CIPRA Václav František 8.9.1878-1963: Porovnání verzí
(CIPRA_Václav_František_8.9.1878-1963) |
|||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 8.9.1878 | | datum narození = 8.9.1878 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Bzová u Tábora |
| datum úmrtí = 1963 | | datum úmrtí = 1963 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = New York (USA) |
− | | povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista | + | | povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista<br />47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
− | 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 428 |
+ | }} | ||
+ | '''CIPRA, Václav František''' (Frank), ''* 8. 9. 1878 Bzová u Tábora, † 1963 New York (USA), finančník, účastník 1. odboje'' | ||
+ | |||
+ | Absolvoval dvouletou obchodní školu v Táboře a začínal jako | ||
+ | obchodní příručí a zřízenec na dráze. 1903 se rozhodl vystěhovat | ||
+ | se do USA, usadil se natrvalo v Chicagu. Navštěvoval | ||
+ | tam vyšší obchodní školu a studoval obchodní praxi | ||
+ | na North western University. Od 1905 byl vedoucím administrace | ||
+ | krajanského deníku ''Spravedlnost'', od září 1909 obchodním | ||
+ | zástupcem české Národní tiskárny a současně obchodvedoucím | ||
+ | velkoobchodu a zasílatelství vína J. Bernarda. | ||
+ | Od 1912 působil jako starosta chicagského Sokola. Po vzniku | ||
+ | Českého národního sdružení (1914) se stal jeho členem, | ||
+ | záhy byl postaven do čela Národní tiskárny a reprezentoval | ||
+ | ji i v redakci ''Spravedlnosti''. C. postavení v krajanském odboji | ||
+ | bylo od počátku významné, neboť koordinoval tištění | ||
+ | a vydávání krajanského tisku, všech periodických publikací, | ||
+ | propagačních brožur, letáků, plakátů, kolků apod. chicagské | ||
+ | provenience. Po dohodě Sdružení se Slovenskou ligou převzal | ||
+ | dohled i nad slovenskými tiskovinami v chicagské krajanské | ||
+ | kolonii. 1915–18 byl členem předsednictva Československého | ||
+ | národního sdružení. Když M. R. Štefánik zahájil v létě | ||
+ | 1917 kampaň za utvoření českých a slovenských dobrovolnických | ||
+ | oddílů v USA, přihlásil se mezi prvními k vojenské | ||
+ | službě a stal se československým náborovým důstojníkem | ||
+ | v americké armádě. V dubnu 1918 ho zvolili tajemníkem | ||
+ | Odbočky Národní rady československé v USA, jejíž agendu | ||
+ | do příjezdu O. Masarykové sám vedl, ke konci války zodpovídal | ||
+ | za vojenské otázky. Organizoval sbírku pro invalidy | ||
+ | československého vojska v zahraničí. Od 1919 byl ředitelem | ||
+ | National City Bank of New York v Chicagu a předsedou Czechoslovak | ||
+ | National Council of America. V krajanském hnutí | ||
+ | se ještě angažoval v prvních letech druhé světové války. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' V. Beneš, Vojáci zapomenuté fronty, 1923, passim; K. Pergler, Amerika | ||
+ | a československá nezávislost, 1926, passim; V. Beneš, Československá Amerika | ||
+ | v odboji (Od června 1914 do srpna 1915), 1931, passim; J. Galandauer | ||
+ | a kol., Slovník prvního československého odboje 1914–18, 1993, s. 18n. | ||
+ | |||
+ | Martin Kučera | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | [[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | ||
Řádka 16: | Řádka 56: | ||
[[Kategorie:1878]] | [[Kategorie:1878]] | ||
+ | [[Kategorie:Bzová]] | ||
[[Kategorie:1963]] | [[Kategorie:1963]] | ||
+ | [[Kategorie:New York]] |
Aktuální verze z 11. 10. 2019, 18:28
Václav František CIPRA | |
Narození | 8.9.1878 |
---|---|
Místo narození | Bzová u Tábora |
Úmrtí | 1963 |
Místo úmrtí | New York (USA) |
Povolání |
68- Redaktor nebo žurnalista 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
Citace | Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 428 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43984 |
CIPRA, Václav František (Frank), * 8. 9. 1878 Bzová u Tábora, † 1963 New York (USA), finančník, účastník 1. odboje
Absolvoval dvouletou obchodní školu v Táboře a začínal jako obchodní příručí a zřízenec na dráze. 1903 se rozhodl vystěhovat se do USA, usadil se natrvalo v Chicagu. Navštěvoval tam vyšší obchodní školu a studoval obchodní praxi na North western University. Od 1905 byl vedoucím administrace krajanského deníku Spravedlnost, od září 1909 obchodním zástupcem české Národní tiskárny a současně obchodvedoucím velkoobchodu a zasílatelství vína J. Bernarda. Od 1912 působil jako starosta chicagského Sokola. Po vzniku Českého národního sdružení (1914) se stal jeho členem, záhy byl postaven do čela Národní tiskárny a reprezentoval ji i v redakci Spravedlnosti. C. postavení v krajanském odboji bylo od počátku významné, neboť koordinoval tištění a vydávání krajanského tisku, všech periodických publikací, propagačních brožur, letáků, plakátů, kolků apod. chicagské provenience. Po dohodě Sdružení se Slovenskou ligou převzal dohled i nad slovenskými tiskovinami v chicagské krajanské kolonii. 1915–18 byl členem předsednictva Československého národního sdružení. Když M. R. Štefánik zahájil v létě 1917 kampaň za utvoření českých a slovenských dobrovolnických oddílů v USA, přihlásil se mezi prvními k vojenské službě a stal se československým náborovým důstojníkem v americké armádě. V dubnu 1918 ho zvolili tajemníkem Odbočky Národní rady československé v USA, jejíž agendu do příjezdu O. Masarykové sám vedl, ke konci války zodpovídal za vojenské otázky. Organizoval sbírku pro invalidy československého vojska v zahraničí. Od 1919 byl ředitelem National City Bank of New York v Chicagu a předsedou Czechoslovak National Council of America. V krajanském hnutí se ještě angažoval v prvních letech druhé světové války.
L: V. Beneš, Vojáci zapomenuté fronty, 1923, passim; K. Pergler, Amerika a československá nezávislost, 1926, passim; V. Beneš, Československá Amerika v odboji (Od června 1914 do srpna 1915), 1931, passim; J. Galandauer a kol., Slovník prvního československého odboje 1914–18, 1993, s. 18n.
Martin Kučera