Biografický slovník
CLAM-MARTINIC Richard Maria Karel 12.3.1832-15.11.1891: Porovnání verzí
(CLAM-Martinic_Richard_12.3.1832-1891) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = Richard CLAM- | + | | jméno = Richard Maria Karel CLAM-MARTINIC |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 12.3.1832 | | datum narození = 12.3.1832 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Smečno u Kladna |
| − | | datum úmrtí = 1891 | + | | datum úmrtí = 15.11.1891 |
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Smečno u Kladna |
| povolání = 45- Voják nebo partyzán | | povolání = 45- Voják nebo partyzán | ||
41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu | 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | '''CLAM-MARTINIC, Richard Maria Karel''', ''*12. 3. 1832 Smečno u Kladna, † 15. 11. 1891 Smečno u Kladna, politik'' | ||
| + | |||
| + | Syn rakouského důstojníka Karla Jana Nepomuka C. (1792 | ||
| + | až 1840) a anglické markýzy Caroliny Celiny Meade-Guilfortové (1797–1872), mladší bratr politika Jindřicha Jaroslava C. (1826–1887) a švagr rakouského státníka Lva Thuna-Hohensteina. | ||
| + | S manželkou Louisou Bombellesovou (1836–1921) | ||
| + | měli čtyři děti, z nichž starší syn Jindřich (1863–1932) byl | ||
| + | rakouský státník. C. absolvoval vídeňské Theresianum a vojenskou | ||
| + | akademii ve Vídeňském Novém Městě, za italského | ||
| + | tažení 1859 byl křídelním pobočníkem vrchního velitele rakouských | ||
| + | vojsk, císaře Františka Josefa I. a 1865 vystoupil | ||
| + | z armády v hodnosti plukovníka, aby se mohl věnovat správě | ||
| + | svého panství ve Rtišovicích na Příbramsku. Obdržel čestnou | ||
| + | hodnost císařského komořího. Po boku svého bratra se angažoval | ||
| + | ve straně českého konzervativního velkostatku, naučil | ||
| + | se dobře česky a podporoval státoprávní požadavky v období | ||
| + | táborového hnutí, během jednání o královské korunovaci | ||
| + | a o fundamentálních článcích. 1870 byl sice zvolen do zemského | ||
| + | sněmu, ale účastnil se pasivní opozice českých poslanců. | ||
| + | 1879–89 byl poslancem říšské rady za velkostatkářskou | ||
| + | kurii, 1883–89 poslancem na zemském sněmu Českého království | ||
| + | – v obou sborech se aktivně podílel na české státoprávní | ||
| + | politice jako člen Českého klubu poslanců. Jeho bratr | ||
| + | a F. L. Rieger s ním často konzultovali věci taktického postupu. | ||
| + | Po onemocnění bratra 1885 po něm převzal předsednictví | ||
| + | strany konzervativního velkostatku a funkci zástupce | ||
| + | předsedy Českého klubu (do podzimu 1888, kdy přestoupil | ||
| + | jako prostředník do klubu velkostatkářů), 1885–89 působil | ||
| + | jako první místopředseda poslanecké sněmovny říšské rady. | ||
| + | Vydobyl si vedoucí postavení mezi konzervativními velkostatkáři, | ||
| + | byl respektován pro vyjednávací schopnosti a vážen | ||
| + | pro svůj takt i upřímné národovectví. Literárně produktivní | ||
| + | nebyl. České státoprávníky zastupoval i v dalších parlamentních | ||
| + | funkcích, předsedal rozpočtovému výboru, byl | ||
| + | členem výboru pro jazykovou otázku a výkonného výboru | ||
| + | parlamentní pravice. 1889 se stal doživotním členem panské | ||
| + | sněmovny, organizoval i tam aktivity pravice v době rozkladu | ||
| + | německého liberálního tábora. Po smrti staršího bratra získal | ||
| + | rodový majorát a s ním spojené smečenské panství a titul svobodného | ||
| + | pána z Höchenberka. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' OSN 5, s. 428; 28, s. 168; A. Srb, Politické dějiny národa českého 1, 1899, | ||
| + | passim; Knauer, s. 26, 76; O. Urban, Česká společnost 1848–1918, 1982, | ||
| + | rejstřík; Lišková, s. 40. | ||
| + | |||
| + | Martin Kučera | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | [[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | ||
| Řádka 16: | Řádka 62: | ||
[[Kategorie:1832]] | [[Kategorie:1832]] | ||
| + | [[Kategorie:Smečno]] | ||
[[Kategorie:1891]] | [[Kategorie:1891]] | ||
Verze z 3. 11. 2016, 21:56
| Richard Maria Karel CLAM-MARTINIC | |
 | |
| Narození | 12.3.1832 |
|---|---|
| Místo narození | Smečno u Kladna |
| Úmrtí | 15.11.1891 |
| Místo úmrtí | Smečno u Kladna |
| Povolání |
45- Voják nebo partyzán 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44020 |
CLAM-MARTINIC, Richard Maria Karel, *12. 3. 1832 Smečno u Kladna, † 15. 11. 1891 Smečno u Kladna, politik
Syn rakouského důstojníka Karla Jana Nepomuka C. (1792 až 1840) a anglické markýzy Caroliny Celiny Meade-Guilfortové (1797–1872), mladší bratr politika Jindřicha Jaroslava C. (1826–1887) a švagr rakouského státníka Lva Thuna-Hohensteina. S manželkou Louisou Bombellesovou (1836–1921) měli čtyři děti, z nichž starší syn Jindřich (1863–1932) byl rakouský státník. C. absolvoval vídeňské Theresianum a vojenskou akademii ve Vídeňském Novém Městě, za italského tažení 1859 byl křídelním pobočníkem vrchního velitele rakouských vojsk, císaře Františka Josefa I. a 1865 vystoupil z armády v hodnosti plukovníka, aby se mohl věnovat správě svého panství ve Rtišovicích na Příbramsku. Obdržel čestnou hodnost císařského komořího. Po boku svého bratra se angažoval ve straně českého konzervativního velkostatku, naučil se dobře česky a podporoval státoprávní požadavky v období táborového hnutí, během jednání o královské korunovaci a o fundamentálních článcích. 1870 byl sice zvolen do zemského sněmu, ale účastnil se pasivní opozice českých poslanců. 1879–89 byl poslancem říšské rady za velkostatkářskou kurii, 1883–89 poslancem na zemském sněmu Českého království – v obou sborech se aktivně podílel na české státoprávní politice jako člen Českého klubu poslanců. Jeho bratr a F. L. Rieger s ním často konzultovali věci taktického postupu. Po onemocnění bratra 1885 po něm převzal předsednictví strany konzervativního velkostatku a funkci zástupce předsedy Českého klubu (do podzimu 1888, kdy přestoupil jako prostředník do klubu velkostatkářů), 1885–89 působil jako první místopředseda poslanecké sněmovny říšské rady. Vydobyl si vedoucí postavení mezi konzervativními velkostatkáři, byl respektován pro vyjednávací schopnosti a vážen pro svůj takt i upřímné národovectví. Literárně produktivní nebyl. České státoprávníky zastupoval i v dalších parlamentních funkcích, předsedal rozpočtovému výboru, byl členem výboru pro jazykovou otázku a výkonného výboru parlamentní pravice. 1889 se stal doživotním členem panské sněmovny, organizoval i tam aktivity pravice v době rozkladu německého liberálního tábora. Po smrti staršího bratra získal rodový majorát a s ním spojené smečenské panství a titul svobodného pána z Höchenberka.
L: OSN 5, s. 428; 28, s. 168; A. Srb, Politické dějiny národa českého 1, 1899, passim; Knauer, s. 26, 76; O. Urban, Česká společnost 1848–1918, 1982, rejstřík; Lišková, s. 40.
Martin Kučera
