CIRKL Jiří 28.7.1920-12.1.1996: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 428-429
 
}}
 
}}
 
'''CIRKL, Jiří''', ''* 28. 7. 1920 Kolín, † 12. 1. 1996 Praha, scenárista, dramaturg''
 
'''CIRKL, Jiří''', ''* 28. 7. 1920 Kolín, † 12. 1. 1996 Praha, scenárista, dramaturg''

Aktuální verze z 11. 10. 2019, 18:28

Jiří CIRKL
Narození 28.7.1920
Místo narození Kolín
Úmrtí 12.1.1996
Místo úmrtí Praha
Povolání 82- Dramaturg, režisér nebo choreograf
Citace Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 428-429
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43985

CIRKL, Jiří, * 28. 7. 1920 Kolín, † 12. 1. 1996 Praha, scenárista, dramaturg

Po maturitě se zapsal ke studiu Filozofické fakulty UK v Praze, které přerušila válka, během níž prošel několika zaměstnáními. Po osvobození se na fakultu vrátil a začal spolupracovat s nakladatelstvím Mladá fronta, v němž se později stal šéfredaktorem. Od 1949 odešel jako dramaturg a scenárista do Filmového studia Barrandov, kde se od počátku zaměřil na filmy pro děti a mládež, jimž se také věnoval ve své tvorbě literární. Jeho prvním realizovaným scénářem byl Malý partyzán režiséra P. Blumenfelda. Diváckého ohlasu se dočkal film Smrt v sedle, na jehož scénáři spolupracoval s režisérem J. Polákem. S Blumenfeldem natočil i další filmy pro dospívající mládež s výchovným podtextem (Křižovatky, Strakatí andělé). Scénář snímku Bylo nás deset s tematikou vojny a vojáků vytvořil s jeho režisérem a autorem literární předlohy A. Kachlíkem a sám si v něm i zahrál. Zázračný hlavolam, film opět věnovaný dětem, se odehrával ve světě fantazie, v němž chlapci pomocí drátěného hlavolamu mohou plnit všechna nejneuvěřitelnější přání, avšak čarovná moc funguje jen do doby, než ji začnou prozkoumávat dospělí. Spolu s J. Polákem vytvořil C. i velmi populární postavu klauna Ferdinanda (hrál ho J. Vršťala), která se poprvé objevila 1958 nejdříve v Divadle komedie ve hře Kouzelný domeček klauna Ferdinanda, pak i v televizním seriálu Klaun Ferdinand a raketa. S režisérem V. Krškou realizovali film na motivy románu M. Majerové Kde řeky mají slunce. V oblasti dokumentaristiky C. spolupracoval na dvou filmech: Mykoin PH 510, popisujícím úsilí o úspěšnou výrobu penicilinu koncem druhé války, a pak na díle režiséra I. Tomana Výstřely v Mariánských Lázních, který byl inspirován nacisty spáchanou vraždou vědce Theodora Lessinga z roku 1933. K pohádkám se ve svém scénáři vrátil v koprodukčním filmu Nevěsta s nejkrásnějšíma očima. K jeho posledním realizovaným scénářům patřil film Zakázaný výlet, tragicky končící příběh na pozadí historické události, střelby do dělníků v Radotíně v létě 1930.

D: scénáře a náměty filmů: Malý partyzán, 1950 (režie P. Blumenfeld); Smrt v sedle, 1958 (režie J. Polák); Křižovatky, 1959 (režie P. Blumenfeld); Kde řeky mají slunce, 1961 (režie V. Krška); Bylo nás deset, 1963 (režie A. Kachlík); Mykoin PH 510, 1963 (režie J. Lehovec); Strakatí andělé, 1964 (režie P. Blumenfeld); Zázračný hlavolam, 1967 (režie V. Táborský); Nevěsta s nejkrásnějšíma očima, 1975 (režie I. Toman); Zakázaný výlet, 1981 (režie Š. Skalský); literární: Honza z Telecího, 1948; Zdalipak to víš?, 1948; Dovedníček, 1960; Kytička pro štěstí, 1974; Zneuznaní Edisoni, 1979; Královský most: stručná zpráva z dějin a zábavný průvodce po Karlově mostě, 1991.

L: Filmové informace, 1959, č. 12, s. 4; FP 1, s. 71n.; Knapík, s. 64; Filmový přehled, 1996, č. 2, s. 46; Český hraný film 3–4, 1995, rejstřík; www.cfn.cz.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marie Makariusová