Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky CLARY-ALDRINGEN Leopold 2.1.1736-23.11.1800

{{Infobox - osoba
| jméno = Leopold CLARY-ALDRINGEN
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 2.1.1736
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 23.11.1800
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
| povolání = 44- Právník
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ

| jiná jména = 
}}
'''CLARY-ALDRINGEN, Leopold''', ''* 2. 1. 1736 Praha, † 23. 11. 1800 Vídeň (Rakousko), právník, úředník, mecenáš''

Pocházel ze šlechtického rodu, který přišel do Čech v době
třicetileté války z Toskánska (Itálie). Otcem C. byl hrabě
Kašpar Ferdinand a matkou Marie, roz. ze Šternberka. Jejich
rodovým sídlem byly Dobříčany u Žatce. C. se narodil jako
pohrobek a vychováván byl v rodině matky. Právní vzdělání,
které se v tereziánské a josefínské době stávalo podmínkou
významné úřední kariéry, získal ve Vídni v prestižním Theresianu.
Studium ukončil 1753, stal se doktorem práv a 1754
radou při českém zemském apelačním soudu v Praze. Tuto
funkci vykonával do 1762, kdy úřední kariéru do 1769 ze
zdravotních důvodů přerušil. Poté byl pověřen správními
funkcemi v Sedmihradsku a 1773–75 působil jako nejvyšší
zemský komorník na Moravě. Od 1775 byl místokancléřem
v česko-rakouské dvorské kanceláři ve Vídni. V několika posledních
letech života vykonával v souvislosti s reorganizací
státní správy a soudnictví i další funkce při nejvyšším soudním
úřadu a dvorské zákonodárné komisi.

Vedle úřední kariéry věnoval v důsledku výchovy i v duchu
osvícenských požadavků pozornost také umění a vědě, zejména
historii českých zemí. Svědčí o tom korespondence
s Gelasiem Dobnerem i vlastní dílo, které vydal v několika
vydáních latinsky i německy. C. měl tři syny, dva z nich otce
přežili. Uplatnili se jako vojáci a úředníci v císařských službách.
V další generaci ale rodová linie po meči vymřela.

'''D:''' Plútarchus redivivus, seu Comparatio virorum illustrium Plutarchi methodo
scripta, 1755; Der wiederlebende Plutarch, 1765.

'''L:''' OSN 5, s. 436n.; BL 1, s. 205; Wurzbach 2, s. 382n.; J. Hanuš, Národní
museum a naše obrození 1, 1923, rejstřík; P. Mašek, Modrá krev, 1999,
s. 42.

Pavla Vošahlíková

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:44- Právník]]
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]

[[Kategorie:1736]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1800]]
[[Kategorie:Vídeň]]