Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky CLAM-MARTINIC Richard Maria Karel 12.3.1832-15.11.1891

{{Infobox - osoba
| jméno = Richard Maria Karel CLAM-MARTINIC
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 12.3.1832
| místo narození = Smečno u Kladna
| datum úmrtí = 15.11.1891
| místo úmrtí = Smečno u Kladna
| povolání = 45- Voják nebo partyzán<br />41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 435-436
}}
'''CLAM-MARTINIC, Richard Maria Karel''', ''*12. 3. 1832 Smečno u Kladna, † 15. 11. 1891 Smečno u Kladna, politik''

Syn rakouského důstojníka Karla Jana Nepomuka C. (1792
až 1840) a anglické markýzy Caroliny Celiny Meade-Guilfortové (1797–1872), mladší bratr politika Jindřicha Jaroslava C. (1826–1887) a švagr rakouského státníka Lva Thuna-Hohensteina.
S manželkou Louisou Bombellesovou (1836–1921)
měli čtyři děti, z nichž starší syn Jindřich (1863–1932) byl
rakouský státník. C. absolvoval vídeňské Theresianum a vojenskou
akademii ve Vídeňském Novém Městě, za italského
tažení 1859 byl křídelním pobočníkem vrchního velitele rakouských
vojsk, císaře Františka Josefa I. a 1865 vystoupil
z armády v hodnosti plukovníka, aby se mohl věnovat správě
svého panství ve Rtišovicích na Příbramsku. Obdržel čestnou
hodnost císařského komořího. Po boku svého bratra se angažoval
ve straně českého konzervativního velkostatku, naučil
se dobře česky a podporoval státoprávní požadavky v období
táborového hnutí, během jednání o královské korunovaci
a o fundamentálních článcích. 1870 byl sice zvolen do zemského
sněmu, ale účastnil se pasivní opozice českých poslanců.
1879–89 byl poslancem říšské rady za velkostatkářskou
kurii, 1883–89 poslancem na zemském sněmu Českého království
– v obou sborech se aktivně podílel na české státoprávní
politice jako člen Českého klubu poslanců. Jeho bratr
a F. L. Rieger s ním často konzultovali věci taktického postupu.
Po onemocnění bratra 1885 po něm převzal předsednictví
strany konzervativního velkostatku a funkci zástupce
předsedy Českého klubu (do podzimu 1888, kdy přestoupil
jako prostředník do klubu velkostatkářů), 1885–89 působil
jako první místopředseda poslanecké sněmovny říšské rady.
Vydobyl si vedoucí postavení mezi konzervativními velkostatkáři,
byl respektován pro vyjednávací schopnosti a vážen
pro svůj takt i upřímné národovectví. Literárně produktivní
nebyl. České státoprávníky zastupoval i v dalších parlamentních
funkcích, předsedal rozpočtovému výboru, byl
členem výboru pro jazykovou otázku a výkonného výboru
parlamentní pravice. 1889 se stal doživotním členem panské
sněmovny, organizoval i tam aktivity pravice v době rozkladu
německého liberálního tábora. Po smrti staršího bratra získal
rodový majorát a s ním spojené smečenské panství a titul svobodného
pána z Höchenberka.

'''L:''' OSN 5, s. 428; 28, s. 168; A. Srb, Politické dějiny národa českého 1, 1899,
passim; Knauer, s. 26, 76; O. Urban, Česká společnost 1848–1918, 1982,
rejstřík; Lišková, s. 40.

Martin Kučera

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
[[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]]

[[Kategorie:1832]]
[[Kategorie:Smečno]]
[[Kategorie:1891]]
[[Kategorie:Smečno]]