Biografický slovník
CLAM-MARTINIC Karel Jan Nepomuk 23.5.1792-29.1.1840: Porovnání verzí
(CLAM-Martinic_Karel_Josef_Jan_23.5.1792-29.1.1840) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = Karel | + | | jméno = Karel Jan Nepomuk CLAM-MARTINIC |
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Clam-Martinic Karel Jan Nepomuk portret.jpg |
| datum narození = 23.5.1792 | | datum narození = 23.5.1792 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Praha |
| datum úmrtí = 29.1.1840 | | datum úmrtí = 29.1.1840 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Vídeň (Rakousko) |
| povolání = 45- Voják nebo partyzán | | povolání = 45- Voják nebo partyzán | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 435 |
| + | }} | ||
| + | '''CLAM-MARTINIC, Karel Jan Nepomuk''', ''* 23. 5. 1792 Praha, † 29. 1. 1840 Vídeň (Rakousko), velkostatkář, důstojník'' | ||
| + | |||
| + | Syn Karla Josefa C. (1760–1826) a Marie Anny Bořitové | ||
| + | z Martinic (1768–1832). Sňatkem došlo ke spojení | ||
| + | obou rodů. 1821 se C. oženil s Carolinou Celinou Meade-Guilfortovou (1797–1872). Byl otcem Jindřicha Jaroslava | ||
| + | C. (1826–1887) a Richarda Marii Karla C. (1832–1891). | ||
| + | |||
| + | Studoval práva na pražské univerzitě. 1809 se rozhodl pro | ||
| + | vojenskou dráhu a vstoupil do dobrovolnického oddílu knížete | ||
| + | Kinského. 1810 byl jmenován císařským komořím. 1812 | ||
| + | se stal pobočníkem generála (později polního maršála), Karla | ||
| + | Filipa Schwarzenberga. Účastnil se 1812–14 jeho vojenských | ||
| + | tažení. S rakouským vojskem prošel dnešním územím Polska, | ||
| + | německými státy i Francií. 1814 dosáhl hodnosti majora a stal | ||
| + | se členem doprovodu svrženého císaře Napoleona na Elbu. | ||
| + | Poté se aktivně zapojil do diplomatických jednání na Vídeňském | ||
| + | kongresu. 1820 byl povýšen na plukovníka, 1824 přidělen | ||
| + | princi hessenskému při jeho dvouleté diplomatické cestě | ||
| + | do Ruska, při níž procestoval ruské provincie a setkal se s cary | ||
| + | Alexandrem I. a Mikulášem I. V prosinci 1830 byl povýšen | ||
| + | na generálmajora a jmenován dvorským válečným radou. | ||
| + | 1835 po nástupu na trůn si ho císař Ferdinand I. Dobrotivý | ||
| + | vybral za generálního pobočníka. 1836 byl C. povolán do čela | ||
| + | vojenského odboru ve státní radě. Patřil k důsledným stoupencům | ||
| + | absolutismu, odmítal liberální myšlenky a konstituční | ||
| + | snahy. Měl být 1840 jmenován státním ministrem. Dříve, | ||
| + | než k tomu stačilo dojít, zemřel. Pohřben byl ve Smečně. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' OSN 5, s. 427; MSN 1, s. 822; BL 1, s. 204; Wurzbach 2, s. 379; P. Mašek, | ||
| + | Modrá krev, 1999, s. 40. | ||
| + | |||
| + | Roman Vondra | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | [[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | ||
[[Kategorie:1792]] | [[Kategorie:1792]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1840]] | [[Kategorie:1840]] | ||
| + | [[Kategorie:Vídeň]] | ||
Aktuální verze z 11. 10. 2019, 19:50
| Karel Jan Nepomuk CLAM-MARTINIC | |
 | |
| Narození | 23.5.1792 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 29.1.1840 |
| Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
| Povolání | 45- Voják nebo partyzán |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 435 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=53512 |
CLAM-MARTINIC, Karel Jan Nepomuk, * 23. 5. 1792 Praha, † 29. 1. 1840 Vídeň (Rakousko), velkostatkář, důstojník
Syn Karla Josefa C. (1760–1826) a Marie Anny Bořitové z Martinic (1768–1832). Sňatkem došlo ke spojení obou rodů. 1821 se C. oženil s Carolinou Celinou Meade-Guilfortovou (1797–1872). Byl otcem Jindřicha Jaroslava C. (1826–1887) a Richarda Marii Karla C. (1832–1891).
Studoval práva na pražské univerzitě. 1809 se rozhodl pro vojenskou dráhu a vstoupil do dobrovolnického oddílu knížete Kinského. 1810 byl jmenován císařským komořím. 1812 se stal pobočníkem generála (později polního maršála), Karla Filipa Schwarzenberga. Účastnil se 1812–14 jeho vojenských tažení. S rakouským vojskem prošel dnešním územím Polska, německými státy i Francií. 1814 dosáhl hodnosti majora a stal se členem doprovodu svrženého císaře Napoleona na Elbu. Poté se aktivně zapojil do diplomatických jednání na Vídeňském kongresu. 1820 byl povýšen na plukovníka, 1824 přidělen princi hessenskému při jeho dvouleté diplomatické cestě do Ruska, při níž procestoval ruské provincie a setkal se s cary Alexandrem I. a Mikulášem I. V prosinci 1830 byl povýšen na generálmajora a jmenován dvorským válečným radou. 1835 po nástupu na trůn si ho císař Ferdinand I. Dobrotivý vybral za generálního pobočníka. 1836 byl C. povolán do čela vojenského odboru ve státní radě. Patřil k důsledným stoupencům absolutismu, odmítal liberální myšlenky a konstituční snahy. Měl být 1840 jmenován státním ministrem. Dříve, než k tomu stačilo dojít, zemřel. Pohřben byl ve Smečně.
L: OSN 5, s. 427; MSN 1, s. 822; BL 1, s. 204; Wurzbach 2, s. 379; P. Mašek, Modrá krev, 1999, s. 40.
Roman Vondra
