Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky CLAM-MARTINIC Jindřich Karel Maria 1.1.1863-7.3.1932

{{Infobox - osoba
| jméno = Jindřich Karel Maria CLAM-MARTINIC
| obrázek = Clam-Martinic Jindrich Karel Maria portret.jpg
| datum narození = 1.1.1863
| místo narození = Vídeň (Rakousko)
| datum úmrtí = 7.3.1932
| místo úmrtí = Clam u Lince (Rakousko)
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ

| jiná jména = 
}}
'''CLAM-MARTINIC, Jindřich Karel Maria''' ''(Heinrich Karl Maria), * 1. 1. 1863 Vídeň (Rakousko), † 7. 3. 1932 Clam u Lince (Rakousko), velkostatkář, politik, státník''

Syn Richarda C. (1832–1891) a Louisy Bombellesové
(1836–1921), sestry Karla Bombellese, nejvyššího hofmistra
korunního prince Rudolfa. Absolvoval akademické gymnázium
a práva v Praze. Po otci zdědil rozsáhlé pozemkové
vlastnictví, které do 1887 patřilo C. strýci Jindřichu Jaroslavovi
(např. velkostatek Smečno) a jehož správě se intenzivně
věnoval. Stal se jedním z blízkých přátel Františka Ferdinanda
d’Este, 1892–93 ho doprovázel na cestě kolem světa.
1894–1913 byl členem českého zemského sněmu za konzervativní
velkostatek. 1895 se oženil s Annou Abensperg-Traunovou (1875–1956), manželství zůstalo bezdětné. C.
adoptoval synovce Georga (1908–2003). Roku 1902 se stal
nejprve doživotním, od 1907 pak dědičným členem panské
sněmovny. Od 1913 byl nástupcem F. Thuna jako předseda
pravice v panské sněmovně. Patřil k oponentům politiky
předlitavského Stürgkhova kabinetu.

Počátek první světové války strávil C. jako důstojník rakousko-uherské armády na bojištích. Proslavil se na ruské a na italské frontě a dosáhl hodnosti plukovníka. Poté, co se Stürgkh
stal 1916 obětí atentátu, vstoupil do předlitavské vlády.
31. 10. 1916 byl jmenován ministrem orby v Koerbrově kabinetu
(do 13. 12. 1916). Po premiérově roztržce s panovníkem
se mu otevřela cesta do čela vlády (20. 12. 1916). C. se snažil
o smír mezi jednotlivými národy mocnářství a usiloval o jejich
spojenectví při obnově válkou zničené monarchie.

V českém prostředí byl C. politikem velice nepopulárním.
Krátce před nástupem do úřadu předlitavského ministerského
předsedy se názorově rozešel se stranou českého konzervativního
velkostatku. 8. 12. 1916 se s dalšími prodynasticky
smýšlejícími šlechtici pokusil na schůzi jejího volebního
(výkonného) výboru prosadit usnesení odsuzující neloajálnost
českého národa za války. Když byl návrh odmítnut, C.
na protest jeho řady opustil. Jako předseda ministerské rady
se ostře stavěl proti československé zahraniční akci. Pokusil
se oktrojem vyřešit jazykovou otázku v Čechách rozdělením
země na správní kraje německé a české, navrhovaná reforma
vyznívala ve prospěch Němců. U Čechů se návrh setkal
s odporem a k jeho realizaci nedošlo. Atmosféra na nově svolané
říšské radě v květnu 1917 ho zklamala. Za situace, kdy
se mu nedařilo vytvořit vládní většinu a vyhlídky na reformy
monarchie se ukázaly jako mizivé, se 19. 6. 1917 rozhodl
rezignovat. 10. 7. 1917 byl jako nástupce V. Webenaua jmenován
vojenským guvernérem Černé Hory. Funkci zastával
až do konce první světové války. Po ní byl penzionován a vrátil
se do Rakouska, kde dožil v ústraní.

'''L:''' F. Höflinger, Ministerpräsident H. Graf C.-M., Graz 1964; NDB 3,
s. 259; KSN 2, s. 322; OSN 28, s. 168; OSND 1/2, s. 906; MSN 1, s. 822;
O. Urban, Česká společnost v letech 1848–1918, 1982, s. 609n., 612,
627; Z. V. Tobolka, Politické dějiny československého národa od r. 1848
až do dnešní doby 4 (1914–1918), passim; I. Šedivý, Češi, české země a Velká
válka 1914–1918, 2001, rejstřík ; E. Lebensaft – Ch. Mentschl, Feudalherren
– Bauern – Funktionäre, St. Pölten 2003, s. 33n. (kde bibliografie).

'''P:''' SOA Praha – fond Pozůstalost Clam-Martiniců.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/264184 Bibliografie dějin Českých zemí]

Roman Vondra

[[Kategorie:B]]
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]

[[Kategorie:1863]]
[[Kategorie:Vídeň]]
[[Kategorie:1932]]
[[Kategorie:Clam]]