Biografický slovník
CLARY-ALDRINGEN Manfred Alexander 30.5.1852-12.2.1928: Porovnání verzí
(CLARY-Aldringen_Manfred_30.5.1852-12.2.1928) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = Manfred CLARY- | + | | jméno = Manfred Alexander CLARY-ALDRINGEN |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 30.5.1852 | | datum narození = 30.5.1852 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Vídeň (Rakousko) |
| datum úmrtí = 12.2.1928 | | datum úmrtí = 12.2.1928 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Hernau u Salcburku (Rakousko) |
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | | povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | CLARY-ALDRINGEN, Manfred Alexander, * 30. 5. 1852 Vídeň (Rakousko), † 12. 2. 1928 Hernau u Salcburku (Rakousko), politik, ministr, ministerský předseda | ||
| + | |||
| + | Pocházel ze šlechtického rodu Clary původem z Toskánska, | ||
| + | později usazeného ve Furlánsku (Friuli). Český inkolát rod | ||
| + | obdržel 1627, panský stav mu byl potvrzen 1641 pro Svatou | ||
| + | říši římskou a zároveň udělen starý panský stav Království | ||
| + | českého, český hraběcí stav získal 1666 současně se sloučením | ||
| + | jmen rodů Clary a Aldringen, 1767 byl rodině udělen | ||
| + | český a říšský knížecí stav. 1634–1945 vlastnil rod severočeský | ||
| + | velkostatek Teplice. C. byl třetím synem hraběte Edmunda | ||
| + | Moritze C. (1813–1894) a Elisabeth Alexandrine, roz. | ||
| + | Ficquelmontové (1825–1878). Oženil se 26. 4. 1884 s Franziskou | ||
| + | Pejácsevichovou von Verőcze (1859–1938), s níž měl | ||
| + | dva syny a dvě dcery. Vystudoval práva na vídeňské univerzitě. | ||
| + | Od 1877 působil ve státní správě, 1888 se stal okresním | ||
| + | hejtmanem ve Vídeňském Novém Městě. Po krátkou | ||
| + | dobu působil v Korutanech, 1896 byl jmenován zemským | ||
| + | prezidentem ve Slezsku, kde se mu podařilo urovnat některé | ||
| + | spory mezi německým, českým a polským nacionálním | ||
| + | táborem. Snažil se podporovat školství všech národnostních | ||
| + | skupin slezského obyvatelstva. 1898 se stal místodržitelem | ||
| + | ve Štýrsku. I tam musel řešit nacionální konflikty, tentokráte | ||
| + | německé většiny a slovinské menšiny. V důsledku nevyřešených | ||
| + | jazykových problémů odstoupila 2. 10. 1899 vláda | ||
| + | Františka Antonína Thun-Hohensteina. Do čela nové vlády | ||
| + | a zároveň do funkce ministra orby byl postaven C. Prvním | ||
| + | krokem jeho kabinetu bylo 14. 10. 1899 zrušení Gautschových | ||
| + | jazykových nařízení. Tento akt nevedl k vyřešení politických | ||
| + | problémů, 18. 1. 1900 podal C. demisi a vrátil se zpět | ||
| + | do úřadu štýrského místodržitele. Podporoval mj. boj proti | ||
| + | TBC a za první světové války se stal prezidentem Červeného | ||
| + | kříže ve Štýrsku. Ve funkci místodržitele setrval do 1918. | ||
| + | Poté žil na zámku Hernau poblíž Salcburku. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' A. Clary-Aldringen, Geschichten eines alten Österreichers, Frankfurt/M. – | ||
| + | Berlin – Wien, 1977 passim; RSN 2, s. 150; OSN 5, s. 436n., 28, s. 169; | ||
| + | MSN 1, s. 824; ÖBL 1, s. 149; NDB 3, s. 262n.; MČE 1, s. 699; DČŽ 1, | ||
| + | s. 250; Neue Freie Presse 14. 2. 1928; E. Flooh-Wagnes, M. Graf C. und A., | ||
| + | der letzte k. k. Statthalter in Steiermark. Sein Leben u. Wirken, Graz 1952; | ||
| + | O. Urban, Česká společnost 1848–1918, 1982, s. 472; Z. Šolle, Století české | ||
| + | politiky, počátky moderní české politiky od Palackého a Havlíčka až po realisty | ||
| + | Kaizla, Kramáře a Masaryka, 1998, s. 171, 177. | ||
| + | |||
| + | Miloš Hořejš | ||
| + | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | [[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | ||
[[Kategorie:1852]] | [[Kategorie:1852]] | ||
| + | [[Kategorie:Vídeň]] | ||
[[Kategorie:1928]] | [[Kategorie:1928]] | ||
| + | [[Kategorie:Hernau]] | ||
Verze z 3. 11. 2016, 22:12
| Manfred Alexander CLARY-ALDRINGEN | |
 | |
| Narození | 30.5.1852 |
|---|---|
| Místo narození | Vídeň (Rakousko) |
| Úmrtí | 12.2.1928 |
| Místo úmrtí | Hernau u Salcburku (Rakousko) |
| Povolání | 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44034 |
CLARY-ALDRINGEN, Manfred Alexander, * 30. 5. 1852 Vídeň (Rakousko), † 12. 2. 1928 Hernau u Salcburku (Rakousko), politik, ministr, ministerský předseda
Pocházel ze šlechtického rodu Clary původem z Toskánska, později usazeného ve Furlánsku (Friuli). Český inkolát rod obdržel 1627, panský stav mu byl potvrzen 1641 pro Svatou říši římskou a zároveň udělen starý panský stav Království českého, český hraběcí stav získal 1666 současně se sloučením jmen rodů Clary a Aldringen, 1767 byl rodině udělen český a říšský knížecí stav. 1634–1945 vlastnil rod severočeský velkostatek Teplice. C. byl třetím synem hraběte Edmunda Moritze C. (1813–1894) a Elisabeth Alexandrine, roz. Ficquelmontové (1825–1878). Oženil se 26. 4. 1884 s Franziskou Pejácsevichovou von Verőcze (1859–1938), s níž měl dva syny a dvě dcery. Vystudoval práva na vídeňské univerzitě. Od 1877 působil ve státní správě, 1888 se stal okresním hejtmanem ve Vídeňském Novém Městě. Po krátkou dobu působil v Korutanech, 1896 byl jmenován zemským prezidentem ve Slezsku, kde se mu podařilo urovnat některé spory mezi německým, českým a polským nacionálním táborem. Snažil se podporovat školství všech národnostních skupin slezského obyvatelstva. 1898 se stal místodržitelem ve Štýrsku. I tam musel řešit nacionální konflikty, tentokráte německé většiny a slovinské menšiny. V důsledku nevyřešených jazykových problémů odstoupila 2. 10. 1899 vláda Františka Antonína Thun-Hohensteina. Do čela nové vlády a zároveň do funkce ministra orby byl postaven C. Prvním krokem jeho kabinetu bylo 14. 10. 1899 zrušení Gautschových jazykových nařízení. Tento akt nevedl k vyřešení politických problémů, 18. 1. 1900 podal C. demisi a vrátil se zpět do úřadu štýrského místodržitele. Podporoval mj. boj proti TBC a za první světové války se stal prezidentem Červeného kříže ve Štýrsku. Ve funkci místodržitele setrval do 1918. Poté žil na zámku Hernau poblíž Salcburku.
L: A. Clary-Aldringen, Geschichten eines alten Österreichers, Frankfurt/M. – Berlin – Wien, 1977 passim; RSN 2, s. 150; OSN 5, s. 436n., 28, s. 169; MSN 1, s. 824; ÖBL 1, s. 149; NDB 3, s. 262n.; MČE 1, s. 699; DČŽ 1, s. 250; Neue Freie Presse 14. 2. 1928; E. Flooh-Wagnes, M. Graf C. und A., der letzte k. k. Statthalter in Steiermark. Sein Leben u. Wirken, Graz 1952; O. Urban, Česká společnost 1848–1918, 1982, s. 472; Z. Šolle, Století české politiky, počátky moderní české politiky od Palackého a Havlíčka až po realisty Kaizla, Kramáře a Masaryka, 1998, s. 171, 177.
Miloš Hořejš
