemi zahrádkářů, prováděl odbornou poradenskou | ||
+ | činnost a zveřejnil několik zlepšovacích návrhů. Navrhl např. | ||
+ | výrobu rašelinových květináčů, jež měla velký hospodářský | ||
+ | význam, ve sklenících topil plynem a přihnojoval ovzduší kysličníkem uhličitým. Publikoval značný počet článků | ||
+ | v odborných časopisech (mj. ''Zahradnické listy''). 1972 odešel | ||
+ | do výslužby a přestěhoval se do Průhonic. Tam vypomáhal | ||
+ | v tehdejším Botanickém ústavu ČSAV. V tradici rodinného | ||
+ | podnikání pokračuje v Žatci starší ze synů ing. Petr C. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' M. Vacková, K. C. – šlechtitel chryzantém, in: Zahradnické listy 65, 1972, | ||
+ | č. 11, s. 351. | ||
+ | |||
+ | Gustav Novotný | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
Řádka 17: | Řádka 79: | ||
[[Kategorie:1907]] | [[Kategorie:1907]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Radovesice]] |
+ | [[Kategorie:1988]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 1. 11. 2016, 21:27
Karel CINKE | |
Narození | 21.8.1907 |
---|---|
Místo narození | Radovesice u Lovosic |
Úmrtí | 5.12.1988 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 21- Odborník rostlinné výroby |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=135301 |
CINKE, Karel, * 21. 8. 1907 Radovesice u Lovosic, † 5. 12. 1988 Praha, zahradník, šlechtitel květin
Pocházel ze zahradnické rodiny a stejně jako děd a otec se věnoval tomuto povolání. Po ukončení obecné školy v Lounech nastoupil do učení v zahradě svého otce, odkud přešel do zahradnictví Františka Kalaše v Hříškově u Loun. Tam získal hlavně zkušenosti s pěstováním růží. Po vyučení studoval na Vyšší ovocnicko-vinařské a zahradnické škole v Mělníku, kterou ukončil 1927. Po prezenční vojenské službě odjel na zkušenou do Francie, kde absolvoval další odbornou praxi. Pracoval v broskvoňových sadech a ovocných školkách v okolí Toulouse, pak byl zaměstnancem květinářského závodu firmy Trufault ve Versailles. 1932 se vrátil do Čech a hodlal projektovat a zakládat soukromé zahrady. V Lounech se v tomto roce také oženil s Annou, roz. Babickou, a spolu vychovali dva syny. Na zařízení projekčního závodu neměl dostatek peněz, a proto si v polovině třicátých let najal malý pozemek ve Veltěžích nedaleko Loun. Tam založil a vybudoval zahradnictví se skleníky a pařeništi a nabízel široký sortiment květin. Později pozemek koupil. Nemohl rozšiřovat pěstební plochy, a proto založil 1943 nový podnik na pozemku bývalé pískovny v Dobroměřicích u Loun, kde pěstoval květiny i zeleninu. 1945 se ujal správy zahradnického závodu německé firmy Kidery-Preisner v Žatci specializovaného na pěstování trvalek. Ten již 1947 vlastnil, vybudoval nové skleníky a kotelnu. Krátké období jeho samostatného hospodaření skončilo 1949. Pak objekt převzaly postupně žatecké komunální služby, státní statky, Výzkumný ústav chmelařský, Šlechtitelský podnik Doksany a nakonec Sempra Praha. Po celou dobu však stále stejný zahradnický podnik nejen vedl, ale postupně ho i zveleboval a vytvořil z něj významnou šlechtitelskou stanici na vysoké odborné a technické úrovni. Z žateckých výpěstků pocházelo přibližně osmdesát procent sortimentu chryzantém pěstovaných v tehdejším Československu. Byla zaznamenána výroba až pěti milionů kusů řízků chryzantém ročně. Nově vyšlechtěné odrůdy (mj. Elektra, Puritán a Brilant) se plně osvědčily a patřily k velkým úspěchům českého květinového šlechtění. Dále se C. zabýval šlechtěním letních fi al, z nichž vynikla odrůda Žatecká bílá. Na vysoké úrovni bylo i udržovací šlechtění mj. petúnií, begonií semperflorens, frézií a karafiátů.
Vedle odborné práce byl C. po celý život činný v zahradnických spolcích. Po návratu z Francie působil až do 1945 jako jednatel a později předseda Společenstva zahradníků v Lounech a do 1948 předsedal Společenstvu zahradníků v Žatci. Zasedal i v celostátním výboru zahradnických společenstev, přijal členství ve zkušební komisi pro učňovské i mistrovské zahradnické školy a spolupracoval s A. Horynovou v komisi pro zhospodárnění prací v zahradnictví při tehdejší Československé akademii zemědělských věd. Udržoval také kontakty s organizacemi zahrádkářů, prováděl odbornou poradenskou činnost a zveřejnil několik zlepšovacích návrhů. Navrhl např. výrobu rašelinových květináčů, jež měla velký hospodářský význam, ve sklenících topil plynem a přihnojoval ovzduší kysličníkem uhličitým. Publikoval značný počet článků v odborných časopisech (mj. Zahradnické listy). 1972 odešel do výslužby a přestěhoval se do Průhonic. Tam vypomáhal v tehdejším Botanickém ústavu ČSAV. V tradici rodinného podnikání pokračuje v Žatci starší ze synů ing. Petr C.
L: M. Vacková, K. C. – šlechtitel chryzantém, in: Zahradnické listy 65, 1972, č. 11, s. 351.
Gustav Novotný